Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k datu 15. září, obsahují například tato témata: všeobecný přehled pomůže i studentům specializovaných oborů lépe porozumět světu a přicházet s novými nápady, podle některých studentů vede online přístup v hodinách k nesoustředěnosti, k hlubšímu porozumění probírané látce pomáhá složitější zadáni.
- Využívání internetu odvádí studenty od hlubšího porozumění probírané látce
Ze šetření, které provedla prof. H. Mathiasen ze Střediska pro rozvoj výuky a digitálních médií Aarhuské univerzity v Dánsku mezi 2 400 středoškoláky, vyplynulo, že přibližně polovina z nich by přivítala, kdyby učitel omezil možnost připojení k internetu v hodinách, někteří by dokonce byli pro úplný zákaz počítačů ve třídě. Žáci si jsou vědomi toho, že neustálé připojení online je rozptyluje ve výuce, a polovina z nich dává vinu učiteli (nezakáže internet), polovina přijímá odpovědnost sama. Úplný zákaz počítačů ani online prostředí však není reálné řešení v době, kdy velká část učitelů počítá se zapojením digitálních technologií do výuky. Řešením je podle odborníků vedení žáků k disciplíně a sebeovládání ve využívání sociálních sítí a internetu k jiným účelům než výukovým v průběhu školní práce. Profesor C. Shirky z New York University píše o důvodech, proč se rozhodl požádat své studenty, aby nepoužívali při jeho přednáškách a seminářích počítače, mobilní telefony a tablety, zde: plnění několika úkolů současně (multitasking) nepodporuje soustředění a je na překážku hlubokému porozumění problému. Používání technologií v hodině ruší i ty studenty, kteří sami počítač nebo tablet či telefon nevyužívají. Jedním z důvodů, proč se pro zákaz počítačů a telefonů ve výuce vyslovuje prof. I. Hyman z Western Washington University zde, jsou výsledky studie, která říká, že studenti se lépe učí, zapisují-li si poznámky rukou na papír, než když zapisují do počítače (o studii jsme psali zde). Výsledky této studie jsou zpochybněny zde (k integraci technologií do výuky viz zde).
- Učebnice, která se přizpůsobí učebním návykům každého žáka
Projekt OpenStax texaské Rice University vyvíjí digitální učebnice, které se budou přizpůsobovat úrovni jednotlivých žáků, tj. budou adaptivní. V rámci projektu proběhlo na 12 amerických školách tříleté zkoumání, jak se žáci učí, jak používají pro učení učebnice, kolik a jaké poznatky z učebnic získají. Porozumění a znalosti byly ověřovány testy. V současné době se vyvíjejí algoritmy pro učebnice fyziky a biologie pro střední školy, podle kterých by žáci dostali další vysvětlení, podpůrné informace a otázky, pokud nepochopí určitou část látky. Zároveň aplikace umožní rozpoznat učební návyky každého žáka na základě shromážděných dat a z nich vytvořených stereotypů. Při vývoji učebnic budou podle tvůrců využity i poznatky z výzkumu o fungování mozku a procesu učení. Zakladatel projektu OpenStax R. Baraniuk uvádí, že učebnice budou připraveny v roce 2016–17 (více k systémům adaptivního řízení výuky zde).
- Sociální síť jako prostor pro vzájemné učení mezi vrstevníky
Cílem společnosti StudyRoom je přenést učení v rámci studijních skupin a doučování online a vytvořit platformu pro sociální učení a učení mezi vrstevníky (peer-to-peer learning). Program byl v pilotní fázi na šesti amerických univerzitách a využívalo jej podle tvůrců až 40 000 studentů. Portál umožňuje studentům sdílet zápisky z přednášek, radit se o domácích úkolech, sdílet studijní materiály, studenti mají přístup i k přednáškám z předchozích let. Tvůrci uvádějí, že jejich portál je jedinečný v tom, že jej mají pod kontrolou samotní studenti, neumožňuje tedy učitelům například kontrolovat docházku na přednáškách nebo sledovat a moderovat diskuse. Diskuse na StudyRoom není moderovaná vůbec a tvůrci spoléhají na vzájemnou kontrolu všech účastníků. Společnost nově nabízí svůj produkt dalším 100 univerzitám v USA a připojuje nabídku online doučování. Doučující budou rovněž studenti a budou za výuku placeni, napřed si však musejí vybudovat „reputaci“ tím, že budou na portálu nabízet užitečné studijní zdroje. Až nasbírají potřebný počet bodů, budou moci působit jako doučující.
- Překážky v zadání vedou k lepšímu porozumění problému
Výzkumy ukazují, že rychlé učení je často jen povrchní, naučené dlouho neutkví a žák neumí nové informace integrovat s již známými. Nové poznatky také neumí aplikovat na jiné problémy a situace. Učení za ztížených podmínek (např. přeházení klíčových slov oproti pořadí, ve kterém se vyskytují v textu, text ve špatně čitelném fontu) nutí žáky k většímu soustředění a hlubšímu porozumění látce. Článek je úryvkem z knihy I. Leslie: Curious: The Desire to Know and Why Your Future Depends On It. Obtíže při učení jsou podle autora žádoucí, protože nás donutí víc myslet a lépe si učené osvojit.
- Všeobecný přehled pomáhá studentům porozumět souvislostem a navrhovat nová řešení
Nositel Nobelovy ceny za ekonomiku E. Phelps se ve svém článku staví kriticky ke snaze vlád zvyšovat počet studentů v oborech STEM (science, technology, engineering, mathematics = přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika). Poukazuje na to, že rozvoj ekonomiky a její konkurenceschopnost není závislá na dostatku specializovaných odborníků a úzce odborně zaměřených institucí a škol. Phelps uvádí, že ekonomiky potřebují pro svůj další rozvoj inovativní myšlenky, občany, kteří jsou tvořiví, přicházejí s novými řešeními a dokážou reagovat na změněné podmínky. Vzdělávání by proto nemělo rezignovat na seznamování studentů s literaturou, filosofií a historií a soustředit se na úzkou sadu specializovaných dovedností. Humanitní vzdělávání napomůže k oživení ekonomik tím, že studenti získají nové myšlenky a porozumění světu a společnosti v jejich šíři (k budoucímu vývoji zaměstnanosti viz zde).