Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 6. říjnu, obsahují například tato témata: Spíše než dětem internet zakazovat, má smysl naučit je kriticky přistupovat k získaným informacím, sociální kontext a pozice ve společnosti mají vliv na kreativitu i úspěšnost v učení.
- Jak se testují hry na dětech. Digitální hry a aplikace jsou dnes vyvíjeny i pro děti předškolního věku. Důležitým krokem ve vývoji nového produktu je pilotní testování samotnými dětmi. Jeho součástí je sledování dítěte při úvodním seznamování se s hrou. Je třeba si všímat následujících signálů: 1. zpomalovače – krátké zaváhání nebo nerozhodnost: jde-li o nerozhodnost ve výběru barvy, je to v pořádku, může to ale znamenat, že dítě neví, jakým krokem barvu zvolit, 2. překřížené vedení – zvolená akce vede k neočekávanému výsledku: opakuje-li se situace vícekrát, je třeba hledat problém v příkazech hry, 3. zátarasy – krok, po kterém děti nevědí, jak dál, a hru ukončí, 4. otázky – dítě se ptá testujícího nebo kamaráda, nemusí to vždy být příznakem problému s hrou: důležité je, jestli otázka souvisí s aktivitou ve hře nebo s nejasností při ovládání, nejlepší odpovědí je často „nevím“, 5. zaujetí – dítě snadno přeskočí od jedné činnosti ke druhé, ale dobrá hra dítě zaujme na delší čas, 6. emoce – dítě celým tělem vyjadřuje zaujetí nebo nezájem: když hru prožívá, sdílí s kamarády a rodiči, raduje se z výsledku, vypovídá to o dobře vystavěné hře. Výsledky pilotního testování mohou být ovlivněny řadou dalších faktorů, jako je únava dítěte, prostředí apod. Testování je třeba opakovat, a to vždy s dětmi, pro které je hra zcela nová.
- Pro pohyb na internetu je klíčové kritické myšlení. V dnešním světě jsou žáci obklopeni nadbytkem informací, před digitálním světem je však nelze chránit tím, že omezíme jejich přístup. Mnohem účinnější cesta k bezpečnému a odpovědnému využívání internetu je naučit žáky dovednosti informace filtrovat, hodnotit a třídit. Tyto dovednosti žáci využijí při učení a v rámci výuky je také jejich rozvíjení nejefektivnější. Jeden ze způsobů, jak naučit žáky analyzovat kvalitu zdrojů, je práce s anotovanou bibliografií. Žáci zvažují následující charakteristiky: 1. identifikace povahy zdroje – dokument, mapa, graf apod., 2. šíře záběru – encyklopedický zdroj nebo úzce zaměřená studie, při vyhledávání zdrojů je třeba postupovat od širšího k specifickému, 3. zdroj informace – je u článku uvedeno, odkud pochází, 4. spolehlivost – je údaj spolehlivý, sledovat vzhled stránky, údaje o autorovi, 5. aktuálnost – jakého data je zdroj, je to podstatné pro účely práce, 6. srovnání – mohou být informace ověřeny z jiných zdrojů, 7. odbornost – je autor odborník, je nestranný, zaplatil mu někdo za uvedení informace, 8. publikum – pro koho byl článek napsán, 9. úhel pohledu – každý úhel pohledu nemusí mít stejnou platnost, 10. účel – byl článek napsán za nějakým účelem, má něco propagovat, 11. závěr – jaké uvádí autor závěry, 12. relevance – vztahuje se zdroj k žákově práci. Je třeba věnovat pozornost vzhledu stránky, ověřit autorovy informace. Další pomůckou pro hodnocení kvality zdrojů je i nástroj CRAAP vyvinutý knihovníky Kalifornské státní univerzity.
- Jak psát “diplomovou“ práci online. Start-up Citelighter před rokem představil nástroj, který pomáhá žákům při shromažďování informací a podkladů ke studiu a psaní odborných textů, umožňuje snadnou citaci použitých zdrojů, sestavování bibliografie a vytváření vlastní databáze zdrojů. Minulý týden Citelighter oznámil vytvoření nové platformy, která umožní učitelům sledovat postup žáků a analyzovat procesy jejich kritického myšlení. Platforma pro práci žáků obsahuje možnost vytvoření komentáře ke zdrojovému materiálu, možnost logického uspořádání textu, vytváření odkazů. Všechny kroky v procesu práce na písemném zadání jsou zaznamenány a tvoří „kognitivní otisk“ (cognitive print) každého žáka, který charakterizuje jeho postupy, způsoby práce, způsoby uvažování, kritické myšlení. Žáci mohou zpětně posoudit svůj postup a myšlení, učitelé mohou identifikovat nedostatky v jednotlivých krocích nebo způsobu práce. Nástroj je určen především učitelům a žákům druhého stupně ZŠ a středních škol.
- Pocit úspěšnosti ovlivňuje studijní výsledky. Studie výzkumníků z London School of Economics and Political Science se zabývá tím, jak úspěšnost žáků na základní škole vyjádřená porovnáním s jejich spolužáky ovlivňuje výsledky v jejich dalším vzdělávání. Autoři zjistili, že žák, který byl na prvním stupni považován za úspěšnějšího než jeho spolužák, a oba žáci dosáhli stejných výsledků v testech, je i v dalším vzdělávání úspěšnější. Tuto skutečnost lze sledovat podle předmětů – např. pro žáka se stejnými výsledky v angličtině, matematice a přírodovědě, který je ale mezi nejlepšími v matematice, platí, že nadále bude úspěšnější v matematice než v dalších dvou předmětech. Výzkumníci pracovali s daty dvou miliónů žáků a jejich výsledky na konci prvního i druhého stupně základní školy. Žák, který byl mezi nejlepšími, se zlepšil výrazně víc než žák méně úspěšný. Vliv relativní pozice ve třídě je čtyřikrát silnější u chlapců než u dívek. Z výsledků studie vyplývá, že pro děti nemusí být vždy nejlepší, mají-li úspěšnější spolužáky, a to zejména pro chlapce. Žáci se ve třídě přirozeně srovnávají, úspěšný žák si vytvoří pozitivní koncept o svých schopnostech a to přispívá k dalším dobrým výsledkům. Podle výzkumníků mohou výsledky přispět k lepší organizaci práce ve třídě, ukazují však také na to, jak významnou roli hrají nekognitivní dovednosti jako vytrvalost, odolnost a sebedůvěra pro dosažení dobrých vzdělávacích výsledků.
- Kreativitu podněcují společenské souvislosti. Mezinárodní skupina odborníků zveřejnila studii zabývající se sociální povahou kreativity. Kreativita a výjimečný talent je většinou připisován výjimečným a nadaným jedincům, studie však přináší zjištění, že géniové a kreativní jedinci jsou do velké míry produktem skupin a společností, ve kterých se nacházejí. Kreativita nemůže existovat ve vakuu, potřebuje společenský kontext – vůči něčemu starému se vymezit, reagovat na prostředí a ve spolupracovnících mít oponenty i podporovatele. Hodnota kreativního počinu je odrazem toho, jak je přijímán nebo odmítán komunitou, skupinou. Důležitá je také institucionální podpora produktů, které mohou být výsledkem kreativního přístupu. Společnost musí investovat do podpory skupin, které vytvářejí kreativní prostředí a umožňují vznik kreativních produktů, pak se může dočkat nejlepších kreativních výsledků.
- Standardizované testy diskriminují studenty z chudých rodin. Liberální vysoká škola Bard ve státě New York, zaměřená především na humanitní studia, ohlásila, že změní podmínky přijímání nových studentů. Uchazeči nebudou muset skládat zkoušku SAT nebo ACT ani prokazovat výsledky ze střední školy. Podmínkou přijetí bude napsat čtyři eseje, každý o 2 500 slovech, na určená témata, která zahrnují např. analýzu Konfuciových spisů, rozbor názoru Ezry Pounda na Povídky canterburské či návrh mikrobiologického výzkumu. Ředitel vysoké školy Bard odmítá zakládat přijetí studentů na výsledcích standardizovaných zkoušek – k podobnému kroku vyzývá další vysoké školy i národní asociace pro poradenství pro vysokoškolské studium. Eliminace zkoušek by podle některých odborníků mohla zvýšit šance pro přijetí uchazečů z hůře situovaných rodin, kteří si nemohou dovolit účast v přípravných kurzech. Bard a řada dalších škol organizují také jednodenní semináře pro uchazeče a pohovory s pracovníky odpovědnými za přijímací řízení. Uchazeč může být přijat i na základě výkonu na tomto jednodenním soustředění. Ke každému tématu pro esej nabízí Bard volně přístupné zdroje a materiály, což má poskytnout všem uchazečům stejné startovní podmínky. Každý student musí podepsat prohlášení, že eseje zpracoval sám. Kritický komentář v The Atlantic však varuje, že uvedený způsob může být zneužit zejména bohatými studenty, kteří si vypracování esejů zaplatí.
- Veřejná debata o vzdělávání na Novém Zélandě. Novozélandské ministerstvo školství zveřejnilo pracovní návrh dokumentu Strategie terciárního vzdělávání 2014–2019 a nabídlo jej veřejnosti k diskusi. Dokument definuje šest strategických priorit pro uvedené období:1. zajistit dovednosti pro průmysl – s končící krizí zaměstnavatelé opět obtížně hledají absolventy s odpovídajícími dovednostmi, terciární vzdělávání musí nabídnout studentům dobrou představu o možnostech jejich dalšího uplatnění, posilovat průchodnost systému a podporovat spolupráci vzdělávacích zařízení a zaměstnavatelů, 2. zajistit nástup do zaměstnání pro rizikové skupiny mladých lidí – cílem je zajistit, aby mladí lidé zůstávali déle ve vzdělávacím procesu, nastupovali do kurzů terciárního vzdělávání a absolvovali je, i odborně připravení lidé pracující v pozicích vyžadujících nízkou kvalifikaci by měli mít šanci účastnit se terciárního vzdělávání, 3. zlepšit výsledky studentů příslušejících k maorskému etniku a etnikům pacifické oblasti (Pasifika) – cílem je zvýšit zapojení těchto skupin zejména ve vyšších úrovních terciárního vzdělávání, současně podporovat jejich jazyk a kulturu, což přispěje také ke zvýšení jejich zaměstnanosti, 4. zlepšit situaci ve čtenářské a matematické gramotnosti dospělých – terciární vzdělávání musí spolupracovat s komunitami a zaměstnavateli, nabízet kurzy pro dospělé, být dostatečně flexibilní ve své nabídce, 5. posílit instituce zaměřené na výzkum – potřeba napojení výzkumu na průmyslovou sféru včetně podílu na financování, spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, 6. posilovat mezinárodní spojení – přítomnost zahraničních studentů i profesorů posiluje konkurenční prostředí, pomáhá šíření nových myšlenek, posiluje ekonomiku. Instituce terciárního vzdělávání na Novém Zélandu působí na těchto úrovních: a) vysokoškolské, b) odborné vzdělávání a výcvik, c) vzdělávací základy (určené pro vzdělávání dospělých), d) komunitní vzdělávání – neformální vzdělávání podle potřeb komunity. Součástí dokumentu je dotazník s konkrétními otázkami a možností komentáře.
Zdroj: SCIO 8.10.2013