Fokus: Zrušte pravidla o přestávkách, děti se budou více soustředit při vyučování

Zajímavosti ze světa vzdělávání, které připravilo na základě anglicky psaných zdrojů výzkumné oddělení společnosti Scio k 3. únoru, obsahují například tato témata: zrušení pravidel o přestávkách a podpora aktivní hry mohou sloužit jako prevence šikany a podpora motivace dětí pro práci v hodinách, ukázala studie, děti ze sociálně slabšího prostředí potřebují vědět, že o jejich práci mají učitelé zájem.

1. V novozélandských školách se technologií nebojí
   Žáci v řadě novozélandských středních škol jsou vyzýváni k tomu, aby si do školy nosili vlastní digitální zařízení spolu s tužkami a sešity. Nošení vlastních zařízení zatím ve většině škol není povinné a školy žákům, kteří nemají vlastní vybavení, notebooky nebo tablety zapůjčí. Školy věnují mnoho pozornosti tomu, aby žáky učily odpovědnému zacházení s technologiemi, a před zahájením konceptu BYOD (noste si vlastní zařízení) pořádají semináře pro rodiče, kde vysvětlují, v jakých programech budou zařízení používat, a radí, jaký typ zařízení nejlépe vyhovuje potřebám školy. V základních školách si žáci mohou přinést vlastní zařízení nebo si za symbolický roční poplatek půjčit školní vybavení. BYOD není povinné. Podle ředitele školy St. Paul’s si vlastní zařízení nosí asi třetina žáků. 
2. Problematickým teenegerům pomáhají učitelé, kteří pro ně dokážou být vzorem
   Americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research – NBER) zveřejnil studii zabývající se tím, jak pomoci středoškolským studentům, kteří mají problémy s učením a často též s absencí a chováním. V rámci studie provedené na Chicagské univerzitě byl skupině afroamerických chlapců v 9. a 10. třídě (1. a 2. ročník střední školy) ze sociálně slabých rodin poskytnut program intenzivního doučování spojeného se skupinovým psychologickým poradenstvím. Pro studii bylo vybráno 106 mladíků z chudé části jižního Chicaga a kromě jednoho všichni spadali do skupiny příjemců bezplatného oběda. Čtvrtina z nich měla snížené předpoklady pro učení. Ze zjištění studie vyplývá, že studenti se díky doučování výrazně zlepšili a za osm měsíců dohnali látku, kterou se ostatní učili tři roky. Zlepšila se i školní docházka. Autoři studie poukazují na to, že intervence nemusí být omezena na děti v předškolním nebo raném školním věku. Náklady na individuální doučování dosáhly 4 400 US dolarů na studenta, přesto však tato cesta může být efektivnější než snažit se o snížení počtu žáků ve třídě v celém systému. Původní myšlenka intenzivního individuálního doučování byla vyvinuta skupinou Match Education v Bostonu, kde na doučování najímají čerstvé absolventy vysokých škol nebo důchodce. Doučující nemají učitelský diplom, ale individuální doučování zvládnou. Na studenty z problematických rodin a sousedství působí pozitivně styk s dospělými, kteří se o ně zajímají, motivují je a mohou představovat jejich životní vzory. 
3. Přestávky bez pravidel a lezení po stromech jako prevence proti šikaně
   Osm novozélandských škol se účastnilo výzkumného projektu zaměřeného na podporu aktivních her dětí v průběhu školních přestávek. Projekt se původně soustředil na vybudování nových hřišť s vybavením pro aktivní hru, výstavba a provoz hřišť však podléhá velké řadě pravidel a omezení, takže z toho sešlo. Škola Swanson v Aucklandu šla při podpoře aktivní hry cestou zrušení veškerých pravidel pro přestávky a poskytnutím prostoru pro děti, které si samy hledají aktivity, jako je lezení po stromech, hraní na hromadě dřeva, ježdění na koloběžce, ale i zápas a potyčky. Výzkumníci zjistili, že díky neomezenému aktivnímu pohybu a tomu, že děti si hledají zábavu podle své fantazie, ve škole ubylo šikany, žáci se ve třídě lépe soustředí a naučí se rozumně riskovat. Podle slov ředitele k přestávkám bez pravidel přistupovali s největšími obavami nikoli rodiče dětí, ale učitelé, kteří si byli vědomi své odpovědnosti. Přestože však škola snížila počet učitelů dohlížejících na děti během přestávek, nedocházelo k vážným úrazům a rodiče si nestěžovali. 
4. Francie a Holandsko masově podporují MOOC
   Francouzská ministryně pro vysoké školství ohlásila, že vláda věnuje osm miliónů eur na podporu online vzdělávání na vysokých školách a na to, aby Francie „dohnala“ ostatní země v rozvoji masově otevřených online kurzů (MOOC). V současné době nabízejí online kurzy pouze 3 % francouzských univerzit oproti 80 % v USA. Ministerstvo chce podpořit rozvoj kurzů pro odborné vzdělávání a dále vybavit vysoké školy laboratořemi a zařízením pro nahrávání vlastních online kurzů v rámci projektu „CréaMOOC“. Ministerstvo školství nabízí 25 otevřených kurzů prostřednictvím platformy FUN (France Université Numérique) od října loňského roku. V letošním roce by mělo přibýt dalších 30 kurzů. Investice je součástí plánu na podporu digitalizace ve vysokém školství. Součástí plánu je také snaha o šíření vlivu francouzského vysokého školství ve světě – zde navázalo ministerstvo školství spolupráci s Agence Universitaire de la Francophonie, asociací univerzit, která má podporovat spolupráci akademických pracovníků frankofonních zemí. Rovněž holandské ministerstvo školství ohlásilo, že na rozvoj MOOC bude dávat jeden milión eur ročně. Podle ředitele holandské společnosti Nuffic, která se zabývá mezinárodní spoluprací ve vzdělávání, online vzdělávání poskytuje velký potenciál pro internacionalizaci vzdělávání (o dosavadních zkušenostech s online výukou více zde). 
5. Rozvojové cíle vzdělávání se podle UNESCO nepodaří naplnit
   UNESCO zveřejnilo minulý týden 11. výroční zprávu o stavu vzdělávání ve světě „Teaching and learning: Achieving quality for all“. Zpráva sleduje plnění rozvojových cílů stanovených pro rok 2015 v oblasti vzdělávání a uvádí, že ve zbývajících dvou letech se cíle nepodaří naplnit. Rozvoj vzdělávání v rozvojových a chudých částech světa se zpomalil zejména po roce 2008 vinou finanční krize. Podle zprávy stále nemá přístup ke vzdělávání 57 miliónů dětí a při současném tempu rozvoje mají dívky z nejchudších částí světa vyhlídku na absolvování primárního stupně vzdělávání teprve v roce 2086. V chudých zemích je průměrně 25 % obyvatel zcela negramotných. Finanční prostředky věnované na vzdělávání v chudých zemích se snižují a nejsou směrovány do zemí, které to nejvíce potřebují. Celkově největší rozvojovou podporu na vzdělávání dostává Čína. Některé země, jako je Indie, Vietnam, Etiopie a Tanzanie, dosáhly významného pokroku v rozšíření dostupnosti vzdělávání a podle posledních výsledků šetření PISA Vietnam zvyšuje i jeho kvalitu. Největší procento dětí, které nechodí do školy, je v západní subsaharské Africe, z toho nejvíc v Nigérii. Zpráva upozorňuje na nerovné příležitosti ke vzdělávání mezi chlapci a dívkami a rovněž na to, že kvalita výuky je v chudých zemích často velmi nízká – až 130 miliónů dětí, které navštěvovaly školu, neumí číst, psát a počítat. Nedostatky byly shledány ve financování vzdělávání, kde v důsledku neefektivnosti dochází k velkým ztrátám. Velká pozornost je věnována učitelům – do roku 2015 bude ve světě potřeba 8,2 miliónů nových učitelů. Učitelé v chudých zemích nemají odpovídající pedagogické vzdělání a jsou velmi špatně zaplaceni. Autoři zprávy uvádějí, že problémem celosvětově – nikoli jen v chudých zemích – je nízký status učitelské profese. Většina z 10 doporučení zprávy se týká učitelů: jejich získávání a školení, zajištění odpovídajícího platu a motivace a jejich udržení u učitelské profese.

 zdroj: Scio.cz