Proč je důležité zvýšit kvalitu ředitelů a ředitelek škol; debaty o inkluzi a víceletých gymnáziích pokračují

Co přinesl týden 4.2. – 10.12. 2017

Témata týdne: Disciplína a dril jako metoda vzdělávání dětí z ghett? Magazín New Yorker publikoval rozsáhlý text o školském řetězci Success Academy, jenž s měřitelnými úspěchy vzdělává děti z amerických ghett na principu drilu a disciplíny. Zdá se, že u dětí z prostředí, kde chybí řád, je to relativně úspěšná metoda. Jak ale vyplývá z článku, Success Academies uplatňují významně selektivní přístup. Jak se učí živě. V únoru 2018 vyjde kniha rozhovorů s lidmi, kteří přistoupili ke vzdělávání dětí prostřednictvím inovativních metod. Je určena rodičům, učitelům i potenciálním zakladatelům škol. Jaké to je být devítiletým autistou. Spektakulárním způsobem přibližuje svým spolužákům George Yionoulis prostřednictvím vlastního videa, jaké to je žít s autismem. Z videa, původně určeného jen pro Georgeovu třídu, se stal virální hit. K čemu je státní maturita. Dosluhující ředitel Cermatu Jiří Zíka v opozici proti ostatním diskutujícím na sněmu České středoškolské unie nad tématem státních maturit. Na tom, že současné řešení má vážné nedostatky, se shodli všichni. Názor zúčastněných středoškoláků zprostředkovala pro ČRo Plus předsedkyně ČSU Lenka Štěpánová .

Výrok týdne: „Vlastně jsme spíš na jejím začátku. A proto v oficiálně nevypsané, leč mediálně vděčné soutěži „kdo ještě neplácl nějakou hloupost k inkluzi?“ politicky zvítězil poslanec Klaus ml. se svými fantasmagorickými výkřiky. Ale řada politiků z dalších stran, kteří zjevně netuší, o čem se hovoří, se taky snažila snaživě sekundovat. Takže prý budou „rušit“ něco, co je nezrušitelné.” Odcházející ministr školství Stanislav Štech k politickému populismu na adresu inkluze (Deník Referendum).

Novinky: 

• CO KDYŽ SE ZRUŠÍ VÍCELETÁ GYMNÁZIA?

Po sérii mediálních výstupů (Beduin č. 41) pokračuje veřejná diskuse o smyslu a legitimně víceletých gymnázií. V Interview pro ČRo Plus uvedl Bob Kartous mimo jiné, že by bylo za dané situace vhodné víceletá gymnázia zrušit. S odkazem na mediálně prezentované dílčí výsledky z průzkumu CLoSE argumentuje, že tyto školy nevybírají primárně na základě nadání a neposkytují ani předpokládanou přidanou hodnotu. V komentáři pro Britské listy tuto myšlenku rozvádí s odkazem na další studie a poukazuje na to, že zveřejněné dílčí výsledky, získané v českém vzdělávacím systému, korespondují s podobně zaměřeným výzkumem, který vznikl na MIT, prestižní americké univerzitě: nepodařilo se prokázat, že by elitní, výběrové školy měly přidanou hodnotu, která se od nich očekává. Výzkum MIT přitom pracoval s porovnáním výsledků dalšího studia na univerzitách, kde, jak předpokládala hypotéze, by se měla přidaná hodnota elitních škol projevit. Nestalo se tak. Rozsáhlá diskuse k návrhu zrušit víceletá gymnázia probíhá na Facebooku. Obhájci víceletých gymnázií argumentují rovnostářstvím, velká část diskutujících s návrhem souhlasí, často jde i o rodiče, jejichž děti se na víceletých gymnáziích vzdělávají. Kompletní zjištění z výzkumu CLoSE budou prezentována 15. 12. 2017, oficiální pozvánka bude zveřejněna, EDUin ji  bude sdílet na sítích.

• JIHOMORAVSKÝ KRAJ BUDE USILOVAT O ZVÝŠENÍ KVALITY ŘEDITELŮ STŘEDNÍCH ŠKOL, V KONTRASTU S REALITOU

V létě 2017 vznikla v Brně iniciativa spojující zástupce krajské politiky, regionálního businessu, akademické a expertní obce s cílem najít cestu k rozvoji krajského školství, tedy primárně středních škol, jejich je Jihomoravský kraj zřizovatelem. Iniciativa se sjednotila na tom, že pro Brno a kraj, region, v němž prudce narůstá počet firem v oblasti high tech průmyslových odvětví, je zcela zásadní to, aby stávající i případné další výzkumné a podnikatelské aktivity v této oblasti nacházely dostatečně vzdělané a připravené pracovníky, případně aby v kraji mohly vznikat originální projekty podobného zaměření. Obecnou vizí iniciativy je směřovat k tomu, aby Brno a kraj byly perspektivním místem k životu. Důvody shrnuje ve svém textu jeden z iniciátorů, krajský zastupitel, podnikatel a investor Jiří Hlavenka (Zeleniapirati.cz). Po několika setkáních došlo ke konsensu, že z hlediska možností kraje a předpokládané efektivity je nejjednodušší cestou ke zkvalitnění škol výběr kvalitních ředitelů, klíčových postav v rozvoji konkrétních škol. V roce 2018 dojde nejen v kraji, ale v celé ČR, k řadě rekonkurzů na místa ředitelů, čehož chce kraj využít. V prvé řadě by chtěl přilákat do konkurzů zajímavé kandidáty. Zároveň by jim, ale i stávajícím ředitelům SŠ, chtěl nabídnout možnost účasti v tzv. ředitelské akademii (Centrum News). Nabídka ředitelům již byla zveřejněna. V ostrém kontrastu k iniciativě Jihomoravského kraje stojí zkušenost zastupitele Prahy 8 Tomáše Němečka, jak ji popisuje na Facebooku.

• MEDIÁLNÍ BLUDY O INKLUZI, KTEROU BABIŠ MOC NEPODPORUJE; A DALŠÍ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

Odcházející ministr školství Stanislav Štech publikoval v Deníku Referendum článek, v němž shrnuje dezinterpretace, které rámují společenskou a mediální diskusi o novém přístupu ke vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami pod trivializovaným označením inkluze. Štech upozorňuje na řadu zkreslení: jde o ideologický projekt, jejž si vymyslela Kateřina Valachová a jehož cílem je povinně nahnat všechny děti do běžných škol a zničit tak speciální školství. Úroveň diskuse v některých profesních kruzích lze ověřit na webu Pedagogické info. Mezi tím ozřejmil nově jmenovaný premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník.cz, že „ANO inkluzi příliš nepodporuje“, nicméně že si nechá připravit analýzy, které by měly podle všeho lépe rozhodnout, co dělat (publikováno na Novinky.cz). Ministerstvo školství nadále sbírá příklady dobré praxe v oblasti inkluze, naposledy zkušenost Anny Němcové, matky dítěte s Downovým syndromem, nebo Olgy Švestkové, přednostky Kliniky rehabilitačního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK.

• PIRLS O ÚROVNI ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

Progress in International Reading Literacy Study (PIRLS), monitoring vývoje čtenářské gramotnosti žáků 4. ročníků ZŠ na bázi mezinárodního hodnocení, jenž společně s účastnícími se státy organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA), proběhl naposledy v roce 2016 a Česká školní inspekce nyní zveřejnila závěrečnou zprávu. Ta konstatuje, že „za posledních 15 let se výsledky českých žáků čtvrtého ročníku v mezinárodním šetření čtenářské gramotnosti PIRLS statisticky významně zlepšily, avšak v porovnání s předchozím cyklem v roce 2011 stagnují.” Zpráva dále uvádí, že čeští učitelé u dětí příliš nerozvíjejí dovednost složitějšího porozumění textu. V tomto smyslu zpráva doporučuje upravit kurikulum při jeho probíhající revizi, k níž ovšem chybí jakákoliv podstatná informace. Zpráva také zdůrazňuje zvyšující se význam digitálních prostředků při rozvoji čtenářství. Článek publikovaný na Novinky.cz si všímá toho, že v mezinárodním srovnání patří čeští čtvrťáci mezi nadprůměrné.

Inspirace z (a do) praxe: 

• DOMINO. Soutěž pro učitele a jejich digitální výukové objekty. Přihlaste se…
• Via Bona pro mladé srdcaře. Nominujte mladé jednotlivce i týmy na ocenění za jejich dobročinnost
• Hodnotové vzdělávání. O přístupu Cyril Mooney v praktické ukázce s lektorkou  Michaelou Stoilovou 15. 12. v 9:00 ve Scio

Výběr z EDUkalendáře:

• 12. 12., 17.00, EDUpoint Praha – Akvárium: Jak by měly školy informovat rodiče
• 15. 12., 9.00, Scio – Káva a vzdělávání: Hodnotové vzdělávání
• 19. 12., 17.00, EDUpoint Praha – Peďák+ Mediální výchova a otevřené vzdělávání