Fokus: 11 rad, jak se zlepšit v PISA

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 15. prosinci, obsahují například tato témata: studenti mají tendenci podvádět, když nevěří ve vlastní úspěch a jejich výsledky v testech převáží v hodnocení jejich práce nad zvládnutím látky; testy nejsou schopné změřit kognitivní dovednosti.

1. Nadanější nemají vliv na to, jak se učí ostatní
   Studie provedená výzkumníky ze tří amerických univerzit přináší zjištění, že žáci nemají lepší výsledky ve třídě se spolužáky, kteří se lépe učí, než v běžné třídě. Výzkum pracoval se vzorkem více než 14 000 žáků 5. tříd a sledoval jejich výsledky ve standardizovaných testech. V jedné skupině byli žáci, jejichž výsledky ještě stačily na zařazení do třídy nadaných žáků, ale byly jen minimálně odlišné od výsledků druhé skupiny žáků, kteří nebyli zařazeni do výběrové třídy. Ukázalo se, že žáci ve výběrové třídě neměli o nic lepší výsledky než jejich spolužáci, kteří se učili v běžné třídě, a to ve všech sledovaných předmětech. Obdobné zjištění přineslo i srovnání výsledků žáků, kteří byli náhodně vybráni do třídy s intenzivní výukou, a žáků v běžné třídě – ve specializované třídě se ukázaly pouze lepší výsledky v přírodních vědách. 
2. Čím se chtějí Američané řídit, aby se zlepšili v mezinárodním hodnocení
   Výsledky amerických žáků se podle šetření PISA nezlepšují a Huffington Post uvádí 11 přístupů, které se osvědčily ve vzdělávacích systémech s nejlepšími výsledky a ze kterých by si (nejen) americké školství mohlo vzít příklad: 1. učit žáky zobecňovat a aplikovat naučené při řešení problémů – pouze 2 % amerických žáků dokáže aplikovat naučené matematické principy oproti 30 % žáků v Šanghaji, 2. zkrátit školní den – žáci ve Finsku se učí pouhých 600 hodin v roce oproti průměru 1 080 hodin výuky v jiných zemích, čas věnují učitelé na přípravu, 3. věnovat větší podíl státního rozpočtu na vzdělávání – v Singapuru je to 20 %, v USA 2 %, učitelé v Singapuru jsou placeni lépe než právníci nebo inženýři, 4. nechat stejného učitele vést třídu po několik let – taková je praxe ve Finsku, v USA jsou učitelé připravováni pro vyučování jednoho ročníku a žáci mají každý rok nového učitele, 5. lépe zaplatit učitele – ve Finsku, Singapuru a Jižní Koreji mají učitelé vysoký plat, o povolání učitele je větší zájem, uchazeči procházejí přísnějším výběrem, 6. organizovat pomoc úspěšných škol školám slabým – praxe fungující v Šanghaji, kde z úspěšné školy odcházejí řídicí pracovníci do neúspěšné školy a pomáhají zlepšit řízení, 7. pěstovat u žáků vytrvalost a odhodlanost dosáhnout úspěchu – 84 % japonských žáků nevzdává práci, jestliže se jim nedaří, oproti 50 % amerických žáků, asijští žáci věří, že úspěch je výsledkem tvrdé práce, zatímco američtí žáci si myslí, že inteligence je zděděná, 8. omezit počet žáků ve třídě – v kanadské provincii Nové Skotsko je maximální počet žáků ve třídě 25 (řada studií nepotvrzuje souvislost mezi počtem dětí ve třídě a kvalitou výuky, ve výběru např. zde), 9. zajistit, aby se rodiče více zajímali o vzdělávání svých dětí – rodiče v Číně bedlivě sledují pokrok dětí ve škole a úspěchy chápou jako výsledek snahy a práce (o čínské výchově a jejích důsledcích pro kreativitu viz zde), američtí rodiče přičítají úspěch vrozené inteligenci, 10. nechat děti odpočinout – v novozélandských školách je školní rok rozdělen na čtyři čtvrtletí, která jsou vždy oddělena dvěma týdny prázdnin, americké školy mají jen dvoje delší prázdniny v létě a v zimě, 11. zdůrazňovat zaujetí pro školu a pozitivní vztahy mezi žáky a učiteli – vzdělávací zařízení v Japonsku jsou v úzkém kontaktu s žáky a docházka dosahuje 99,98 % oproti 92 % v USA.  
3. Tři faktory, které vedou studenty k podvádění
   Americký The Atlantic přináší informaci o knize J.M.Langa „Cheating Lessons: Learning from Academic Dishonesty“ (Lekce v podvádění: poznatky z akademické nečestnosti). Autor působí jako profesor angličtiny na vysoké škole. Nejprve shromáždil všechen dostupný výzkum týkající se podvádění ve školách. Ve své knize pak uvádí tři faktory, které podporují sklon k podvádění: 1. učitel oceňuje výsledky v testech více než zvládnutí látky – žáci zaměření na zvládnutí látky se snaží o porozumění, zatímco žáci orientovaní na výsledek testů se soustředí na předvedení svých znalostí a soutěží s ostatními o nejlepší výsledek – známkování a testy vytvářejí podmínky pro podvádění, 2. rozhodné testy (high-stakes tests) – čím větší váhu má předkládaný test (výsledek rozhoduje např. o přijetí na vysokou školu apod.), tím větší je pravděpodobnost podvádění, 3. nedostatek víry žáka ve vlastní úspěch – takový žák se spíš uchýlí k podvádění – učitel by měl žákům ukázat, že věří v jejich schopnosti, a pochválit jejich snahu. Z podvádění nelze vinit jen žáky, svádí je k tomu atmosféra testování a hodnocení zaměřeného na výkon i přístup učitelů (o vizi vzdělávání, kde testování ztrácí smysl, viz zde).  
4. I když se v testech žáci zlepší, na jejich kognitivní dovednosti to nemá vliv
   Neurologové z MIT ve spolupráci s pedagogy z Harvardovy a Brownovy univerzity studovali výsledky testů 1 400 žáků 8. tříd v Bostonu a to, zda zlepšení výsledků v testech znamená i zlepšení úrovně fluidní inteligence žáků. Výzkumníci zjistili, že ačkoliv v některých školách dosáhli zlepšení výsledků žáků ve standardizovaných testech, fluidní inteligence žáků – zde popsána jako dovednost analyzovat abstraktní problémy a myslet logicky – se nezvýšila. Pedagogické postupy zaměřené na zlepšení výsledků v testech a rozšíření znalostí ovlivňují krystalickou inteligenci, ale nepřispívají k rozvoji fluidních kognitivních dovedností. Výzkumníci konstatovali, že kognitivní dovednosti jsou ve školách jen málo měřeny a nejsou uváděny do souvislosti s výstupy vzdělávání. Školy by kromě rozvíjení krystalických dovedností měly hledat metody, jak posílit fluidní kognitivní dovednosti. Podle některých studií rozvoj fluidní inteligence podporují programy zaměřené na posilování paměti, udržení pozornosti, posílení exekutivní funkce a vyvozování závěrů, jejich efektivita však není dostatečně prokázána.
5. Co to znamená být úspěšnou školou podle USA
   Nezisková organizace New Tech Network působí v 23 státech USA a v Austrálii a pomáhá školám, školským okrskům a komunitám rozvíjet inovativní postupy a metody ve vzdělávání. Na školách podporují rozvoj projektového vyučování a nově nabízejí školám rámec pro hodnocení vzdělávacího úspěchu. Rubriky pro hodnocení jsou rozděleny do tří oddílů: výstupy učení, kulturní výstupy a výstupy pro další studium a kariéru. Hodnocení je na škále „dosud neúspěšný“, „částečně úspěšný“, „úspěšný“ a „velmi úspěšný“. Deskriptory nejsou vázány na konkrétní učební předměty a postihují obecné zvládnutí látky, dovednosti, postoje a návyky. Oddíl výstupů učení je rozdělen do částí: znalosti, dovednosti, atributy; oddíl kulturních výstupů do částí: propojení, zaujetí a náročnost; oddíl výstupů pro další studium a kariéru do částí: uvědomění, způsobilost a připravenost.