← Beduin

Vzdělávání nadaných dětí je v českých školách v zárodečné fázi, zjistila ČŠI

24. 10. 2016

EDUin

Co přinesl týden 17. 10. – 23. 10. 2016

Témata týdne: Příležitost dělá vzdělání. V rámci programu Romská stipendia obdrželo 50 romských studentů středních a vyšších odborných škol roční finanční podporu. Rozhodoval prospěch a sociální situace. Součástí přihlášky byly i eseje uchazečů. Jejich společným znakem je vědomí důležitosti vzdělání pro jejich vlastní budoucnost. Předání stipendií proběhlo 24. 10. v Kaiserštejnském paláci v Praze. V pluralitním demokratickém systému má existovat více cest k učitelské profesi. Tento názor zastává Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MU v Brně. Poukazuje na zbytečně restriktivní zákon o pedagogických pracovnících. V rozhovoru dále poukazuje na trestuhodné podfinancování pedagogických fakult, potřebu angažované výuky či měnící se roli učitelů. Prohlášení ze Salamanky v češtině. Po více než 20 letech od jeho podpisu je dokument ustavující mezinárodní závazek k podpoře začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol, přijatý pod záštitou OSN, k dispozici v češtině. Deskové hry jako prostředek vzdělávání a odraz společenské situace. V nigerijském Lagosu uspořádali pro středoškoláky turnaj v Monopolech. Záměrem je posílit podnikavost se všemi dovednostmi, které jsou k tomu třeba (plánování, strategie, rozhodování atp.). Zároveň se ale ukazuje, že deskové hry skvěle odrážejí stav společnosti se všemi neduhy, jako je třeba míra korupce. Poutavý článek přinesl NY times (Aj).

Výrok týdne:

„Podobná data nelze nějak automaticky přetavit do zákona, ale myslíme si, že když se podobná úprava chystá, mělo by ministerstvo vycházet z empirických údajů. Kalibro jich v oblasti vzdělávání shromáždilo kolem 3,5 milionu, ale ani jeden ministr školství o ně neprojevil zájem.” David Souček ze společnosti Kalibro k robustnímu průzkumu, který společnost dlouhodobě provádí na českých školách a z nějž lze vyčíst řadu výkonových dat i postojů aktérů v českém školství (Deník). Netečnost MŠMT se netýká jen dat získaných touto společností, nýbrž obecně snahy opřít se o lepší znalost stavu a vývoje školství.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

Jak by ovlivnili kariérní řád žáci?

Karierní řád by měl vytvořit základní profesní strukturu rozvoje učitelů v ČR. Na jeho první stupeň, dvouleté adaptační období pro začínající učitele, má navázat pětileté období druhého stupně, v němž má učitel dále pokračovat v sebevzdělávání a rozvoji. Rozdíl mezi prvním a druhým stupněm má spočívat zejména v tom, že zatímco po prvním stupni má následovat pouze hodnocení uvnitř školy, po druhém období má učitele hodnotit nezávislá komise. Tak by tomu mělo být i po dalších sedmi letech třetího stupně, kdy by mohl učitel vstoupit do nejvyšší kategorie, vyhrazené pro vynikající učitele. Všechny postupy s sebou mají nést zvýšení platu dle tabulek. Přehledný popis přináší Deník. V tomtéž článku Deník také využívá dat společnosti Kalibro z jejího dlouhodobého výzkumu. Ta nabízí školám v rámci svých projektů také dotazníky k hodnocení práce učitelů žáky. Z výsledků vyplývá, že žáci se snaží skutečně odpovědně posoudit své učitele, přičemž hodnocení je vysoce pozitivní (žáci SŠ jsou mírně kritičtější než žáci ZŠ). O eventuálním hodnocení učitelů žáky se vedla ilustrativní diskuse na České škole, kde zúčastnění učitelé vyjadřují vůči této možnosti převážně odpor a despekt. Jedním za argumentů je také domněnka, že se žáci budou učitelům mstít, např. za vyšší kladené nároky. K tématu se vyjádřil i EDUin: Tomáš Feřtek ve svém blogu na Respekt.cz vyvrací na základě výsledků Kalibra konspirační teorii o mstě, Bob Kartous v komentáři pro MF Dnes upozorňuje, že v rozvinutých zemích je hodnocení žáků běžnou součástí posouzení práce učitelů.

Mladí srdcaři a koncept hrdinské imaginace Philipa Zimbarda

Cena Via Bona, kterou uděluje ve spolupráci s partnery Nadace Via, se snaží už řadu let vyhledávat a oceňovat jednotlivce i společnosti za jejich altruistický přístup ke svému okolí, za pomoc a dobrou vůli, kterou někteří lidé bez nároku na odměnu poskytují jiným. Stejně jako v předchozích letech byla i letos součástí ceny kategorie Mladý srdcař vyhrazená pro mladé lidi, převážně ještě žáky a studenty, kteří i přes svůj relativně nízký věk dokázali něco velkého udělat. Letos zvítězily hned dva velmi silné příběhy: Milan Dzuriak byl nadějný atlet, ale kvůli vrozené nemoci musel skončit s profesionálním sportem. Místo toho se ale snaží pohybem získávat prostředky pro jiné a strhávat k témuž ostatní. Jeho příběh popisuje i reportáž Aktuálně.cz. Jakub Trefný pomáhá těm, kteří patří mezi nejvíce zapomenuté: seniorům, lidem bez domova, uprchlíkům. Oba skvěle naplňují představu lidí na pomezí altruismu a heroismu, termínu, který v rámci svého výzkumně vzdělávacího projektu Hrdinské imaginace (Heroic Imagination Project) prosazuje světoznámý psycholog Philip Zimbardo, autor tzv. Stanfordského experimentu a dalších výzkumných projektů zaměřených na fenomén tzv. situačního zla. Zimbardo představil projekt v rámci své přednášky na letošním Fóru 2000 (ČT). Jeho hlavní myšlenkou je všední hrdinství v situacích, kdy ostatní zůstávají neteční.

Výzkum v oblasti vzdělávání ve světě a v ČR

V Beduinu jsme již upozorňovali na výběr nejzajímavějších výzkumných projektů v oblasti vzdělávání dle serveru Edutopia. Zajímavé srovnání se světovým výzkumem nabízí souhrn oceněných prací českého pedagogického výzkumu za poslední dva roky, který na svém blogu zprostředkoval Dominik Dvořák z Ústavu pro výzkum a vývoj vzdělávání při Pedagogické fakultě UK v Praze. Srovnání je zajímavé zejména s ohledem na šíři témat a zaměření výzkumu. Srovnání je z mnoha důvodů disproporční, i tak ale určitý obraz poskytuje. Dalším zajímavým zdrojem pro vhled do výzkumu v oblasti vzdělávání, tentokráte do tématu mezinárodních srovnání vzdělávacích výsledků z hlediska jejich historického kontextu, přínosů i jejich kritiky. Autorkou je Jana Straková, která se řadu let na přípravě těchto srovnání v rámci ČR podílela.

ČŠI: vzdělávání nadaných dětí je v českých školách v zárodečné fázi

Počínaje pojetím vzdělávacích dokumentů, přes indikaci nadání až po poskytování funkční podpory je vzdělávání nadaných dětí ve veřejném školství ČR v počáteční fázi, a to na všech stupních regionálního školství. Konstatuje to čerstvě zveřejněná závěrečná zpráva z šetření České školní inspekce na toto téma. Přes dobrou vůli škol pracovat s nadanýmii dětmi, což se projevuje například tím, že většina škol si tento cíl vytýčila ve školních vzdělávacích programech, je podle ČŠI nesporným handicapem nedostatečná příprava učitelů na takovou práci. Jedním z doporučení pro zlepšení je návrh pověřit některého z učitelů koordinací péče o nadané žáky a podpora individualizace výuky. Více v kompletní zprávě.

Inspirace z (a do) praxe