Jakým směrem jde reforma finského školství

Co přinesl týden  16. 3. – 22.3. 2015

Témata týdne:  David Yilma se ve svém blogu zamýšlí nad tím, že ne každé pojetí „inovací“ ve vzdělávání skutečně povede ke kýžené změně (EDUin). Senát posunul prezidentovi návrh novely školského zákona, beze změn (Týden.cz). O miliardovém byznysu s vysokoškolskými tituly píše týdeník Echo, a to velmi vyhroceným způsobem. Smutnou zprávou pro Miloše Zemana je sdělení na webu Caltechu, nejlepší technické školy současnosti: projev na promoci přednese kulturní antropoložka, jinak viceprezidenta technologického gigantu Intel (Britské listy). Bude Mezinárodní den učitelů, EDUin k této příležitosti pořádá v pátek 27. 3. netradiční párty na Staromáku, chcete-li přijít, pište na tamara.kovacova@eduin.cz. Američtí akademici mají nebývalý zájem pracovat v ČR, dokládá na Britských listech Kryštof Kozák.

Výrok týdne:

„Školy učí způsobem, který byl přínosný v roce 1900, jenže potřeby nejsou stejné a my potřebujeme systém adaptovaný na 21. století.“  Marja Kyllonenová, manažerka vzdělávání v Helsinkách, komentuje převratnou reformu finského školství: příklon ke kolaborativnímu učení a nahrazení předmětů tématy (The Independent, Britské listy).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

• Nízká transparentnost při jmenování do klíčových pozic ve školském systému. Na pozici ředitele Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) byl před několika týdny jmenován Václav Pícl, odborářský předák a člen ČSSD. Stalo se tak bez výběrového řízení. Veřejnost nebyla informována, byť se tak v podobných případech zcela standardně postupuje. Postup je to překvapivý, neboť NÚV je klíčovou institucí, která určuje obsah vzdělávání v český školách (MŠ, ZŠ, SŠ) a po sloučení v roce 2011 koncentruje řadu dalších podpůrných služeb, jako je poradenství pro veřejnost nebo pedagogicko-psychologické poradenství. Přes NÚV také „protéká“ velká část peněz z fondů EU. Je významem srovnatelný se Statistickým úřadem nebo Nejvyšším kontrolním úřadem. Na místa ředitelů těchto institucí se zcela běžně vypisují výběrová řízení.

• Digitální vzdělávání ve školách v podstatě neprobíhá. Pouze 3,5 procenta odučených hodin probíhá se zapojením digitálních prostředků, vyplynulo z diskuse na Kulatém stole SKAV na téma „Co říká učitelům strategie digitálního vzdělávání?“. Ve světě, v němž jsou digitální technologie neodmyslitelnou součástí poznání a komunikace, se takový stav dá označit za tristní. Klíčovým faktorem změny je vedení škol, které je iniciátorem změny, a pak učitelé, kteří musejí být ochotní poznávat a pracovat s vlastními chybami. Samotná strategie je dle odborníků sepsána dobře, záležet bude na její implementaci, ke které zatím chybí personální zajištění na MŠMT. Její předností je i to, že vznikala do značné míry v otevřené odborné diskusi. Více o strategii v prezentaci Ondřeje Neumajera. Video a zápis z kulatého stolu přineseme na stránkách EDUin. Shodou okolností ve stejném týdnu zveřejnila Česká pozice recenzi na knihu, která ukazuje, jak využít fenomén zvaný velká data ve škole.

• Kam až se dá za současné situace posunout česká škola: když hodnotíme bez známek. Pokračují debaty o tom, že české školy neodpovídají představám stále většího počtu rodičů. DVTV přinesla rozhovor se zakladatelkou základní školy Livingston Evou Dittrich Sanigovou, v němž obhajuje přínos svobodně pojatého vzdělávání proti konzervativnímu přístupu. Jedním z prvků, které chce Livingston zavést, je odlišné hodnocení dětí. Bez známek se chce obejít ve své nové škole i Ondřej Šteffl. O tom, že známky nutně nemusejí být jediným, natož nejlepším nástrojem hodnocení, je i nový díl Vší ve škole. V článku o tom, proč nadané děti dosahují špatných výsledků ve škole, je jako jeden z faktorů uveden i přílišný důraz na soutěživost, kterou systém známkování podporuje (Nadané děti). Způsob hodnocení můžeme rozdělit v zásadě na dvojí: sumativní, reprezentované právě známkami) a formativní, hlubší hodnocení ukazující žákovi nedostatky a přednosti (RVP.cz).

• Vzdělání je výtahem z bídy, uvědomují si to chudí lidé i populističtí politici. Zajímavou dvojici článků přinesly v uplynulém týdnu Britské listy. První je o tom, že britský populista a předseda krajně pravicové strany UKIP Nigel Farage chce prosadit, aby děti imigrantů neměly prvních 5 let přístup k veřejnému vzdělávání. V indickém státe Bihár propukly masové snahy rodičů o to pomoci dětem k dosažení co nejlepších maturitních výsledků, a to za cenu podplácení i riskování vlastního života. Připomínáme, že ČR je stále kritizována za to, že zejména romským dětem znemožňuje rovný přístup ke vzdělání (iDNES.cz).

Inspirace z (a do) praxe

• Eschoolnews.com. Zdroj mnoha tipů a rad, jak na digitální vzdělávání.
• Hřiště a veřejný prostor přispívající k rozvoji dětí. Video Nadace proměny přináší nejnovější poznatky.
• Letní škola Discover. Workshopy na různá témata pro středoškoláky, zkušenosti absolventky (Respekt).

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

• EDUpoint na „Staromáku“. Vícehlav, Peďák, diskuse s oponenty. Přijďte, ať jste kdokoliv!
• Rozvoj mimoškolního vzdělávání a škola.  Seminář v Senátu, 1. 4. od 13 – 17.