EPA: Zapojení rodičů do života školy má vliv na výsledky dětí

24. a 25. dubna hostila Praha kongres Evropské asociace rodičů (EPA), který EDUin spolupořádal. Výběr místa pro konferenci byl symbolický, neboť Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá žádnou členskou organizaci v této celoevropské asociaci, která letos slaví 30 let od svého založení. O tématu konference a o EPA jsme referovali v březnu ZDE.

EPA se snaží dlouhodobě hledat a sdílet dobrou praxi, jak vzdělávat a podporovat rodiče v tom, aby byli „dobrými“ rodiči, a jak jich do této snahy vtáhnout co nejvíce. V mnoha zemích Evropy stále není běžné, že komunikace mezi rodinou a školou je založena na porozumění vzájemným potřebám. Dílčím, ale důležitým problémem tak je například načasování společných setkání (častá časová vytíženost rodičů), či kulturní reprodukce chování, které rodiče zažili od svých rodičů, když oni sami navštěvovali školu či školku. Neočekávají, že mohou být opravdu zapojeni do života školy či že s nimi škola může opravdu jednat jako rovný s rovným.

Tématem konference bylo Podpora rodičů ve vzdělávání svých dětí. Zúčastnila se přibližně stovka zástupců organizací z celé Evropy, s nimiž měli zástupci českých iniciativ, školského výboru PSP ČR, státní správy (MŠMT) a samosprávy (Praha 7, Magistrát hl. m. Prahy) možnost se setkat a diskutovat. Z českých organizací promluvila Rut Kolínská (Síť mateřských center), Nikola Křístek (Unie center pro rodinu a komunitu), zástupci iniciativy Rodiče pro inkluzi či Magdalena Marešová, která mluvila o svých zkušenostech z Holandska i ČR a o metodách, jak vést učitele k většímu zapojení rodičů do života školy.

Ze zahraničních mluvčích představila Aija Tuna lotyšský příklad, jak se daří zachraňovat venkovské školy a měnit je v multifunkční komunitní centra s nabídkou vzdělávání pro rodiče a volnočasových odpoledních činností (kroužky, dílny, atd.) nad rámec běžných školních aktivit. Další kazuistiku představila Marina Robben, která mluvila o aktivizaci rodičů a jejich přípravě na to, jaké jsou potřeby školy a jak jim oni mohou vyjít vstříc. Dánští mluvčí z organizace Nordic Schools představili přístup tamních škol, který je založen na filozofii Soerena Kierkegaarda, která přiznává dětem i rodičům stejné a rovné zacházení. O jejich iniciativě se můžete více dozvědět na jejich facebooku ZDE či v tomto rozhovoru ZDE.

Rodiče a škola života
Zapojení rodičů do života školy, pokud je zvládnuto profesionálně, může pomoci rodičům i dětem. Pro mnoho rodičů může být hodnotné, že poznají další rodiče, kteří jsou jiní než oni, pochází z jiného kulturního a socio-ekonomického zázemí a snaha vybudovat mezi nimi atmosféru důvěry a spolupráce je prospěšná pro všechny strany. EPA propaguje názor, že škola by se měla stát místem, kde se společně a od sebe navzájem učí celá komunita, je otevřená 365 dní v roce, od rána do večera. Škola tak může nejen budovat otevřenou a tolerantní společnost, ale učit kompetencím prospěšným pro život nejen děti, ale i jejich rodiče. Právě oni se totiž v době rodičovství musí učit enormnímu množství nových dovedností a informací.

Spolupráce rodiny a školy je zásadní také v případě rodičů s nízkým socio-ekonomickým statusem či rodičů, kteří mají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Dobrá praxe, kterou se i EPA snaží šířit, ukazuje, že čím dříve se podaří je vtáhnout do komunitního života kolem školy a budovat tak vzájemnou důvěru a spolupráci, tím lepší jsou výsledky pro děti i samotné rodiny.