Kariérní systém učitele

MŠMT vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Touto novelou se zavádí kariérní systém pro učitele. Publikujeme text Pavly Růžkové k probíhající přípravě novely zákona o pedagogických pracovnících.

V balíčku informací na stránkách připravované legislativy https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=RACKA7ADT895 najdete nejen návrh změny a doplnění paragrafů, ale i důvodovou zprávu a vyhodnocení dopadů připravované legislativy.

Připomínky k návrhu je možné uplatnit do 18. března 2015 skrze připomínková místa. Za asociace učitelů a ředitelů je připomínkovým místem CZESHA.

Historie projednávání

Konkrétní návrh kariérního systému učitele a ředitele byl v letech 2012-2015 kompletně připraven v individuálním projektu národním Kariérní systém a to včetně metodik, analýzy ekonomického dopadu, a návrhů souvisejících vyhlášek. Dodnes můžeme najít tento původní návrh na stránkách NIDV http://www.nidv.cz/cs/projekty/projekty-esf/karierni-system.ep/

Často slýchané tvrzení, že jde „pouze o návrh NIDV“, je přitom chybné a možná i záměrně rozšiřované. Naopak, kariérní systém a standard učitele byl v tomto projektu připravován ve spolupráci ředitelů všech druhů škol, České školní inspekce, pracovníků MŠMT i pedagogických fakult. Tento projekt byl tak příkladem toho, jak může státní organizace – NIDV – poskytovat zázemí a administrativní řízení pro práci expertní skupiny a jak je možné vytvářet politické koncepce se širokým zapojením veřejnosti. Od doby přípravy projektu v roce 2009, přes zahájení v roce 2012 až po ukončení v roce 2015 se u něj vystřídalo 5 ministrů. Výstupy projektu byly průběžně oponovány další skupinou více než 60 odborníků, připomínky byly postupně zapracovány. Celý koncept byl prezentován učitelům a ředitelům opakovaně ve všech krajích, projednávání se účastnilo více než 2000 učitelů. Souběžně byl představován zástupcům zřizovatelů na jednáních Asociace krajů a vedoucích odborů školství krajských úřadů. Realizační tým byl v kontaktu s vedením ČMOS i vedením ministerstva školství. Standard učitele byl ověřován spolu s pilotáží dokladových portfolií na více než 100 školách. Byl připraven i první koncept kariérního systému ředitele a naplánován postup projednání se zřizovateli, jehož cílem měla být dohoda o snížení administrativní zátěž ředitelů tak, aby se mohli věnovat vedení učitelů, školy a postupovat ve svém kariérním systému. Toto vše bylo připraveno již v březnu loňského roku a úspěšně prezentováno na závěrečné konferenci projektu. Práce na vytvoření výsledného návrhu stály v tříletém projektu 30 mil. Kč, z toho 25% hradil státní rozpočet.

Nové vedení přípravy kariérního systému

Pro přípravu implementace kariérního systému byla v září 2015 vytvořena pracovní skupina, která pracuje s výstupy projektu IPn Kariérní systém tak, aby mohla být zahájena implementace kariérního systému učitelů. O tom informovala na svých stránkách Česká škola http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html

Změny vysvětlené i nevysvětlené

Lze jistě rozumět tomu, že MŠMT na základě vytvořených podkladů z projektu Kariérní systém musí nyní učinit rozhodnutí, jak s tímto návrhem naložit, co využít a co je možné pozměnit. Zásadní změnou ale je, že neprobíhala intenzivní diskuse s řediteli a učiteli k projednání navrhovaných změn. Do změn již nebyli ani zapojeni další tvůrci původního návrhu kariérního systému, ředitelé výborných škol a dlouhodobě spolupracující pracovníci pedagogických fakult.

MŠMT může vysvětlit změny, například v důvodové zprávě, nebo v hodnocení dopadů. Příkladem vysvětlené změny je změna ze čtyřstupňového na třístupňový kariérní stupeň. Důvodová zpráva dobře vysvětluje, proč k tomu došlo.

Při porovnání zprávy o hodnocení dopadů a paragrafového znění novely můžete zjistit, že došlo k další větší změně: v paragrafovém znění se postup do 3. kariérního stupně umožňuje učiteli až po 8 letech praxe ve 2. kariérním stupni (s možnými výjimkami).

Mezi novými změnami je regulace osobního ohodnocení učitele. Nově se navrhuje vytvoření vyhlášky se systémem bodového hodnocení, na základě kterého by ředitel navrhoval osobní ohodnocení.

Dalším návrhem s kariérním systémem nesouvisejícím, je návrat o pár let k překonanému pojetí proplácení přespočetných hodin. Finanční dopad do rozpočtu škol, který půjde z omezených zdrojů na nenárokové složky platu, není zohledněn v hodnocení dopadů.

Standard učitele je standardem učitelů jako profesní skupiny

Kariérní systém učitele, který dává učiteli nové výhody při kariérním postupu, by neměl být schválen bez toho, aby bylo známo, jaké nároky na profesní výkon učitele bude klást standard učitele. Standard učitele má sloužit profesnímu rozvoji učitelů poté, co opustí pedagogické fakulty. Proto patří definování nároků na práci učitele do rukou ředitelům a učitelům škol a to včetně návrhu etických zásad profese. Je to jejich profesní standard.

Věcná spolupráce s odborníky z fakult připravujících učitele se přitom vždy ukázala jako inspirující a podnětná. MŠMT by mělo nalézt vyvážené partnerství pro definování standardu učitele, tak aby nedošlo k převážení zájmů a názorů ani jedné skupiny. Standard učitele pro první kariérní stupeň bude totiž určující i pro profil absolventa vzdělávacích programů fakult i ostatních škol připravujících učitele, což nově navrhuje i novela zákona o pedagogických pracovnících.

Nově navržený standard učitele však není dosud učitelům znám. Proč již nyní nejsou k novele zákona o pedagogických pracovnících připojeny také návrhy vyhlášek, které upravují výkon novely v praxi? Když nyní vidíme precedens se školským zákonem, kde až detaily dobře míněné vyhlášky o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami vyvolaly mnohá nedorozumění, která musí následně MŠMT vysvětlovat, je s podivem, že se MŠMT vydává stejnou cestou.

Otevřené vládnutí

Programové prohlášení současné vlády obsahuje nejen závazek vytvoření kariérního řádu pro učitele. Mezi prioritami vlády je i účast občanů na rozhodování a správě veřejných záležitostí jako nezbytné součásti funkčního demokratického právního státu. Odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém a zlepšit komunikaci mezi aktéry ve vzdělávání včetně široké veřejnosti je také závazkem Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020.

Argument, že jsou přece zapojeni zástupci učitelských asociací, neobstojí. Povinností toho, kdo zapojuje občany do rozhodování je totiž zajistit, aby se opravdu podílet mohli. Tedy například zveřejnit dlouhodobý plán informování a komunikace, vytvořit kvalitní zázemí pro asociace oslovující cílové skupiny a nebo  rozesílat návrhy natolik včas, aby se členové mohli vyjádřit. Efektivita zapojení veřejnosti do rozhodování se totiž poměřuje pouze tím, nakolik mohly cílové skupiny výsledný návrh ovlivnit.

MŠMT má stále ještě trochu času se rozhodnout správně, zda otevře jednání o kariérním systému a standardu učitele a zda bude profesionálně jednat s těmi, komu je určen.