Co je třeba řešit kolem státní maturity?

Publikujeme text Martina Chvála, který reaguje na tiskovou zprávu EDUin věnovanou volbě nového ředitele Cermat (ZDE). Martin Chvál coby jeden z bývalých ředitelů Cermat objasňuje nedostatky státních maturit, které by měl podle jeho názoru nový ředitel řešit.

CERMAT hledá ředitele. Protože jsem byl jmenován v tiskové zprávě EDUin jako jeden z možných budoucích ředitelů, vyprovokovalo mě to k napsání tohoto příspěvku. Je to přesně 10 let, kdy jsem se v této funkci nacházel. O návratu neuvažuji. Maturita měla tehdy začít v roce 2008, měli jsme dva roky na dotažení a já nechápal politické a mediální tance o „nepřipravenosti maturity“. Neochota MŠMT po aktuálně proběhlých volbách maturitu dotáhnout byla do očí bijící. Řada trvalých kritiků státní maturity zde mediálně svými názory dobře prospěla. Čas ukázal, že „nepřipravenost“ a odložení maturity bylo dobrým důvodem pro odčerpání velké částky peněz z evropských fondů na přípravu v rukou těch, kteří to umějí – odčerpat a připravit. Přeju si, aby aktuálně vyhlášené výběrové řízení na pozici ředitele Cermatu nemělo s podobnými úmysly nic společného.

Nechci však říci, že kolem státní maturity není nic k řešení. Je toho poměrně dost.

• Zpřístupnit anonymizovaná data. Je to úkol, po kterém je delší dobu voláno ze stránek EDUin, zejména díky panu Botlíkovi. U mezinárodních výzkumů je již standardem, že data z výzkumu jsou veřejně přístupná. Delší dobu jsem se přikláněl k názoru, že u státní maturity a v České republice to není možné. Obecně veřejnost neumí v datech číst, sebemenší nepřesnost může být mediálně nafouknutá jako zásadní chyba. Jednalo by se o další snadný zdroj k diskreditaci maturitní zkoušky (viz až hnídopišské vyhledávání chyb v úlohách). Nyní se již stavím za názor zpřístupnění. Zejména mě zarazilo, že anonymizovaná data není možné získat ani pro akademické výzkumné účely. Např. Cermat vlastní velmi cenné databáze obrázků řešení široce otevřených matematických úloh. Ty jsou didakticky velmi vhodně využitelné pro porozumění tomu, jak žáci při řešení přemýšlejí. Též je již na čase seriozně začít prokazovat meziroční srovnatelnost zkoušek, srovnatelnost jarní versus podzimní termín, srovnatelnost obtížnosti mezi cizími jazyky i v rámci jednoho termínu. Možnost veřejné kontroly nad prací Cermatu pokládám za samozřejmost. Určitou část této kontroly ve jmenovaných úkolech mohou na sebe převzít právě akademické instituce. Analýzy je potřeba provést lépe, než jen porovnávat celkové průměrné úspěšnosti a procenta neúspěšných a tyto analýzy musí být veřejné.
• Vypořádat se s dilematem jednoúrovňovost versus víceúrovňovost maturitní zkoušky. Toto téma se v diskusích opakuje od samého zavádění státní maturity. Dosud proběhlé varianty mají v sobě něco pozitivního, ale i negativního. V zemích s vyspělým testováním pomocí počítače je tento problém řešen tzv. adaptivním testem, kdy se žákům na počítači zobrazí k řešení buď lehčí nebo těžší úloha podle toho, jak řešil úlohy předešlé. Výhoda je v tom, že každý žák řeší jemu přiměřené úlohy a žákův výsledek přesněji vypovídá o tom, jaká je úroveň jeho znalostí a dovedností. K této plné verzi nemáme šanci se v České republice dopracovat. Vyžaduje to velké množství pouze kvalitních úloh s dobrými a vhodnými statistickými parametry, podle kterých jsou žákům úlohy vybírány k řešení. To vyžaduje kvalitní pilotáže úloh a nezveřejňování úloh po proběhlém testování. Ale podle mne stojí za to domyslet a dopracovat alespoň verzi částečnou, tedy např. první část testu společná a druhá výběrová. Toto začne být akutním tématem při náběhu povinné matematiky. Domyšlení a dopracování by si však žádalo časový horizont minimálně tří let.
• Přepsání katalogů maturitní zkoušky. Katalogy by měly nést nejen informaci o tom, co bude maturitní zkouška obsahovat, ale i o její náročnosti. Měla by být přesněji definována hranice úspěšnosti a tím i to, co a na jaké úrovni umí ten, kdo maturitu udělal, co ten, kdo dostal jedničku atd. U cizích jazyků je potřeba výsledek přesněji vztáhnout k definovaným úrovním podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Ten, kdo maturitu z cizího jazyka udělal na čtyřku, rozhodně není na definované úrovni v katalogu B1. Stávající volná podoba katalogů umožnila Cermatu zkoušky trochu vylepšovat. Je však na čase kvalitu a úroveň zkoušek stabilizovat a z katalogů učinit též závaznější rámec pro tvorbu zkoušek a posuzování jejich kvality.

Jmenoval jsem jen některé z úkolů k řešení, která občas přijdou v diskusích na přetřes. Jistě jsem neuspokojil ty, kteří stávající podobu maturitní zkoušky zpochybňují jako celek. Na jejich stranu se nestavím. Věřím v pozitivní efekty stávající podoby maturitní zkoušky. Jako velmi otevřené téma vidím uvážení konání maturitní zkoušky nebo alespoň její části dříve, než na konci středoškolského studia.

Vždy jsem byl přesvědčen o tom, že velké projekty jako je státní maturita, nelze spustit dokonale, ale je potřeba je za běhu vylepšovat. Jako člen nezávislé odborné komise MŠMT vidím, že se to daří. V rukou Jiřího Zíky se podařilo maturitní zkoušku stabilizovat a v rámci možností, které má, i vylepšovat (např. v testu z českého jazyka byly zavedeny otevřené úlohy, statistické parametry charakterizující kvalitu testů se postupně vylepšily a stabilizovaly). Jeví se mi jako logická dosavadní spíše informační uzavřenost Cermatu. Je však na čase zapracovat na datové a analytické otevřenosti. Cermat se naučil dobře pracovat v roční periodě. Úkoly rozvojové je však třeba řešit též. Pokud na to Cermat nemá vlastní kapacitní podmínky, jistě by se našla pracoviště vysokých škol, která by byla této spolupráci otevřená. I pro tuto spolupráci by muselo MŠMT vytvořit novému řediteli podmínky.