Co přinesly první konference projektu SRP o akčním plánování ve vzdělávání?

Přinášíme text o projektu Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP), který Národní institut dalšího vzdělávání nabízí školám. Týmová manažerka projektu Jitka Baťková v textu ukazuje, jak může být projekt užitečný při vytváření místních akčních plánů a jaké poznatky z dosavadního průběhu projektu vzešly.

Cenné zpětné vazby, názory a příklady dobré praxe teď sbírají experti z projektu Strategické řízení a plánování ve školách a v územích (SRP), který už skoro rok běží v Národním institutu pro další vzdělávání (NIDV). Na místních konferencích konaných po celé České republice se hovoří i o dalších systémových projektech Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání zaměřených na regionální školství, především však o místním akčním plánování rozvoje vzdělávání. Iniciativy přinášejí řadu přínosů pro vzdělávací systém, což si ale zatím ne všichni zapojení lidé plně uvědomují.

Výhody a dobrá praxe

Při tvorbě Místních akčních plánů (MAP) rozvoje vzdělávání má partnerství jednotlivých aktérů velký význam a existují místa, na kterých se vyloženě daří posouvat věci kupředu. Za velmi podnětný příklad dobré praxe lze považovat vytvoření pracovní skupiny pro financování. Ta vznikla ve Zlínském kraji a vyhledává a plánuje zdroje pro financování aktivit, které si do budoucna dané území naplánovalo.

Důležité je, že MAP stanovují priority v rozvoji vzdělávání a plánují aktivity pro jeho zlepšení. Jejich tvůrci vyhledávají různé zdroje financování, nezaměřují se přitom pouze na aktivity, které lze hradit z operačních programů.

Jako další dobrý příklad spolupráce mezi aktéry pracujícími na tvorbě MAP je možné zmínit rozvíjení komunikace mezi pedagogy jednotlivých stupňů škol. Tématem je přechod dětí z mateřské do základní školy, přechod mezi prvním a druhým stupněm z malotřídních škol do škol plně organizovaných i přechod v rámci jedné školy. Jde především o navázání nebo prohloubení spolupráce mezi konkrétními školami v území zapojeném do tvorby MAP nebo třeba i jen v jeho určité části.

Největším přínosem akčního plánování je propojení subjektů působících ve vzdělávání v daném území. Zástupci škol, domů dětí a mládeže, knihoven, nestátních neziskových organizací mají možnost se setkávat, informovat se o svých aktivitách a možnostech. Ukazuje se, že samotní aktéři v území o sobě mnohdy ani nevěděli, a proto neviděli příležitost ke společnému plánování a realizaci aktivit. MAP tento stav úspěšně mění.

Problémy a rizika

S místním akčním plánováním ve vzdělávání se pojí ale také problémy a rizika. Jako nejpalčivější problém se ukazuje zapojení zřizovatelů a rodičů do plánování v území. Mnoho zřizovatelů chápe MAP pouze jako nástroj pro získání dotací z operačního programu IROP pro lepší vybavení škol a školských zařízení (investice do infrastruktury).

Pro experty SRP se však z popsaného problému stává příležitost. V další fázi projektu bude třeba přesvědčit zástupce zřizovatelů na základě zkušeností jejich kolegů (mj. z Brna, Otrokovic, Ostravy či Pardubic) o potřebě, smyslu a přínosu strategického plánování v území v oblasti vzdělávání.

U rodičů vnímají aktéři v území především zájem podílet se na činnosti zařízení, které navštěvuje jejich dítě. Ne vždy se však daří zapojit rodiče do územních aktivit. Na základě zkušeností z některých MAP lze ale s určitostí říci, že postupné začlenění rodičů do příslušných aktivit vyžaduje delší čas.

Tam, kde s komunitním plánováním nemají zkušenosti, je pak rizikem „direktivní“ způsob vzniku MAP, u něhož mají rozhodující slovo zřizovatelé škol, a který proces komunitní práce poněkud potlačuje. Jedná se však o přirozený vývoj, nelze totiž očekávat, že se na všech místech a hned na začátku procesu strategického řízení a plánování v území v oblasti vzdělávání podaří vše udělat příkladně a že se partnerství v území rozvine plnohodnotně během prvního roku vytváření MAP. Komunitní plánování je zkrátka a dobře složitý proces a pro oblast vzdělávání to platí dvojnásob.