Český rozhlas: V podzimním opravném termínu maturit neuspěla skoro polovina studentů

Publikujeme článek Českého rozhlasu o výsledcích podzimních maturit (ZDE). O státní maturitě si přečtěte více v textu Připomeňme si, k čemu je a k čemu není státní maturita (ZDE).

Skoro polovina studentů, kteří se teď na podzim pokusili opravit nebo nahradit maturitní test, neuspěla. Nejvíc jich mělo vylepšit výsledky z matematiky, problémy jim ale nakonec dělala hlavně čeština a literatura. V ní propadlo víc než 53 procent uchazečů, kteří zkoušku opakovali.

Maturitní testy v podzimním termínu nezvládlo 44,2 procenta středoškoláků, kteří je opakovali nebo nahrazovali. V případě maturantů, kteří skládali zkoušku v řádném termínu, neuspělo 38,7 procenta. V řádném termínu znovu dopadla nejhůře matematika, v jejímž testu neuspěla 47,2 procenta maturantů.

V opravném termínu skládalo nejvíce maturantů zkoušku z matematiky. Dostavilo se jich 6296, přičemž 43,3 procenta z nich propadlo. Ještě vyšší neúspěšnost byla při opravném testu z českého jazyka a literatury, který psalo 1940 maturantů. Nezvládlo jej 53,4 procenta z nich.

Maturitu v podzimním termínu nezvládla skoro poloviny studentů. Výsledky hodnotí ředitel Cermatu Jiří Zíka:

Opravné testy z cizího jazyka psalo celkem 2095 žáků, z nichž 765 neuspělo, což představuje neúspěšnost 36,5 procenta.

V případě opravných maturit se nejedná pouze o žáky, kteří se o maturitu neúspěšně pokoušeli na jaře. Každý maturant má totiž nárok na celkem tři pokusy (řádný a dva opravné), přičemž maturitu musí vykonat nejdéle pět let po absolvování posledního ročníku středoškolského studia.

„Není to až tak velké překvapení, výsledky podzimního termínu jsou vždy výrazným způsobem horší,“ říká ředitel centra pro přípravu maturit Cermat Jiří Zíka.

„V letošním roce se u českého jazyka projevil výrazně větší podíl těch, kteří přicházeli k opravnému termínu, na úkor těch, kteří přicházeli k řádnému nebo náhradnímu termínu. Právě mezi těmi, kteří přicházeli k opravenému termínu, se rekrutovali ti neúspěšní,“ podotýká.

Zíka: Jazyk se přes prázdniny příliš nezlepší

Výrazně horší výsledky podzimních maturit oproti jarním jsou podle Zíky v případě jazyků dány tím, že se v nich žáci přes prázdniny už příliš nezlepší.

„Do podzimního termínu se látku příliš nedokáží naučit, nedá se u nich už příliš předpokládat, že by se zlepšili. Jazyk, porozumění textu a odbornou tematiku jazyka je obtížné se za tak krátkou dobu doučit,“ vysvětluje Zíka a pokračuje:

„Rozdíl je vidět třeba u matematiky, kde se stačí žáci přes prázdniny doučit některé specifické tematické celky, a získají-li navíc jeden, dva, tři body z didaktického testu, ještě mohou uspět. U cizích jazyků a českého jazyka tomu tak není. Ti, kdo v nich propadli na jaře, propadnou ve většině případů i na podzim.“

Ředitel Cermatu také připouští, že za špatnými výsledky je i fakt, že o maturitu usilují i lidé, kteří na ni nemají. Prokazují to prý inteligenční testy ITS, které si nechalo centrum rozsáhle zpracovat.

„Zjistili jsme, že 76 procent všech lidí z populačního ročníku maturuje. Z toho počtu zhruba 10 až 12 procent na maturitu daného typu nemá. Vidíme to i po jednom řádném a dvou opravných termínech, které mají žáci k dispozici, že tento podíl v nich neuspěje,“ dodává Zíka.