Co chcete vědět o finském školství I. – Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému

Finské školství je už několik let opakovaný vzor, na který se odvolávají politici i odborná veřejnost. Ve skutečnosti je u nás minimum těch, kteří zažili skutečné vyučování ve finské škole, či alespoň viděli živého finského učitele. Chvályhodně se to pokusil napravit senátor za ČSSD Marcel Chládek, když v dubnu 2013 uspořádal v Senátu veřejný seminář Možnosti aplikace finského vzdělávacího systému v ČR, na který pozval nejrůznější představitele finské vzdělávací politiky, aby o podstatě jejich vzdělávacího systému informovali zdejší odbornou veřejnost. Jedinou chybou semináře bylo, že z něj neexistoval  přepis jednotlivých vystoupení. Po dohodě s kanceláří Senátu jsme tento překlad a přepis pořídili a nabízíme ho veřejnosti spolu s prezentacemi jednotlivých vystupujících. Ty budeme postupně uveřejňovat celkem ve třech příspěvcích.

Přeložili a přepsali jsme tři hlavní vystoupení semináře. Nejde o doslovný přepis, snažili jsme se ve stručnosti přehledně zaznamenat hlavní myšlenky vystoupení.  K dispozici jsou ke stažení i prezentace vystupujících. Stručnou informaci a fotogalerii ze semináře najdete na stránkách Senátu ZDE.

Hlavní charakteristiky finského vzdělávacího systému:

Vystoupení obchodního rady finského velvyslanectví v ČR  (Matti Lilja, nahrávka 13 minut, poslechněte si ZDE)

• Máme nejkratší školní docházku ze všech zemí OECD a nejmenší rozdíly mezi jednotlivými školami – rodiče proto nemusí složitě vybírat školu pro své děti, prostě je zapíší do té nejbližší. A paradoxně jsme zároveň mezi nejlépe hodnocenými zeměmi ve výzkumech PISA, přitom to vše děláme s rozpočtem, který je průměrný nebo dokonce podprůměrný v poměru k ostatním zemím OECD. Jak je to možné? O tom se právě dnes budeme bavit.
• Reforma finského školství během posledních pětadvaceti let byla vedena výběrem mezi dvěma směry. Tradiční systém založený na známkování, výkonu, standardizaci a kontrole jsme si ve Finsku nevybrali. Vybrali jsme druhou cestu založenou na spolupráci, spravedlivosti, sociálním kapitálu a profesionalitě učitelů.
• Často se mluví o tom, že děti se musí učit obstát v soutěživém mimoškolním prostředí. Ve vědeckých výzkumech se ale prokazuje, že toho lze lépe dosáhnout ve škole, kde panují rovné podmínky pro všechny, než tam, kde vládne soutěživost a kontrola.
• Vysoce výkonné vzdělávací systémy, které můžete najít mezi zeměmi OECD, jsou takové, které kombinují principy rovnosti a kvality. Abychom toho ve Finsku dosáhli, museli jsme se zaměřit na investice do vzdělávání. Museli jsme se zaměřit na to, z čeho můžeme čerpat v našem specifickém prostředí.
• Neměníme vzdělávací politiku po každých volbách, ale zaměřujeme se na dlouhodobější cíle. Zakládáme své změny na vědeckých důkazech, ne na ideologii.
• Našli jsme shodu, kterou podporují všechny politické strany. Ty se podporují navzájem, protože cíl je v oblasti vzdělávání pro všechny stejný.
• Systém je založený na důvěře: rodiče věří školám, školy učitelům, učitelé žákům a žáci přebírají zodpovědnost za to, že se učí co nejlépe. Školy informují rodiče o tom, co se v nich děje, prostřednictvím online databází a systémů.
• Nemáme žádné národní srovnávací zkoušky, pouze po střední škole, po gymnáziu.
• Cílem není školy kontrolovat, ale podporovat je, aby dosáhly svého vzdělávacího cíle.
• Učitelství je jednou z nejvíce ceněných profesí ve Finsku, protože učitelé vědí, že mají volnost a svobodu v tom, jak budou pojímat svou práci.
• Uvědomujeme si, že vzdělávání je investice do budoucnosti. Proto se zaměřujeme už na předškolní vzdělávání.
• V našich školách chceme mít více spolupráce a méně soutěživosti, více důvěry založené na zodpovědnosti a méně testování a kontrol, protože když se soustředíte na národní testování, chcete dosáhnout pouze nejlepších výsledků v testování, ale už se nezabýváte výsledky učení.
• Soustředíme se na učitele a učení, nikoli na rozvíjení školského managementu. Učitelé jsou zodpovědní za učení a nacházení způsobů, jak učit, a školský management je má v jejich úsilí podporovat, nikoli kontrolovat.
• Všechny děti jsou integrované pohromadě ve stejných třídách a těm, co to potřebují, dáme podporu – tento přístup máme podložený vědecky, neděláme žádné experimenty na dětech.

Pokračování přepisů: Co chcete vědět o finském školství II. – O vzdělávání z hlediska perspektivy rovnosti a spravedlivosti 

Co chcete vědět o finském školství III. – Jak se vzdělávají finští učitelé