Hospodářské noviny: Zakazovat vznik soukromých škol neřeší kvalitu veřejného školství

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 9.2. v Hospodářských novinách pod názvem Škodlivý odpor proti soukromým školám. MŠMT k situaci kolem nepovolování nových soukromých škol vydalo tiskovou zprávu (ZDE). Tiskovou zprávu EDUin najdete ZDE, komentář Tomáše Feřteka si přečtěte ZDE.

Dvě nedávno vydané studie o vzdělávání – Česko: Jak jsme na tom a Audit vzdělávacího systému České republiky – upozorňují, že sociálně a ekonomicky silnější rodiče stále více stahují své děti z veřejného vzdělávacího systému do soukromých škol. Znamená to reálnou hrozbu oddělení elit od zbytku společnosti už v raném věku. Je to skutečně vážný problém a vyplývá z něj, že je třeba veřejné školství podporovat natolik, aby k útěku z něj nedocházelo.
Současné ministerstvo školství si tento úkol vyložilo poněkud jinak.

V posledních týdnech bylo několika žadatelům o zápis nové základní školy do školského rejstříku oznámeno, že jejich žádosti ministerstvo nevyhoví.
Důvodem byla vždy údajná „dostatečná kapacita škol v dané lokalitě“.

Předně, při rozhodování o vzniku nové školy se musí ministerstvo řídit školským zákonem, který explicitně nezmiňuje lokální kapacitu jako směrodatné kritérium. Zato velmi jasně požaduje, aby byla žádost v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání v České republice. Ten aktuální pro období 2015 až 2020 neříká nic o tom, že by – na rozdíl od víceletých gymnázií – měl být omezen vznik soukromých základních škol. Takřka absurdní je fakt, že žádosti vesměs obdržely kladné stanovisko ze strany krajů či obcí, na jejichž území by měly vzniknout. Svým rozhodnutím se tak ministerstvo staví proti zájmu regionů.

Zakazováním vzniku nových škol tedy ministerstvo školství nejedná ani v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání v Česku, ani v souladu se strategickým záměrem rozvoje regionů. Zákaz pouze přiměje tu část rodičů, kteří o vzdělávání svých dětí skutečně uvažují, k hledání jiných cest, jak z veřejného školství utéct. A lidé na ministerstvu si mohou být jisti, že tito rodiče si cestu najdou, neboť jsou převážně vysoce vzdělaní a schopní. Jediným důsledkem bude jejich rostoucí nedůvěra ve stát a v to, že někdo chce skutečně vzdělávání v této zemi inovovat a rozvíjet. Snaha zadusit aktivitu tam, kde stát selhává, je neefektivní a hloupá. Některé vzdělávací inovace prostě veřejné školství samo nevytvoří. Ale mohlo by se inspirovat. Pokud někoho na ministerstvu trápí, že rodiče volí únik, měl by v prvé řadě zjistit, proč tak činí. Poté by měli správci českého veřejného školství pomoci veřejným školám odpovídající nabídku poskytnout. Na ministerstvu by si měli velmi dobře rozmyslet, zda stále ještě jednají v zájmu rozvoje vzdělávání v Česku. Embargo na vznik nových škol je s tímto zájmem jen těžko slučitelné.