Publikujeme článek o patové situaci písma Comenia Script, které se ve školách osvědčuje, ministerstvo školství se však rozhodlo pro jinou, podobnou variantu písma. Článek vyšel pod názvem Revoluce v psaní, která se nekoná v Respektu č.25, autorem je Ondřej Nezbeda.
Z mediálních diskusí se zdálo, že se chystá největší změna ručně psaného písma od Jungmannovy
reformy v roce 1820. Český spisovatel a jazykovědec tehdy ve své slohové čítance nazvané Slovesnost upustil od německé novogotické kurzivy ve prospěch latinky, jakou píšeme dnes. Namísto progresivní změny jsme ale tentokrát svědky podivné liknavosti ministerstva školství. To nejprve odsouhlasilo testování nového písma pro školy, po úspěšných výsledcích si však odmítlo koupit na něj licenci, a teď dokonce obešlo jeho autorku a odsouhlasilo jinou, nevyzkoušenou konkurenční variantu.
Jak to vzniklo
Všechno začalo před sedmi lety. Mladá grafička Radana Lencová vymyslela pro české žáky nový druh písma Comenia Script, jehož převratnost spočívá v tom, že rezignuje na vázanou formu a je očištěné od kaligrafické okrasnosti předchozí varianty. V roce 2009 získalo hlavní cenu v mezinárodní soutěži evropského grafického designu ED AWARDS v Curychu. U mnoha tradicionalistů tehdy vyvolalo nevoli – varovali, že nevázaná forma podporuje zánik ručně psaného slova, že děti natrvalo ztratí důležité psychomotorické dovednosti.
To se zatím nepotvrdilo. Kultura ručně psaného slova skutečně pomalu zaniká, ale písmo Comenia Script se po dvou letech testování (2011–2013) osvědčilo jako vhodná alternativa k vázané formě. Z výzkumů vyplynulo, že se jej děti učí raději, a byť jeho osvojování není výrazně snazší a rychlejší, zlepšuje se jejich dovednost čtení. Přesto se Comenia Script prosazuje do škol pomalu. Ta příčina prý má – jak nedávno napsala Mladá fronta DNES – „temnější pozadí“:
Radana Lencová si po dvouletém testování, jež dotovalo ministerstvo školství, značku Comenia Script Universal zaregistrovala a licenci na ně prodala pouze Nakladatelství Svět, které vlastní její partner Stanislav Doležal. Její písanky a jiné didaktické pomůcky se kvůli tomu prodávají za nadsazené ceny. Například tenoučká písanka Umím psát 1, 2 stojí 111 korun. V podstatě si na své písmo vytvořila monopol.
V čem nastala neshoda
Skutečnost je nicméně trochu jiná. Radana Lencová totiž ministerstvu nabízela, aby od ní licenci jednorázově koupilo. Vymiňovala si jedinou podmínku: nevytvořila jen nové písmo, ale celý didaktický systém psaní. Je postaven na vizuálním zapamatování – díky obrázkové abecedě Comenia Pictures – a dalších grafických metodických postupech. Pokud tedy nějaké nakladatelství použije její písmo do písanek, chtěla by jejich přípravu konzultovat. Ministerstvo však její nabídku odmítlo.
Své rozhodnutí navíc doprovodilo podmínkou, že i přes úspěšné testy musí rozhodnout o vyučování psaní písmem Comenia Script nejen vedení školy, ale také rodiče, což celou věc zbytečně komplikuje – nejde o výuku náboženství nebo sexuální výchovy. I v důsledku toho je zatím zájem škol o nové písanky malý.
Před pár týdny pak ministerstvo školství učinilo další zcela nesrozumitelný krok. Schválilo vydávání písanek nakladatelství Fraus, které jsou vytvořeny verzí starého Comenia Scriptu A. Jsou sice o třetinu levnější, ale jejich písmo nevychází z výsledků testování, podle nichž musela uzpůsobit svůj původní návrh Radana Lencová. Ministerstvo i nakladatelství Fraus tedy autorku původního návrhu obešly.
Jak z toho ven?
Nabízí se tak asi jediná možnost, jak z této kaše důstojně vybřednout. Ministerstvo by Radaně Lencové mělo nabídnout, že od ní výhradní licenci na písmo Comenia Script koupí, nabídne jej pedagogickým nakladatelstvím a pak bude jeho prosazování do škol skutečně podporovat. A pokud Radana Lencová chce, aby se děti učily psát a číst její písmo, nebude se tomu bránit.