Co dobrého přinesla státní maturita a jak má vypadat v budoucnosti

Nabízíme zápis a zvukovou nahrávku z debaty na téma státních maturit. Proběhla na začátku června v rámci večerů v EDUpointu na pražském Staroměstském náměstí. Přizváni byli ředitelé středních škol a zástupci odborné veřejností, probíraly se zkušenosti se státní maturitou za pět let existence, možné změny v budoucnosti a případná rizika těchto změn. Kromě přehledu hlavních témat si můžete poslechnout i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE.

Debaty se zúčastnili: Jiří Růžička, ředitel Gymnázia Jana Keplera, Milan Vorel, ředitel Střední školy automobilní a informatiky, Jiří Zíka, ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), jako moderátor Tomáš Feřtek, EDUin. Na nahrávce dále uslyšíte Oldřicha Botlíka (projekt Kalibro), Tamaru Kováčovou (EDUin), Magdalenu Mouralovou (FSV UK) a Josefa Zemka.

Hlavní myšlenky z debaty:

• Současná podoba maturity umožňuje v profilové části školám zavádět svoje vlastní zkoušky a zlepšovat tak způsob, jakým školy ověřují dovednosti a znalosti na konci studia.
• Ukazuje se jako nezbytné uvažovat o změně v kvalifikačních zákonech, které nutí skládat maturitu i tu část populace, která nestojí o další studium na vysoké škole, i tu, která ji pro výkon svého povolání nepotřebuje.
• Pokud budeme připravovat další změny v maturitách, ujasněme si, co je jejím hlavním smyslem, a nechtějme, aby plnila příliš mnoho cílů najednou.
• Pracujme více s maturitními daty.

O čem se mluvilo:

• Státní maturity přinesly do škol hodně administrativní a organizační práce, organizace je náročná a vyžaduje po část roku vyčlenit přinejmenším jednu pracovní sílu. Tuto práci a s ní spojené náklady ale stát školám nehradí (J. Růžička).
• Organizační náročnost je daní za to, že je nutné zachovat auditní stopu o průběhu celého procesu. (J. Zíka)
• Výhodou je možnost porovnání s výkony jiných škol a informace o tom, jak je škola úspěšná. (M. Vorel)
• V profilové (školní) části maturity přinesly školám možnost organizovat zkoušku smysluplněji, například formou obhajoby maturitních prací. (J. Růžička)
• Dostali jsme informaci, kolik lidí není schopných zvládnout požadavky společné části maturitní zkoušky. Ti by dříve většinou maturitní vysvědčení dostali.
• Na některých odborných středních školách je součástí maturity praktická zkouška. Zavedení státní maturity pro nás neznamenalo nijak zásadní změnu. Vždy jsme kladli u maturity důraz na odbornost. (M. Vorel)
• Největším problémem maturity bylo, že byla vlivem rozhodnutí politické reprezentace každý rok jiná. Na rozhodnutí na poslední chvíli ztroskotalo například centrální hodnocení písemných prací z českého jazyka. (J. Zíka)
• Ředitelé všeobecně vzdělávacích škol si stěžují, že společná část maturity neplní dostatečně motivační funkci, je pro studenty příliš lehká. (J. Zíka)
• Vzhledem k tomu, že maturita je certifikační zkouškou a maturitní vysvědčení je součástí kvalifikačních požadavků ze zákona, není možné zatím její obtížnost měnit. (J. Zíka)
• Pokud se nezmění kvalifikační zákony, nemůže se změnit pozice maturitní zkoušky a s ohledem na širokou strukturu oborů vzdělání ani její obtížnost. (J. Zíka)
• Maturita má dvě části. Má-li nějaká škola pocit, že společná část je příliš lehká, může si udělat profilovou část obtížnější. (T. Feřtek)
• Odborné školy by si představovaly trochu jiné zaměření maturitních testů. Souvisí to s nižší hodinovou dotací všeobecně vzdělávacích předmětů. (M. Vorel)
• Pokud rozdělíme zkoušku na dvě či tři úrovně obtížnosti, pak ta zkouška už definitivně pozbude smyslu, nebude důvod, proč by se stát do její organizace měl plést. (T. Feřtek)
• Rozdělením zkoušky ztratí stát informace plynoucí z maturity, ze srovnání všech škol. Bohužel s daty z maturit stát příliš nepracuje, byť je nabízíme. (J. Zíka)
• Obtížnost jednotlivých testů je silně ovlivněna nastavením hranice úspěšnosti v prvním roce maturitní zkoušky. Ta je například u cizích z jazyků nastavena níže, než je u srovnatelných mezinárodních testů zvykem, proto vchází z pohledu procenta neúspěšnosti lehčí, než například zkouška z matematiky. Při nastavení hranice úspěšnosti na ekvivalentní úroveň by procento neúspěšných v didaktickém testu z cizího jazyka bylo zcela srovnatelné s neúspěšností dosahovanou v matematice. Odhad neúspěšnosti po zavedení povinné zkoušky z matematiky při současné úrovni vědomostí a dovedností je 48%. Dále si je třeba uvědomit, že nejde jen o povinnou matematiku, ale s povinnou matematikou jako třetím předmětem společné části se fakticky i zkouška z cizího jazyka stane povinnou, protože budou ve společné části tři povinné zkoušky. (J. Zíka)
• Pokud u maturity neuspěje polovina studentů, můžeme se ještě tvářit, že je to jen jejich problém? Není to spíš chyba systému? Toho, jak matematiku a cizí jazyky vyučujeme a zkoušíme? (T. Feřtek)
• Pokud budou tři zkoušky, nemohou být pro všechny. (J. Zíka)
• Při současném podílu žáků středních škol na populačním ročníku a prosazování zájmu na zvýšení její náročnosti (tři povinné zkoušky) se musíme rozhodnout, zda chceme, aby všichni měli maturitu, i když část z nich ani na současnou úroveň maturity nemá. Právní rámec je však ke složení maturity nutí, protože to po nich pro výkon povolání velmi široce požaduje živnostenský zákon. Naskýtá se otázka, zda by nebylo rozumné uvažovat i o středních školách bez maturity. (J. Zíka)
• To, že část středoškoláků na složení maturity nestačí, víme vlastně pořád. Takoví středoškoláci se přesto mohou dobře uplatnit v pozicích, u nichž dnes zákony vyžadují maturitu. Má jim to v budoucnu umožnit mistrovská zkouška. Proč se tedy začínalo se státní maturitou, a nikoli s mistrovskou zkouškou? (O. Botlík)
• Společná část maturity bude vždy jen kontrolní mechanismus, od ní nemůžeme čekat, že zlepší kvalitu vzdělávání nebo ověřování toho, co se studenti naučili. To lze dělat jen v profilové části maturity. (J. Růžička)
• Smyslem střední školy není složit maturitu, školy se nemají stát jen přípravkou na nějakou zkoušku. (J. Růžička)
• Na zrušení centrálního hodnocení písemných prací z češtiny doplácí hlavně gymnazisté, protože, jak vyplývá z našich průzkumů, učitelé na gymnáziích jsou při hodnocení svých žáků přísnější než centrální hodnotitelé. (J. Zíka)
• Maturita je opatření vzdělávací politiky a musíme mít jasno v tom, jaké cíle má plnit. A je důležité, aby těch cílů nebylo moc, protože pak obvykle pořádně neplní žádný. Nechtějme tedy, aby maturita byla kromě certifikačního nástroje i motivačním či evaluačním nástrojem. Nesnažme se maturitou vyřešit všechno.
• Je pravděpodobné, že maturita bude muset projít dalším vývojem, protože okolní svět se příliš rychle mění.  Současná podoba profilové části maturity ale zatím poskytuje školám dostatečnou volnost k dalšímu vývoji. (M. Vorel, J. Zíka)
• Současná podoba zkoušky vede k tomu, že část učitelů učí například matematiku formou zaškrtávacích testů. To samozřejmě zásadně snižuje kvalitu výuky a v tomto směru současná podoba zkoušky škodí. (O. Botlík)
• Uvažujme o podobě maturity online, která by měla charakter komplexního zadání, kdy maturant má k dispozici všechny zdroje, musí je zpracovat a výsledek obhájit před maturitní komisí. (T. Feřtek)
• Je certifikační úloha maturity, kterou jakž takž zvládáme, to podstatné? Nemáme od ní chtít něco jiného?
• Pracujme více s informacemi z maturit. Je to informační přínos pro školy, v čem se jim výuka daří a nedaří. Podstatné jsou i informace pro stát. Je zajímavé, že z hlediska úspěšnosti je republika rozdělená na tří části. Západ – nejnižší úspěšnost, střed s výjimkou Prahy – střední úspěšnost, východ a Praha – nejvyšší průměrná úspěšnost. Proč to tak je? (J. Zíka)
• Je třeba, aby anonymizovaná maturitní data byla dostupná komukoli, kdo s nimi chce dále pracovat. Například státním úřadům, vysokým školám, pedagogicky orientovaným nakladatelstvím, učitelům atp. Zatím to tak není. (O. Botlík).
• Agregovaná data a jejich grafické interpretace jsou dostupné na portálu výsledky.cermat.cz. Neuvážené, neprofesionální nebo dokonce záměrně orientovaná publikace dat může spíše uškodit, než pomoct. (J. Zíka)

Celou nahrávku v délce 1 hodiny 57 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.