Diskutujme o tom, které jsou ty správné kroky pro podporu inkluze v našich školách

Co přinesl týden 5.10. – 11.10. 2015

Témata týdne: Proč je téma inkluze tak výbušné? Tak zní základní otázka dalšího Kulatého stolu SKAV a EDUin (15. 10., ZŠ Vodičkova v Praze). V úterý se bude o inkluzi debatovat i v EDUpointu v rámci Akvária: Směřujeme k inkluzi, nebo k nezájmu? Upozorňujeme, že EDUin připravuje souhrn poznatků o inkluzi ze skandinávských zemí. Většinový názor a zdroj reálných úskalí ukazuje rozhovor s jednou z ředitelek praktické školy (iDNES.cz). Srovnání promyšleného zavádění vzdělávacích politik v zahraničí s českým bezmyšlenkovitým přístupem ukazuje ve svém blogu Ondřej Šteffl. Spouštíme třetí roční Ceny Eduína za inovace ve vzdělávání. Nominujte své oblíbené vzdělávací projekty na www.eduina.cz. Projekt Kiva U je jedním z těch, které umožňují vyrovnávat sociální rozdíly způsobené nedostatkem finančních prostředků. Prostřednictvím mikrofinancování umožňuje tuto nerovnost překonat. Inspirace pro ČR? Holandská učitelka biologie dokázala svým výkladem o anatomii lidského těla zajmout opravdu všechny děti. Tomáš Feřtek k maturitnímu literárnímu kánonu – Cermat vzkazuje: Na moderní literaturu se vykašlete (Respekt.cz). 

Výrok týdne:

„Pan ředitel jistě není rád, že mu ujela ruka, a za normálních okolností by tak nereagoval. Pokud vím, situace eskalovala v souvislosti s řešením situace s jiným problémovým žákem.“  Ministryně školství Kateřina Valachová reagovala na incident, při němž ředitel ZŠ Glowackého udeřil žáka (vice v Novinkách).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• JAZYK A INKLUZE: PROPASTNÝ ROZDÍL MEZI ČR A SKANDINÁVIÍ
  V rozhovoru pro portál iDNES.cz dokazují socioložky Adéla Souralová a Lucie Jarkovská na základě svého výzkumu, že jazyk je i na českých školách vnímán jako most přes většinu předsudků a dobré začlenění dětí s jinou etnickou příslušností do běžného vzdělávání. Podle českých učitelů při dobrém zvládnutí češtiny padá většina bariér. V českých veřejných školách přitom neexistuje systémová podpora jazykové přípravy pro  děti, jejichž mateřským jazykem není čeština. Neexistují učebnice pro rozvoj češtiny jako druhého jazyka, neexistuje metodika pro učitele, jak s takovými dětmi pracovat, neexistuje dokonce ani testování úrovně češtiny podle jednotného evropského rámce. Ve skandinávských vzdělávacích systémech je přitom běžné, že je podporován jak jazyk dané země, tak i jazyk mateřský. Je zcela běžné, že jazyk dané země je vyučován jako druhý jazyk a existuje k tomu potřebná didaktická podpora (informace v angličtině):
• Finsko
• Norsko (str. 21)
• Dánsko (omezeno na země EU a autonomní části dánského království).Situace v ČR je v tomto ohledu tristní, jak ukázal Kulatý stůl SKAV a EDUin o vzdělávání dětí cizinců. Model “posadíme ho do zadní lavice a uvidíme, jak se s tím popere” je selháním systému.
• FACKA V ČESKÉ ŠKOLE
  Diskusi o výchovné roli školy rozjitřil v uplynulém týdnu incident, jehož hlavním aktérem je ředitel ZŠ Glowackého v Praze 8 Miroslav Koranda. V dubnu měl po slovní roztržce udeřit do hlavy žáka třídy, v níž učil. Spouští mělo být tykaní ze strany žáka, jak popisuje událost článek v LN. Ředitel minulý týden po nátlaku ze strany zřizovatele rezignoval (k 30.6.), nicméně většina učitelů a rodičů údajně stojí na jeho straně, taktéž odbory (iDNES.cz). Ukazuje se, že česká veřejnost je ve věci používání tělesných trestů na školách velmi benevolentní a věří v jejich výchovný účinek. Tento efekt zpochybňuje v komentáři Martin Drnek a ukazuje, že taková výchova vede k vytváření vzorce, jenž se následně stává běžnou praxí (HN). O problematice tělesných trestů ve výchově mluví na ČRo Plus psycholog David Čáp. (text byl aktualizován, bylo chybně uvedeno, že ředitel ZŠ Glowackého již není ve své funkci)
• PROGRAMOVÁNÍ JAZYKEM BUDOUCNOSTI
  Ukázat, že programování není nudná práce v kódech, ale zábavná a kreativní činnost, chce projekt Czechitas. Startuje s Akademií programování, která je otevřena všem žákům základních i středních škol. První setkání proběhne 12. 10. Od 14 do 17:30 v Impact Hubu, Drtinova 10, Praha 5. Projekt Czechitas si bere za cíl přivést k programování zejména vice mladých žen ukázat jim i ostatním, jak prospěšná může být více genderově vyvážená programátorská komunita. Zajímavý návod, jak přinést programování do škol, napsal nedávno Martin Malý (HN). Ukazuje, že počítače typu Raspberry Pi, které představují odhalenou základní strukturu s mnoha možnostmi vlastní tvůrčí práce, jsou skvělou příležitostí pro vzdělávání v technické oblasti. Téma je natolik silné, že starosta New Yorku Bill de Blasio nedávno oficiálně vyhlásil, že do 10 let mají všechny školy v tomto městě nabízet žákům výuku programování a počítačové vědy obecně (NY Times).
• DOBROČINNOST, VÝCHOVA K NÍ A DALŠÍ ROČNÍK CEN VIA BONA
  V úterý 6. 10. proběhlo slavnostní předání cen Via Bona 2015. Součástí Via Bona je ocenění pro mladého filantropa, omezené věkem 26 let.  Letošní laureátkou ceny je studentka Kateřina Vaňáková, jejíž dobročinné aktivity zaujaly porotu zejména tím, že nejsou snahou dělat dobro pro svůj vlastní dobrý pocit a napodobovat ostatní, ale dělat to, co skutečně pomáhá, a to v různých oblastech. Velmi potěšující zprávou je, že nově vyhlášenou cenu veřejnosti získali žáci Gymnázia Jateční z Ústí nad Labem za široké spektrum dobročinných aktivit, mezi nimiž dominuje pomoc se vzděláváním ve vyloučených lokalitách. Velmi zajímavou zprávu o vzniku fondů solidarity na školách v Praze 7 přinesl server iDNES.cz. Z prostředků takto shromážděných jsou podporováni spolužáci ze sociálně slabých rodin.

Inspirace z (a do) praxe

• Vzdělávací technologie v práci učitele. On-line kurz Bořivoje Brdičky.
• DIV:  Vzdělávací adventura ČT. Splň misi a něco se přitom nauč.
• Jak s dětmi hovořit o uprchlictví. Materiál OSN pro děti mladšího školního věku.

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• 13. 10., EDUpoint, Staroměstské nám. 4, Praha – Akvárium, diskuse s experty o inkluzi.
• 15. 10., PedF UK, Praha, Fotografie ve výuce (dějepisu) – Historické dílny
• 16. 10., Brno – Vzdělávání pro 21. století – rozmanitost, inovace, kreativita?