Publikujeme komentář Oldřicha Botlíka, který vyšel 2. 5. v Lidových novinách. Obrací se v něm na ministra školství s návrhy, jak upravit jednotné přijímací zkoušky na střední školy a maturitní testy tak, aby způsobovaly co nejméně škod ve vzdělávacím systému.
Přijímací test 2. kola pro páťáky obsahoval úlohu 12: Které z následujících slov obsahuje kořen skládající se ze čtyř hlásek? A) objevili, B) zabručel, C) rozběhla, D) nevydržela. Cermat, tedy organizátor testování, označil za správnou odpověď možnost B (bruč) a rozeslal výsledky testu školám. Potom jim jeho ředitel Jiří Zíka napsal, že úspěšnost žáků se bude ještě přepočítávat, neboť správná je rovněž položka C(bjeh). Světlou stránkou průšvihu je, že kvůli němu snad konečně dojde i k řešení dalších nedostatků jednotných přijímacích zkoušek a státní maturity, možná závažnějších. Ministr školství už oznámil, že bude „důrazně požadovat nejen prošetření, jak mohlo k takové systémové chybě dojít, ale i nápravu celé situace“.
Takzvaná validační komise Cermatu ani nezávislá odborná komise ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy chybu neodhalily. Ke mně se zpráva o ní donesla záhy po testování od jedenáctiletých uchazeček Aničky a Marjánky, které našly chybu společně. Už od třetí třídy vědí, že zatímco písmena jsou to, co vidíme a čteme, hlásky slyšíme a říkáme. Rozdíl se učily právě na slovu „běh“. Když Marjánka test psala, přečetla si na jeho první straně, že všechny úlohy mají jedinou správnou odpověď, kterou musí zakřížkovat. Zakřížkuje-li dvě, neuznají ani jednu. Vybrala tedy to, co chtěl podle jejího názoru Cermat slyšet. Vlastně číst. Podobně jako ona už zasalutovaly této omylné autoritě desetitisíce žáků před ní, a pokud se situace zásadně nezmění, budou jí nové desetitisíce salutovat dál a dál…
Několik rad
Jenže pravda existuje nezávisle na tom, co si myslí autorita. Vzdělávání má žáky k tomuto poznání přivést. Ministr by měl zasáhnout dřív, než Cermat rozvrátí důvěru ve vzdělávání i na těch školách, kde ještě žáky učí, jak se pravda hledá. Dám mu proto několik rad.
Zaprvé. Pokud jde o samotné pojetí testu, zeptejte se také na názor dalších uživatelů češtiny – nejen těch, jimiž se obklopil pan Zíka. Testy totiž silně nahrávají popisné výuce („Je to zájmeno neurčité, nebo ukazovací?“). Jiří Zíka jí nejspíš fandí, protože jako většina z nás jinou nezažil. Ani u něj ale taková výuka nevedla k cíli, neboť je zaměřena převážně na teorii jazyka, ne na jeho užívání. A tak třeba ve svém dopisu ředitelům zapomněl na omluvu za to, kolik práce jim přidělal. Zpočátku nemyslel ani na neblahé dopady chyby v testu na žáky, rodiče a učitele – ministerstvo se jim omluvilo dřív než on.
Zadruhé. Léta vysvětluji, proč má Cermat současně s klíčem správných řešení zveřejňovat také jejich důkladné odůvodnění pro žáky. U úlohy 12 by tedy musel uvést důvody, kvůli nimž měla být správnou odpovědí položka B a žádná jiná. Kdyby to musel udělat autor úlohy, nejspíš by problém objevil už on. Mnohokrát jsem na chyby v testech upozorňoval před jednáním validačních a jiných komisí. Marně. Tentokrát jsem si tedy řekl, že nechám tyhle „odborníky“ včetně pana ředitele, ať si naběhnou na vidle. Někteří členové komisí hlavně kryjí Cermatu a ministerstvu záda, další se nechají od Jiřího Zíky vodit za nos. Členové poslední pojistky, nezávislé odborné komise MŠMT, loni například vůbec nezjistili manipulaci s výsledky maturitního testu z češtiny. Pane ministře, když takové lidi odvoláte a jmenujete namísto nich třeba Aničku s Marjánkou, kvalitě to prospěje. Přes děti by neprošly ani další hrůzy v testech, nad nimiž se už ani nepozastavujeme.
Zatřetí. Po stejnou dobu žádám, aby Cermat u každé úlohy maturitního či přijímacího testu srozumitelně vysvětlil, co přesně hodlá zjistit. Například u úlohy 12 snad to, zda děti rozumějí pojmům „kořen“ a „hláska“, umějí napočítat do čtyř a dokážou tohle všechno správně užít v případě posuzovaných slov. Zřejmě je nutné takovou povinnost Cermatu uložit a také mu na její plnění poskytnout nějaké drobné.
Zveřejňovat autory testů
Mám ještě jeden nápad, jak čelit zjevnému a opakujícímu se šlendriánu v Cermatu. Je třeba rutinně zveřejňovat nejen co nejpodrobnější částečně anonymizovaná zdrojová data ze zkoušek, ale také jména autorů již použitých testů a testových úloh. Například loni pan Zíka dodatečně vysvětloval, že o změně bodování několika úloh s tradičním formátem rozhodli autoři maturitního testu. Díky změně propadla jen polovina z původních 10 tisíc propadlíků, příště to ale může být zase naopak. Letos zase tvrdil, že testy z matematiky pro páťáky jsou obtížnější, protože si to objednalo několik ředitelů gymnázií. Jedno i druhé je nepřijatelné. Dopady vzdělávací politiky nemůže ovlivňovat náhodnými rozhodnutími tak malá, a navíc anonymní skupinka lidí.
O jména autorů maturitních testů jsem před 11 měsíci požádal Cermat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Školský zákon umožňuje jejich utajování nejdéle do konce příslušného zkušebního období. To už dávno skončilo. Infozákon dokonce taxativně uvádí údaje, které o příjemcích veřejných prostředků mají být poskytnuty. Pane ministře, udělejte si proto pořádek v odboru právním a správním, který opakovaně výrazně překračuje zákonné lhůty pro vyřízení odvolání. Nápravě v Cermatu tak svou nečinností brání rovněž ministerstvo, které řídíte.