Lidové noviny: Chládek o novinkách ve školském zákoně

Přinášíme rozhovor s Marcelem Chládkem, který uveřejnily úterní Lidové noviny pod názvem Praktické školy zatím zůstanou. Radka Kvačková v něm zpovídá ministra školství ohledně toho, co přinese novela školského zákona, která má jít tento měsíc do vlády. Chládek se vyjadřuje k tématům, jako jsou konkurzy na ředitele škol, vzdělávání žáků se speciálními potřebami, domácí vzdělávání a další.

Co z připravovaných změn považujete za nejdůležitější?
Důležitá je ta záležitost s řediteli škol. V současné době končí jejich pracovní poměr se skončením funkčního období. Napříště by měl pracovní poměr trvat i potom.

Takže ředitel už třeba nebude ředitelem, ale ve škole zůstane například jako učitel?
Ano, tak je to myšleno.

A bude se muset konkurz na místo ředitele dělat povinně každých šest let?
My v návrhu novely upřesňujeme, že se nemusí výběrové řízení opakovat každých šest let, že je to na zvážení zřizovatele. Dosud byly dva právní výklady současné úpravy. Jeden říkal, že se konkurz každých šest let dělat musí, druhý že se dělat může.

To se týká ředitelů. Pojďme se podívat na změny, které se dotýkají žáků.
Pro mne je klíčové například to, že na základních školách mohou být otvírány přípravné ročníky.

Počkejte, ta možnost už tu přece je několik let.
Ale tady jde o to, že po schválení novely by bylo možné zařazovat do těchto přípravných ročníků i děti, které nepocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

V tom ohledu tedy praxe zákon dávno předběhla. Školy běžně berou do přípravných ročníků děti, které mají odklad školní docházky, ale nepocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin.
Přinejmenším musejí mít doporučení školského poradenského zařízení.

To asi ano.

Faktem je, že podle zákona tam muselo být, tedy zatím pořád musí být, to sociální znevýhodnění.

Dost se mluví o připravovaných změnách v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jak budou vypadat?
V zásadě lze říct, že by se příplatky už nedávaly na diagnózu, ale řídily by se náročností podpůrných opatření, která budou reflektovat speciální vzdělávací potřeby dítěte.

Nebudou se rušit speciální a praktické – dříve zvláštní – školy?
Nebudou. Návrh novely zachovává možnost zřizovat speciální školy, třídy, případně oddělené skupiny. Samozřejmě že zařadit tam žáka lze jen na žádost zákonného zástupce a na základě doporučení školského poradenského zařízení. Tak zvané inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole je samozřejmě možné a žádoucí, ale nechceme to dělat tak, že zrušíme najednou praktické a speciální školy a všechny děti naráz zařadíme do běžné školy. Musíme krok za krokem vytvářet podmínky na základních školách, aby nedošlo k tomu, že bude někdo z hlavního vzdělávacího proudu předčasně vyloučen.

Vraťme se ještě k těm příplatkům. Kdo dnes rozhoduje o jejich výši?
Stanovení této výše je v kompetenci krajských úřadů.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad? Vezměme třeba dítě s postižením autistického spektra.
Například v Praze dostává dnes škola na autistického žáka příplatek skoro 33 tisíc ročně. Byly ale stížnosti, že to nemá jasná pravidla a systém. V budoucnu by taková škola měla nárok, jak už bylo řečeno, na příplatek podle finanční náročnosti konkrétního podpůrného opatření. Tím se má ale zabývat až vyhláška, která se v současnosti připravuje.

Když v té vyhlášce bude, že tak a tak postižené dítě se má vzdělávat jen v malé třídě do dvanácti dětí, dostane pak škola tolik peněz, aby mohla bez finanční ztráty udělat třeba z jedné třídy dvě?

Tak. Anebo aby pořídila tomu dítěti asistenta.

Co když to bude finančně náročnější než dnešní praxe? Budete ty peníze mít?
My potřebujeme celkově navýšit rozpočet. Já si ale stejně myslím, že nejdůležitějším krokem pro inkluzivní vzdělávání v hlavním proudu bude zavedení povinného roku předškolního vzdělávání.

Myslíte v mateřské škole, nebo při základní škole?
Tam jsou tři možnosti: buď by to byla mateřská škola nebo by to byla přípravná třída anebo domácí vzdělávání.

Bude připravená novela řešit taky povinnost předškolního vzdělávání v posledním roce před nástupem povinné školní docházky?
Ne – a hned vám řeknu proč. My musíme napřed vytvořit kapacity předškolního vzdělávání, a pak to teprve můžeme dát do zákona. Pro získání dalších míst v mateřských školách ustavujeme dva fondy, národní a evropský.

Ve skutečnosti ale přece naprostá většina pětiletých do mateřské školy stejně chodí. Mají absolutní přednost před mladšími.
Podle našich statistik chodí v posledním roce do školky 90,5 procenta dětí. Hlavní problém ale je, že tam nechodí děti z tak zvaných vyloučených lokalit.

Mají praktické školy svoje předškolní třídy?
Ony mají i své mateřské školy.

Nevytvářejí si tím tyhle školy klientelu? Nenastupuje pak většina těchto dětí i do první třídy k nim?
Ukazuje se, že ne. Třeba u nás v Rakovníku je to tak, že z deseti dětí v takové přípravce šlo osm do běžné první třídy, jedno dítě šlo do speciální školy, která je pro děti s větším postižením, a do praktické – dříve zvláštní – školy nastoupilo také jen jedno.

To souhlasí, pokud vím, s celostátní statistikou.
Možná by bylo dobré na tomto místě zdůraznit, že ty děti, i když jdou do praktické školy, mohou mít rámcový vzdělávací program běžné školy, kam mohou, když to zvládají, přestoupit. O tom se málo mluví, že přestupy jsou možné na obě strany. Jak do praktických škol, tak z praktických do hlavního vzdělávacího proudu.

Pojďme dál. Jaké další změny novela chystá?
Další, co považuji za velmi důležité, je znovuzavedení státních zkoušek u grafických disciplín, jako je těsnopis, psaní na klávesnici nebo zpracování textu na počítači. Na to se dávaly zkoušky například na obchodních akademiích, ale deset let to nebylo v zákoně. Bohužel to z něj totiž vypadlo. Deset let se tak vydávala osvědčení, která byla na vodě. Když jsme u toho vyjmenovávání změn, v souvislosti s účinností zákona o pedagogických pracovnících je také klíčové zavedení registru pedagogických pracovníků. Abychom měli přehled, jak jsme na tom například s kvalifikovaností učitelů, jaká je jejich věková skladba a podobně. Ten registr bude povinně udržovat ministerstvo školství.

Nezvýší to administrativní zátěž ředitelů škol?
Rozhodně ne. Jde o údaje, které už dnes školy poskytují. A bude to dokonce jednodušší v tom, že nebude třeba vykazovat některé věci opakovaně.

A nezatíží to státní rozpočet?
Nikoliv.

Co maturity? Přinese novela nějakou výraznější změnu tam?
Zatím nikoliv. Připravujeme vyhlašování zadání rozhlasem nebo televizí, to ale ještě v této novele nebude. Teď chceme jen uzákonit, aby bylo možné nahradit výsledek třetí části profilové zkoušky výsledkem mezinárodně uznávané jazykové zkoušky. Aktuální úprava ale přinese jednotné zadání závěrečných zkoušek v učebních oborech. Odzkoušené to je.

Domácí vzdělávání zůstává jen na prvním stupni základní školy?
Ano, na druhém stupni ale pokračuje pilotní projekt. Dobu experimentálního ověřování jsme prodloužili a taky rozšířili. Zatím jsme měli šest škol, které projekt garantují, tedy které žáky zkoušejí; teď chci ten počet alespoň zdvojnásobit.

Pokud vím, jakási změna se má týkat i vzdělávání v cizině.
Nově se zavede rovnocennost vysvědčení z tuzemské a zahraniční základní školy. Tam by ale mělo jít o kombinaci s osvědčením o vzdělávání v tak zvané České škole bez hranic. Těch už ve světě máme skoro deset.

Přijímací zkoušky na střední školy zůstanou nepovinné?
Zatím ano, ale v dalším kroku je chceme udělat povinné.

Chcete nějak omezovat počet vzdělávaných například v jednotlivých oborech?
Zatím ne. Teď se dělá analýza trhu práce a na jejím základě chceme připravit změnu financování celého regionálního školství. Asi tak, že na základních školách by to bylo financování na žáka a na třídu a na střední škole by financování zohledňovalo mimo jiné potřebnost oboru na trhu práce. Mimochodem, navrhujeme také zjednodušení pravidel posuzování zdravotní způsobilosti žáků ke vzdělávání. Měly by se omezit povinné zdravotní prohlídky, aby se snížilo administrativní zatížení škol.

Kdy by měla novela, o níž mluvíme, vstoupit v platnost?
Meziresortní připomínkování je u konce, do konce června by měl jít návrh do vlády a na podzim do parlamentu. Předpokládám, že účinná by měla být od roku 2015.

Jak je daleko novela vysokoškolského zákona, kterou také slibujete?
Stále platí, že chceme do konce června ukončit debatu, a poté by měl jít návrh, který je už v paragrafovém znění, do meziresortního připomínkového řízení.

Jsou tam větší změny proti návrhu z doby Fialova, případně i Dobešova ministrování?
Pokračujeme v návrhu, který tady byl, hodně jsme se zaměřovali na akreditaci, aby to nebyl administrativní moloch. V tom ohledu usilujeme o ještě větší zjednodušení než naši předchůdci.

Takže počítáte s akreditací nikoliv jednotlivých oborů, ale institucí, tedy škol?
Ano.

Měníte něco v samosprávě či v kompetencích rektora?
Nic.

A co profesury?
Tam je původní návrh, počítáme i s mimořádnými profesurami, jako on. Jinak pozítří, tedy 12. června, je na programu velký kulatý stůl, který má shrnout všechny připomínky akademické obce. Pokud všechno dobře dopadne, na konci června by se mohl návrh rozeslat do vnějšího připomínkového řízení. Do vlády by pak měl zamířit na podzim, odtud pak do parlamentu.

—
Marcel Chládek
Narozen 1968, studoval na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě, později na Vysoké vojenské škole pedagogické. Titul PhDr. získal na Filozofické fakultě UK. Působil jako učitel, později jako náměstek ředitelky v Institutu pro místní správu ministerstva vnitra a náměstek ředitele Institutu celoživotního vzdělávání v Havířově. Do ČSSD vstoupil v roce 2004, zasedl v zastupitelstvu Rakovníka. V roce 2008 byl zvolen senátorem a zároveň zastupitelem, následně náměstkem hejtmana Středočeského kraje.