Radka Hrdinová 31. 5. 2023
dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům
22. 5. – 28. 5.
silný populační ročník zdůraznil nedostatek všeobecně zaměřených škol, vzdělání odpovídající schopnostem občana je podle právníka zajištěno v ústavě
nový ministr je pro prodloužení povinné školní docházky o dva roky střední školy
zeptali jsme se třech osobností na to, jak zvyšovat prestiž učitelské profese
Týden stručně
„Zřejmě teprve koncem tohoto nebo začátkem příštího týdne uvidíme na spolehlivějších číslech, jak velký problém převisu poptávky vůči nabídce existuje a jak je lokalizován. A tím pádem lze cílit na krátkodobá opatření,“ řekl ministr Bek v podcastu Ptám se já, systém papírových přihlášek podle něj ministerstvu nedává možnost situaci průběžně mapovat (Seznam Zprávy). „Máme podaných asi 16 přihlášek. Možná o jednu víc, ztrácím trochu přehled. Druhé kolo je trošičku chaos a džungle,“ říká v podcastu 5:59 maminka deváťáka ze Středočeského kraje (Seznam Zprávy), autorka podcastu odkazuje i na článek Josefa Mačího z minulého týdne, který analyzoval příčiny chaosu – včetně systému dvou přihlášek a zápisových lístků. Bezradní rodiče hlásí své dítě i do vzdálených škol, které vypsaly druhé kolo. „V něm se přihlásilo 81 lidí, polovina z nich není z regionu. Pochází z Brna či Příbrami, zhruba třetinu tvoří žáci z Prahy,“ říká zástupce ředitelky gymnázia v Lanškrouně Jan Růžička (Aktuálně). Ne zrovna šťastné poznámky politiků na toto téma shromáždily Novinky. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy by řešením byla digitalizace. „Já jsem přesvědčený, že míst je dost. Kdybych vzal Prahu jako samostatný ostrov, tak máme 17 100 míst, z toho 12 533 v maturitních oborech a žáků v Praze, včetně žáků z Ukrajiny je 11 600,“ řekl pro iRozhlas. Na chaos upozornila také Renata Schejbalová z Asociace ředitelů gymnázií, zcela jasno o tom, kolik dětí se nikam nedostalo, bude až na konci prázdnin – od příštího roku by se podle ní měly v přihláškách zohledňovat priority uchazečů (iRozhlas).
„O životě v Česku se rozhoduje ve čtrnácti letech. Výběr střední školy ještě hodně závisí na rodičích. A díky tomu, že je nabídka tak specializovaná a že mezi nimi nejsou možné jednoduché přechody, tak volba uzavře vzdělávací dráhu a definuje ji do konce života,“ vysvětluje jeden z důvodů současného chaosu v Radiožurnálu Daniel Prokop. Ředitel STEM Martin Buchtík na ČT24 upozornil, že problémy se strukturou středoškolských oborů jsou dlouhodobé, letos ale byly „nasvíceny z jiného úhlu pohledu“, protože se na školy nedostaly děti z rodin vysokoškoláků, u kterých se to nepředpokládalo.
Inspiroval ho k tomu rozhovor s Gabrielou Baumgartnerovou, která má češtinu v Cermatu na starosti (vyšel v Deníku N). „Ta se v něm vymezuje vůči kritickým hlasům s tím, že testy Cermatu nejsou „jak za Marie Terezie“ a nejsou založeny na drilu a biflování, nýbrž jsou postavené na práci s textem a jeho porozumění. Obojí je víceméně pravda, ale zároveň je to také kořen vzájemného nepochopení a následných škod na vzdělávání dětí,“ píše Tomáš Feřtek a dále pak dokládá, jak si podle něj Cermat bez toho, aby za to přijal odpovědnost, hraje s osudy dětí a dospívajících.
„Rodiče našich dětí vzdělávání často nevidí jako prioritu, a i když mají děti šikovné, tak na to nereagují. Mám pocit, že většina z nich stále nestojí o to, aby děti studovaly. To už spíš děti samy,“ říká metodička prevence Markéta Říhovská v reportáži Martina Bibena věnované výuce na základní škole na sídlišti v Janově (Aktuálně). IHNed pro změnu navštívil školy, které kvůli nedostatku kapacit učí ukrajinské děti v „detašovaných“ třídách.
Cermat začal pracovat na potřebných legislativních změnách a zadání pro technické řešení. „Prakticky jediným smysluplným řešením je to, že dojde k rozřazení žáků na školy hned po zveřejnění výsledků. Žáci budou muset závazně určit prioritu škol už na přihlášce, nebudou se tedy rozhodovat až po vyhlášení výsledků jako nyní,“ říká ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Cermat bude nově připravovat test z angličtiny, podat bude možné více přihlášek (Deník N).
Školy kapacitu navýšit nemusí, vyplývá z vyjádření, která poskytli předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček, vedle obav o snížení kvality výuky takovému naplnění tříd mohou bránit například i prostorové možnosti budov (Aktuálně). Podle legislativy může být ve třídě střední školy nejvýše 30 žáků a zřizovatel může povolit výjimku navýšení o další čtyři za předpokladu, že to není na újmu kvalitě vzdělávání a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví (Novinky). Kolik škol k tomu sáhne, není jasné. „Možná to nakonec dopadne lépe, než to teď vypadá. Extrémně matoucí je, že všichni měsíc čekáme na rozhodnutí a výsledky, ale bezprostřední dojmy sdílíme hned,“ poznamenal náměstek jihomoravského hejtmana pro školství Jiří Nantl (iDnes).
„Nabízí se různé modely toho, jaký čas bude věnován základnímu a střednímu školství, ale mně se zdá nejrozumnější de facto návrat k něčemu, co jsme tady měli před rokem 1990. Základní škola by trvala osm let, ale pak by byly ještě dva roky povinné střední školy,“ řekl Mikuláš Bek (iDnes), možných modelů je ale více. Model 8 + 2 ale nový ministr považuje za výhodnější i proto, že by to vedlo k tomu, že na vysoké školy půjdeme znovu v 18 letech (Seznam Zprávy).
„Pořád je ponechána jistá míra volby. Máme soukromé školy, máme církevní školy. Pokud jde o školy zřizované městy, obcemi či kraji, tak pravidla musí existovat,“ řekl Marek Výborný s tím, že rozumí motivaci rodičů, ale vzdělávací systém na přílišnou svobodu ve volbě školy nelze připravit (Novinky). Některé obce letos zpřísnily pravidla pro zápisy, kvůli spádové turistice jim nezbývala místa pro děti, které v nich skutečně bydlí. V Praze 6 přišlo k zápisu zhruba o sto dětí méně než vloni. „Pokles připisujeme právě naší aktivní informační kampani, že budeme bojovat proti spádové turistice a že se budeme ptát na trvalé bydliště,“ okomentovala to místostarostka pro školství Mariana Čapková (Deník).
Výrok týdne
„Myslím si, že je to vážnější věc, než se nám zdá, protože to klíčové, o co u dospívajících hrajeme, nejsou ani tak znalosti, ty se vždycky dají doplnit – dovednosti se doplňují hůř -, ale úplně to zásadní je postoj, postoj k sobě, ke svému studiu, ke státu a ke společnosti. Oni najednou v první zkoušce, které byli vystaveni, mají pocit, že se na ně společnost vykašlala. Jak ty rodiny, tak ty děti udělaly úplně všechno, co měly udělat, aby uspěly, trénovaly, platily, snažily se, přihlašovaly se a společnost jim řekne: Trhněte si pedálem, není místo, musíte si zvyknout,“
komentuje dopady selhání státu při organizaci středoškolského vzdělávání Tomáš Feřtek (Radiožurnál).
Anketa: Jak zvýšit prestiž učitelské profese?
Už ve čtvrtek bude jasné, kdo z jedenácti letošních finalistů se stane držitelem ceny pro inspirativní učitele Global Teacher Prize, i když by si ji bezpochyby zasloužil každý z nich. U této příležitosti jsme se zeptali tří osobností z různých vzdělávacích „bublin”, jak hodnotí vztah společnosti k profesi učitele. Položili jsme jim tyto anketní otázky:
Luboš Zajíc, předseda Asociace ředitelů základních škol
Helena Koldová, děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity
Luboš Zajíc
Helena Koldová
Dita Hrudová, Step by step
Dita Hrudová
Z edukalendáře:
30. 5. → online → konference Jak společně podporovat efektivní profesní učení učitelů
15. 6. → Praha/online → Summit Světových škol 2023: Překračujeme hranice
Autor článku:
Radka Hrdinová
SKAV.
