Nabízíme rozhovor s tiskovým mluvčím společnosti Scio Bohumilem Kartousem o projektu um21, který se dá s nadsázkou nazvat „maturitou s připojením“. Kromě rozhovoru si můžete přečíst informaci o projektu v tiskové zprávě Scia (ZDE) a také stručnou metodiku (ZDE), z níž je na příkladu jednoho maturitního zadání patrné, jak zkouška reálně vypadá a jakým způsobem musí učitelé při přípravě svých žáků na um21 pracovat.
V čem se liší um21 od současné státní maturity?
Významně. Státní maturita je ve své podstatě spíše jen inovací tradiční maturitní zkoušky, obohacená – dá-li se to tak říct – o multiple choice testy. Um21 je zkouška s mnohem širším záběrem, soustředěným také na znalosti a dovednosti, které dosavadní formy maturity nepokrývají. Státní maturita zachovává model, v němž se maturant spoléhá pouze na to, co má uloženo v hlavě, um21 staví maturanta před možnost (i problém) využití internetu, který je pro jakoukoliv současnou intelektuální aktivitu, práci, zcela nepostradatelným nástrojem. Zkouška sleduje to, co student získal během studia ve škole, i to, jak je připraven na další učení v jakémkoliv slova smyslu – osobním, pracovním, vzdělávacím. Ještě jeden podstatný rozdíl tu je: studentka z Gymnázia Teplice, kde zkoušku složilo prvních 15 studentů, na základě toho získala práci. Na základě výsledků státních maturit, byť jimi prošly desetitisíce studentů, práci velmi pravděpodobně nikdo nezískal …
Je tedy um21 náročnější, než státní maturita? Myslím včetně té současné profilové (školní) části?
Vždy záleží na nastavení kritérií hodnocení. Pokud bychom brali současnou státní maturitu a její kritéria, jedná se v podstatě, byť se tak tomu oficiálně neříká, o zkoušku středoškolského minima. Vyšší ambice asi mít nemůže a ani by mít neměla. Um21 je jistě náročnější v tom smyslu, že studenti nejsou na takový typ zkoušky systematicky připravováni, alespoň v rámci školní výuky ne. Tyto nároky se ale spíše vztahují ke školám samotným. Chce to více učitelů, kteří budou mít odvahu se do toho pustit. V konečném důsledku by to prospělo i jim.
Kolik škol se do projektu zapojilo?
Zapojilo se 15 škol, jejich počet se snížil na 8, jedna škola dotáhla vývoj projektu až ke zkoušce samotné. Bylo to právě Gymnázium Teplice. Ale na dalších školách proběhl v podstatě celý seminář, jako třeba na Gymnáziu „Randovka“ v Jablonci nad Nisou, byť prozatím bez zkoušky. Zapojení škol je evidentní problém. V podstatě všude má um21 sympatie, ale málokde najde škola odvahu a motivaci se do toho pustit. Jedná se o posun, který vyžaduje motivaci, a tu většina středních škol nemá.
Proč školy nemají motivaci, když tvrdíte, že zkouška ověřuje kompetence, které jinak „vyzkoušet“ zatím neumíme?
Já netvrdím, že to školy neumějí, ale tradiční pojetí maturit to nedělá. Možná jsou střední školy, které prvky toho, co dělá um umem, běžně do svého hodnocení zahrnují. Budou to ale výjimky. Školy nemají motivaci proto, že by se do toho v současnosti musely pustit samy, což je i v případech jiných progresivních změn v českém školství spíše otázka čestných výjimek. Chybí podpora ze strany státu, respektive vzdělávacího systému. Takovou motivací by určitě byl vstřícný krok ze strany vysokých škol, které by zkoušku uznávaly v rámci svého přijímacího řízení.
U těch škol, které tímto způsobem už letos maturovaly, byl um21 součástí školní části maturity?
Ano, školský zákon umožňuje středním školám umožnit maturitu z každého předmětu, který je odučen v určitém množství hodin. Jedná se o profilovou část maturit, tedy tu, kterou školy zajišťují samy. Jednou z výhod um21 je právě to, že nenaráží na legislativní překážky.
Znamená to tedy, že jde už dnes o uznatelnou část maturitní zkoušky?
Ano, jakákoliv známka na maturitním vysvědčení je uznatelnou částí našeho vzdělání. Uznatelnost zkoušky lze asi nejlépe posuzovat podle toho, zda ji někdo uznává. Um21 podle všeho zajišťuje vyšší míru takového uznání, alespoň u zaměstnavatelů. Stejně tak se dá doufat, že uznatelnost časem stvrdí i vysoké školy.
Když přijde za mnou jako zaměstnavatelem maturant a řekne, že složil um21, co to je pro mě za informaci? Jaké dovednosti a znalosti ta zkouška garantuje?
Ta studentka z Teplic, kterou díky zkoušce přijali, říkala, že zaměstnavatele zaujalo právě to, co musela v rámci přípravy na zkoušku podstoupit a o čem následně zkouška svědčí: schopnost pracovat samostatně na zadaném – relativně náročném – úkolu za pokročilého využití běžně dostupných informačních zdrojů, což samo o sobě předpokládá zapojení čtenářské a informační gramotnosti, kritického uvažování, tvůrčího přístupu i dovednosti srozumitelně zpracovat řešení a zprávu. V tomto ohledu se domnívám, že se zájem zaměstnavatele neliší od zájmu vysoké školy.
Kolik času a jaký druh přípravy vyžaduje tato maturitní zkouška od školy a od studentů?
Zkouška předpokládá přípravu, ať už v samostatném kurzu, nebo v hodinách jiných předmětů. Záleží na školách, jak k tomu chtějí přistoupit. Jedná se o metodu, kterou lze použít jak v základech společenských věd, tak v matematice, tak v biologii nebo dějepisu. Určitě to ale předpokládá přizpůsobit výuku podobě zkoušky, což je samozřejmě cílem. V USA se říká „you get what you test“, což přesně vystihuje podstatu jakékoliv zkoušky: jejímu pojetí se přirozeně přizpůsobuje příprava studentů ve školách.
Můžete srovnat um21 s další podobou náročnější verze maturity, jakou je mezinárodní IB International Baccalaureate, která se skládá na několika prestižních gymnáziích v ČR?
Principiálně tu rozdíl není, i když IB je z podstaty zaměřen na vysloveně vědeckou přípravu. Rozdíl je v náročnosti zkoušky, IB je náročnější. Velký problém je cizí jazyk, proto také na zkoušky připravují jen některá prestižní gymnázia. V současnosti je jich v ČR osm.
Co dostane maturant jako zadání, kolik má času na zpracování tématu a jak prezentuje výsledky své práce?
Maturant dostane jako zadání třeba tohle: jste poradcem ministra zdravotnictví a máte mu předložit analýzu týkající se zavedení povinného očkování. K tomu dostane souhrn některých klíčových zdrojů, které musí do analýzy zahrnout, plus přístup k řadě dalších, ovšem s omezením jakékoliv komunikace s dalšími osobami. Informační zdroje a protichůdné argumenty musí student vyhodnotit a zpracovat analýzu v podobě prezentace či textu. Na práci má 4 hodiny.
Kdo posuzuje kvalitu studentovy práce?
V ideálním případě přímo škola. V pilotní fázi se na hodnocení podílí i Scio, které připravuje zkušební témata. Důležitým prvkem hodnocení je srovnatelnost, která zajišťuje potenciální možnost uznání ze strany VŠ nebo zaměstnavatelů.
Jak je možné takové srovnatelnosti v praxi dosáhnout? Předpokládám, že témata se školu od školy liší, hodnotí to komise. Bude výsledkem nějaká dostatečně konkrétní informace? Ať už pro školu, studenta nebo zaměstnavatele.
Srovnatelnosti lze dosáhnout stejným zadáním a metodou peer review, tedy hodnocení vícero hodnotiteli, které koriguje prvek subjektivity v hodnocení. A samozřejmě předem nastavenými kritérii, čeho si v hodnocení všímat a čemu přikládat váhu. V tomto ohledu už existuje – díky Gymnáziu Teplice – přímá zkušenost, kterou mohou školy dále rozvíjet.
Jaká je úloha Scia v přípravě takové maturity?
Scio přineslo do ČR samotný koncept, inspirovaný zejména dánskou maturitou a zkouškou Pre-U, kterou vyvinula univerzita v Cambridge. Koordinovalo vývoj pilotního modulu, na němž se podíleli učitelé ze zapojených škol. Vytvářelo a navrhovalo zkušební témata a účastnilo se hodnocení. Pokud by se projekt podařilo zavést, role Scia by se orientovala zejména na pomoc školám se zaváděním zkoušky.
Připravujete UM 21 jako potenciálně konkurenční projekt ve vztahu ke státní maturitě?
Ne. Jak už bylo uvedeno na začátku, státní maturita je zkouškou jiné kategorie. Proto se um21 nejmenuje maturita, neboť význam tohoto slova v českém kontextu dost devalvoval a je zatížen určitým sentimentem. Um21 má v prvé řadě pomoct českým středním školám soustředit se na vzdělávání odpovídající současným požadavkům, situacím a možnostem. To může probíhat bez ohledu na státní maturitu, byť její vliv na to, jak škola studenty připravuje, může být protichůdný.
Jaká je tedy vaše motivace podílet se na přípravě takové zkoušky?
Motivací od počátku bylo přenést do českého prostředí to, co nejvyspělejší vzdělávací systémy už zavádějí. To se podařilo, ale z výše uvedených důvodů je možné koncept dále rozvíjet jen za spolupráce s těmi, kdo mají reálnou moc věcmi pohnout.
Na kolika školách by se mohlo tímhle způsobem letos maturovat?
Jistě některé další školy, které se už zapojily do realizace přípravného kurzu, byť si na zkoušky zatím netroufly. Těch může být do desíti. Také to nemusí být žádná z nich. V ideálním případě do hry vstoupí stát, zavedení konceptu podpoří, což by mohlo vést k tomu, že desítky či stovy škol začnou své žáky připravovat. Maturanti by tak zkoušku mohli absolvovat nejspíše za dva roky.
Středoškolská zkouška pro 21. století: um21 v deseti bodech
um21 je prototypem závěrečné středoškolské zkoušky, která odráží větší míru znalostí a dovedností, které dohromady tvoří to, čemu říkáme vzdělání.
Je to model v němž mají maturanti sice přístup k internetu, ale zároveň se neobejdou bez znalostí, které na internetu nenaleznou.
Aby takovou zkoušku mohli žáci složit a prokázat tak svoji připravenost, je třeba je tomu nejprve naučit, v tomto širším pojetí je tedy um21 i předmětem. V nejširším pojetí je to pak metoda, kterou lze v podstatě aplikovat při studiu libovolného předmětu.
Celkově jde o změnu pohledu na středoškolské vzdělávání, posun v důrazu na to, co a proč se žáci učí. Zkouška je přirozeně jen vyústěním procesu, potvrzením, že žáci dosáhli určité potřebné úrovně. Proto bylo třeba navrhnout program pro přípravu žáků.
Po jednáních a konzultacích s řediteli a učiteli gymnázií bylo rozhodnuto, že nejlepší formou, jak zahrnout um21 do výuky a následně z něj skládat relevantní zkoušku, bude na jednotlivých školách forma profilové maturity. Zákon to středním školám umožňuje. Aby zkouška um21 mohla být skládána v rámci profilové části maturity, bylo nezbytné, aby byl um21 vyučován jako volitelný předmět po dobu 2 let s dotací 2 hodiny týdně.
Jako prioritní zájemce se ukázala gymnázia. Reakce byly velice pozitivní, nicméně ředitelů ochotných pustit se do zavádění bylo jen pár, navíc někteří, kterým se projekt líbil, narazili na problém, že nemají nikoho, kdo by mohl um21 vyučovat.
Počáteční podpora ze strany Scio byla v dodání odkazů na zahraniční materiály či překlady některých z nich a přípravě modelových úloh do hodin. Do tvorby úloh se zapojily téměř dvě desítky externích tvůrců s velmi pestrou pedagogickou zkušeností.
Úlohy jsou metodicky nesjednocené, nicméně právě svým volným charakterem skýtají velkou svobodu učitelům zvolit nejen vyhovující téma, ale i formu vhodnou pro své žáky. Úlohy jsou učitelům zpřístupněny prostřednictvím GoogleDocs.
Na popud škol i vyučujících Scio vyvinulo podrobné metodické materiály k vedení hodin – každý materiál má své konkrétní téma. V plánu je dále připravit zásobu témat, která by vyučující mohl do připravené struktury použít, případně na tomto principu nahradit vlastním tématem.
Do projektu se zapojila výhradně gymnázia, ačkoli rovněž ohlasy ze strany ředitelů obchodních akademií či středních odborných škol byly příznivé. Rozhodnout se pro zkoušku, při které mohou žáci volně využívat nejen internet, ale třeba i školní knihovnu, a jejich hlavním úkolem je pojmenovat problém, najít relevantní důvěryhodné informace a na jejich základě navrhnout řešení, je však pro školy velice náročné.
Informace pocházejí z tiskové zprávy Scia, tu si můžete celou přečíst ZDE.