Fokus: Evropa říká, že máme na vysoké školy pustit více studentů

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 9. červnu, obsahují například tato témata: cílené rozvíjení slovní zásoby, proč je důležité hloubkové čtení a co říká o českém terciálním vzdělávání Evropa.

1. Nejde ti to ve školce? To ještě nemusí nic znamenat! Zpráva kanadského Úřadu pro kvalitu a zodpovědnost ve vzdělávání (Education Quality and Accountability Office) uvádí, že téměř polovina dětí provincie Ontario, u kterých bylo ve školce indikováno riziko, že budou zaostávat ve škole, mělo do konce třetí třídy dobré výsledky. Zároveň z dětí, které byly ve školce pokládány za zralé pro školu, 25 % nezvládlo standardy pro čtení ve třetí třídě. Výzkumníci uvádějí, že vliv docházky do školky má na výsledky dětí jen krátkodobý vliv, který se vytrácí už na konci 1. třídy. V provincii Ontario byla dosud jen půldenní docházka do školky, nyní se zavádí celodenní školka. Odborníci se shodují v tom, že programy specificky zaměřené na zaostávající děti a celodenní docházka do školky může významně přispět dětem, jejichž rozvoj je ohrožen. Pedagogové upozorňují, že skutečnost, že dítě zaostává ve školce, ještě neznamená, že nemůže dosáhnout dobrých výsledků ve škole.

 

2. Cíleným rozvíjením slovní zásoby ke čtenářské gramotnosti. Profesor Torontské univerzity A. Biemiller ve svém článku zdůrazňuje význam cíleného rozšiřování slovníku dětí v rámci výuky na základní škole i v předškolní výchově. Vysvětlování významu nových slov je důležité zejména v období, kdy děti ještě samy nečtou. U čteného textu existuje několik strategií, jak význam slov odvodit. Autor uvádí, že děti ze znevýhodněných rodin znají v průměru jen asi 2/3 slovních kořenů oproti dětem z rodin dobře situovaných. Posloupnost osvojování významů slov lze předvídat. Existuje pro to např. seznam slov, která by měla být začleněna do výuky na základní škole. Ačkoliv je za nejdůležitější pokládána výuka slov ve školce, rozšiřování slovníku musí pokračovat i na základní škole, jinak začnou děti ze znevýhodněných rodin znovu zaostávat. Dostatečný slovník je základním předpokladem pro úspěšné rozvíjení čtenářské gramotnosti.

 

3. Jak na hloubkové čtení? K rybníku s knihou! Zpráva amerického Národního centra pro vzdělávání a ekonomiku (NCEE) uvádí, že komunitní vysoké školy(community college) nepřipravují své absolventy dostatečně pro budoucí zaměstnání. Nedostatky se projevují v základních znalostech, jako je čtení a porozumění textu a gramaticky správné psaní. Čtenářská gramotnost se vyučuje na úrovni předposledního nebo posledního ročníku střední školy, ani tu však mnoho studentů nezvládá. Výzkumy zjišťují, že úroveň čtenářské gramotnosti a psaní klesá, a zpráva uvádí, jaké dovednosti musejí studenti zvládat na konci střední školy: 1. číst složité texty bez podpory, 2. zpracovat, udržet a shrnout velké množství nových informací, 3. mít podstatné zkušenosti se čtením materiálů z různých oblastí, 4. umět číst a pochopit tabulky, grafy, mapy, seznamy a další prvky, které se vyskytují ve vysokoškolských textech. Příčiny spatřuje psycholožka a autorka knih o vzdělávání A. Murphy Paul v nedostatečném rozvíjení hloubkového čtení. V této souvislosti jsou zmíněny výsledky britské studie, které dokládají negativní vliv čtení z elektronických zařízení na rozvoj četby a vztah k ní ve srovnání se čtením tradičních knih. Národní centrum pro vzdělávání a ekonomiku ve zprávě zdůrazňuje, že s výukou hloubkového čtení je třeba začít hned na základní škole a že děti musejí být vedeny ke čtení i během prázdnin. Děti ze znevýhodněného prostředí, které o prázdninách nečtou, v rozvoji čtení zaostávají, v páté třídě už téměř o tři stupně.

 

4. Počítač sám o sobě toho moc nezmění. Americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research) zveřejnil výsledkyvýzkumu, který se zabýval přínosem počítačů pro vzdělávací výsledky žáků. Do studie bylo zapojeno 1123 žáků ve věku od 10 do 15 let, z nichž velkou část tvořili žáci ze znevýhodněných sociálně ekonomických poměrů. Žákům, kteří neměli doma počítač, byl zdarma poskytnut počítač pro využití mimo školu po dobu jednoho školního roku. Při porovnání s kontrolní skupinou žáků, kteří počítače nedostali, výzkumníci zjistili, že možnost využívat počítač mimo školu nezlepšila u sledované skupiny ani známky ani výsledky v testech, neměla žádný vliv na docházku ani na to, kolik času žáci stráví přípravou domácích úkolů. K výsledku podle autorů přispělo to, že žáci nedostali pro práci s počítačem žádnou průpravu. Autoři se nezabývali možnými pozitivními přínosy počítače v rodině jako možnost vyhledávat informace pro studenty i jejich rodiče, propojení studentů se spolužáky a vyučujícími apod. V závěru článku je zdůrazněno, že technologie nelze pokládat za všelék ve vzdělávání, jsou pouze nástrojem, který musí být dobře začleněn do vzdělávacího procesu a potom přináší pozitivní výsledky.

 

5. Česko by mělo rozšířit přístup k vysokoškolskému vzdělání pro znevýhodněné! Evropská komise hodnotila plnění cílů programu Horizon 2020 v oblasti terciárního vzdělávání. V rámci tohoto programu by evropské země měly dosáhnout toho, aby minimálně 40 % obyvatel ve věku 30–34 let absolvovalo vysokoškolské vzdělávání. Pouze dvanáct zemí tento cíl dosud splnilo, celkově je v zemích EU průměr 35,5 % vysokoškolsky vzdělaných lidí v uvedené věkové skupině. Výhledy pro evropský pracovní trh uvádějí, že v roce 2020 bude 35 % pracovních míst vyžadovat pracovníky s vysokoškolským vzděláním. Nejnižší podíl vysokoškoláků (21,7 %) má v současnosti Itálie, která je následovaná Rumunskem, Maďarskem a Řeckem. Irsko je na opačném konci stupnice s 51,1 %. Evropská komise pojmenovává tři hlavní úkoly, které musejí být splněny, má-li být Evropa nadále schopná konkurence a růstu: 1. rozšířit přístup k vysokoškolskému vzdělání pro všechny skupiny ve společnosti, studentům ze znevýhodněných poměrů nebo geografických oblastí, stejně jako studentům z menšin a handicapovaným, musí být věnována zvláštní pozornost – toto zadání je specificky zdůrazněno pro Bulharsko, Rumunsko, ČR, Řecko a Maďarsko, 2. snížit podíl studentů, kteří studium nedokončí, neprodlužovat dobu studia a tím zvýšit efektivitu prostředků vložených do vzdělávání – zde se zpráva obrací k Rakousku, Belgii, Řecku, Francii, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Švédsku a Slovinsku, 3. zvýšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání a více jej zapojit do života – tak, aby absolventi mohli najít práci. Zde se s největšími problémy potýká Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. Evropská komise navrhuje několik opatření, které by zvýšily podíl vysokoškolsky vzdělaných: 1. umožnit flexibilitu v tom, po jakých drahách se lze začlenit do terciárního vzdělávání, včetně uznání kvalifikací získaných v neformálních prostředích, 2. zlepšit studijní a kariérové poradenství, 3. odstranit finanční bariéry. Ve většině zemí studuje na vysokých školách více žen než mužů.

 

6. Jak vypadá třída pro 21. století? S novými požadavky na vzdělávání v 21. století se vyvíjejí i nové nároky na to, jak má vypadat prostředí školy a školních tříd. Pět novozélandských škol se od roku 2008 účastnilo pilotního programu Learning Studio organizovaného ministerstvem školství. Jejich školní budovy byly určeny k renovaci a školy byly přizvány k diskusi a rozhodování o tom, jak by nové prostory měly vypadat, aby lépe podporovaly moderní vyučování. V rámci projektu byly vyvinuty otevřené propojené prostory, studia, s flexibilními dělicími stěnami, které umožňují využití různého nábytku. Přístup Modern Learning Environments (Moderní učební prostředí) podporuje různost učebních stylů a kolaborativní komunikaci napříč různými věkovými skupinami. V otevřeném prostoru spolu více komunikují i učitelé a sdílejí své zkušenosti. Starší studenti pracují s mladšími např. při seznamování s ICT. Žáci cítí odpovědnost za celý prostor a společně se o něj starají.