← Beduin

Cermat mění rok od roku hodnocení některých typů úloh. S jakým záměrem a ví o tom MŠMT?

29. 5. 2017

EDUin

Co přinesl týden 22.5. – 28.5. 2017

Témata týdne: Pedagogická komora požaduje zrušení kariérního řádu bez náhrady. V tiskové zprávě požaduje Pedagogická komora, nově vzniklá iniciativa s ambicí stát se zastřešující profesní organizací, zrušení kariérního řádu pro učitele (Britské listy). Na dotaz odpověděl Radek Sarközi, představitel Pedagogické komory, že v současné době není kariérního řádu třeba. Pře o novelu zákona o pedagogických pracovnících v Senátu. Odstupující ministryně Kateřina Valachová obhajovala v Senátu návrh novely zákona, který obsahuje zejména nová ustanovení o kariérním řádu. Zpravodaj novely pro Senát Jiří Růžička navrhl zákon vrátit do sněmovny. Může se stát, že sněmovna jej nestihne znovu projednat a zákon nebude schválen (Deník.cz). Upřímně míněný návod, jak udělat maturitu s co nejmenším odporem. V podobě videa na Youtube. Problémy duálního systému v Německu. Stále méně firem se zapojuje do přípravy učňů v rámci jejich praktického výcviku, což komplikuje funkčnost tzv. duálního systému vzdělávání v Německu, uvádí v článku bulletin Pro vzdělávání Národního ústavu pro vzdělávání. Novým ministrem školství by se měl stát Stanislav Štech. Bohuslav Sobotka odeslal v pátek návrh na jeho jmenování.

Výrok týdne: „Cermatu opravy slohových prací trvají neuvěřitelně dlouho. Od jejich napsání uplynulo už šest týdnů a opravy stále nejsou úplně hotové. To znamená, že systém nefunguje tak, jak by měl. Letos to rozzlobilo mnoho ředitelů, učitelů i chudáků studentů, kteří začínali psát maturitní testy a přitom stále neměli výsledky slohů. Je to vůči nim nespravedlivé.” Senátor a ředitel gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička v rozhovoru pro iDNES.cz.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

ZMĚNOU HODNOCENÍ MATURIT SE POČTY NEÚSPĚŠNÝCH ZMĚNILY O TISÍCE

V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně (ČTK). V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). Přehled a popis změn hodnocení a důsledky na změnu počtu neúspěšných popisuje analýza Oldřicha Botlíka, kterou zveřejníme tento týden na webu eduin.cz, podrobnosti v tiskové zprávě. V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo. O mediální dezinterpretaci zveřejněných výsledků maturit píše v blogu na Respekt.cz Tomáš Feřtek. Tentýž autor na tomtéž webu upozorňuje na fakt, že po dobu trvání státních maturit český vzdělávací systém vyprodukoval desetitisíce studentů bez ukončeného SŠ vzdělání. Neúměrné propadání žáků SOŠ u maturit kritizuje ve výroční zprávě za rok 2015/16 Česká školní inspekce. Bob Kartous upozorňuje v komentáři pro HN na fakt, že místo snahy zvýšit kvalitu vzdělávání jedná stát ve vysoce diskutabilním zájmu zachování váhy maturitní zkoušky. Kdy a v jaké podobě zveřejní kompletní anonymizovaná data, oznámí Cermat po 15. červnu. Lidové noviny uveřejnily komentář Tomáše Feřteka, ve kterém vysvětluje, proč jsou dostupná maturitní data důležitá pro uvažování o budoucí podobě maturit.

PSEUDOVZDĚLÁNÍ Z POHLEDU ZÁSTUPCŮ ČESKÉHO PRŮMYSLU A VÍCEPREMIÉRA VLÁDY PRO VĚDU, VÝZKUM A INOVACE

S kritikou vzdělávacího systému přišel vicepremiér Pavel Bělobrádek. Na sjezdu českých exportérů se podle Lidových novin nechal slyšet, že český vzdělávací systém chrlí absolventy, které nikdo nepotřebuje. Podle Bělobrádka je nepřípustné, aby si „každý studoval, co ho baví a přitom nemyslel na to, co ho bude živit“. Inkriminovaný článek také přináší citace zástupců českého průmyslu, kteří mimo jiné považují všeobecné vzdělání za „pseudovzdělání“. Jeden z manažerů českého průmyslu citovaný v článku tvrdí, že je třeba dostat žáky, jejichž „intelektuální potenciál“ nestačí na studium na gymnáziích „kam patří, tedy do učňovských a odborných škol“. Na článek obsáhle reagoval podnikatel Jiří Hlavenka, jenž na základě řady faktů vyvrací domněnky vicepremiéra a citovaných průmyslníků, zejména s ohledem na (ne)zaměstnanost. V podobném duchu reaguje na setrvalou manipulativní kritiku vzdělávání v ČR ze strany českých průmyslníků v komentáři pro LN Bob Kartous. Vicepremiér Bělobrádek se po publikaci komentářů ohradil na Twitteru, že bylo jeho prohlášení údajně vytrženo z kontextu. Na žádost o uvedení na pravou míru už ale nereagoval. V červenci 2015 vydal Český rozhlas datovou analýzu projektu Samizdat, z níž vyplývá, že nepotřebnost (nezaměstnanost) absolventů humanitních a společenskovědních oborů je chiméra. Ze statistik MŠMT vyplývá, že o technické obory na VŠ je v ČR v porovnání s dalšími skupinami oborů zdaleka nejvyšší zájem.

TÝDNY MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZAČÍNAJÍ, ZAPOJTE SE

V úterý 13. 6. proběhne v kině Lucerna debata s názvem Vrtěti psem na téma fake news, lživých zpráv šířených záměrně některými mediálním a propagandistickými zdroji a šířených dále prostřednictvím sociálních sítí s cílem ovlivnit veřejné mínění ve prospěch konkrétních zájmů. Debata je součástí právě začínajících Týdnů mediálního vzdělávání 2017, které organizuje Jeden svět na školách. Součástí týdnů mediálního vzdělávání jsou zejména návštěvy novinářů a mediálních odborníků přímo na školách. Program si může škola přizpůsobit dle svých možností a potřeb a dohodnout se na konkrétním obsahu a průběhu přímo s hostem. K dispozici jsou dokumentární filmy týkající se tématiky, které k volnému užití nabízí Jeden svět na školách. EDUin Týdny mediálního vzdělávání podporuje a aktivně se jich účastní. Událost můžete šířit i na Facebooku.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

„Co se týká dětí se znevýhodněním, ostatní spolužáci jsou pro ně hracím motorem!“, je přesvědčená Jana Kupcová, maminka, která má zkušenosti se vzděláváním vlastní dcery se speciálními potřebami v běžné škole, ale také jako matka syna, jehož spolužák má chromozomální anomálii zvanou Williamsův syndrom, nicméně mu to nebrání navštěvovat běžnou ZŠ. Paní Kupcová nicméně potvrzuje, že je nutné, aby perfektně fungoval vztah mezi rodinou a školou. Z vlastní zkušenosti ví, že inkluze stojí a padá s přístupem lidí. O tom, že ochota hledat řešení je alfou a omegou inkluze mluví i Vojtěch Polášek, v současnosti student informatiky na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se s těžkou zrakovou vadou, nicméně navštěvoval běžnou školu. „V některých situacích to může od pedagoga vyžadovat kreativní řešení. Jak třeba nevidomému vysvětlit, jak vypadá molekula vody? Prozradím vám, že na to stačí trocha plastelíny,” uvádí jako příklad. Upozorňuje také na fakt, že navštěvovat běžnou školu znamenalo mít i běžné kamarády a mnohem větší míru samostatnosti. Jako obohacující pro všechny vnímá společné vzdělávání i novinářka a spisovatelka Alena Ježková: “Zdravá společnost stojí na vnímání různorodosti, pochopení a tolerance.” Příklady dobré praxe společného vzdělávání z pohledu různých aktérů sbírá ministerstvo školství. V polovině května navštívila Prahu odbornice na sociální začleňování Monique Fletcher, aby mluvila o tom, jak zapojovat rodiny ohrožené sociálním vyloučením do života školy (Aktuálně.cz). Záznamy z týdne s Monique Fletcher přináší nadace OSF, na jejíž pozvání odbornice přijela.

Inspirace z (a do) praxe