Lidové noviny: Odklad školy může dítěti škodit

Odklad školní docházky je v České republice velké téma, nedávný výzkum Pedagogické fakulty UK ukázal, že jedním z hlavních důvodů vysokého počtu odkladů je nedůvěra rodičů ve vzdělávací systém a strach z toho, že jejich dítě ve škole neuspěje. Tématu se věnuje Ludmila Hamplová v Akademii Lidových novin ze dne 1. 11.

Šestiletý Jakub nepatří ve třídě zrovna k největším, ale nezdá se, že by mu to moc vadilo. Do první třídy se docela těšil, protože do školy nastupovali i jeho dva nejlepší kamarádi ze školky. Přesto nebylo jasné, zda do první třídy půjde spolu s nimi. Při lednovém zápisu totiž padlo slovo odklad. „Kuba se nám s manželem zdál oproti starší dceři o dost pozadu. Mluvil méně a ne vždy mu bylo dobře rozumět. S tužkou docela zápasil a nezdálo se nám, že by měl o školu opravdu zájem. Spíš ho zajímalo, jestli tam budou jeho kamarádi ze školky, než to, že se naučí něco nového,“ vzpomíná na situaci před pár měsíci jeho matka Markéta Bělská.

Po dohodě se základní i mateřskou školou se synem navštívili pedagogicko-psychologickou poradnu. Výsledek však nebyl jednoznačný, a tak konečné rozhodnutí zůstalo na rodičích. „Hodně jsme to zvažovali, ale nakonec jsme se rozhodli, že syn nastoupí do školy bez odkladu. Během pár měsíců udělal obrovský skok a v první třídě je spokojený,“ popisuje Markéta. Situace, kdy se dítě ještě u zápisu zdá na první třídu nezralé, ale během zbývajících měsíců do začátku školy poskočí ve vývoji, není nijak neobvyklá.

I to je jeden z důvodů, proč se zápis do prvních ročníků základních škol od letošního školního roku posouvá z obvyklých lednových a únorových termínů na duben. Čím blíže plánovanému nástupu do školy zápis proběhne, tím je větší šance, že se podaří zralost dítěte posoudit co možná nejpřesněji. Podle údajů ministerstva školství tvořily odklady 10,9 % z celkového počtu zapisovaných dětí pro školní rok 2016/2017. Častěji bylo o odklad požádáno u chlapců, celkem u 11 233, dívek s odkladem bylo 5406. Drtivá většina dětí s odkladem byla přitom bez postižení. Děti s nějakým handicapem, například s mentálním nebo tělesným postižením, s více vadami, autismem nebo poruchami učení, tvořily méně než desetinu všech odkladů.

Příčin odkladů je řada a ne vždy je posunutí školní docházky zcela namístě. Povinnost dostavit se k zápisu má každé dítě, které do 31. srpna daného roku oslaví šesté narozeniny. Během zápisu se pak posuzuje jeho školní zralost a případně se doporučí návštěva pedagogicko-psychologické poradny. Tu mohou doporučit také učitelky v mateřské škole, které s dítětem pracují. „Velmi záleží na tom, co je důvodem odkladu. Může to být špatná grafomotorika, kdy děti zápolí s držením tužky. Někdy jsou sociálně nezralé, je pro ně problém pracovat v kolektivu nebo se logopedicky nepodařilo zlepšit výslovnost natolik, aby nebyla handicapem,“ popisuje Eva Šedivá, ředitelka Základní školy a Mateřské školy Krásná Horka nad Vltavou.

Narozeniny v létě nejsou důvodem k odkladu

Není nijak neobvyklé, že se objeví více důvodů pro odklad současně. To potvrzuje i psycholožka Lenka Krejčová, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy: „Nejčastěji můžeme hovořit o nezralosti kognitivní, kdy děti nejsou ještě plně připraveny na učení ve škole, nemají rozvinuté základní schopnosti, které jsou předpokladem pro nácvik čtení, psaní a počítání,“ vysvětluje. I zdánlivě jednoduché činnosti, jako je čtení, psaní a počítání, pak mohou pro dítě představovat obrovský problém a celý proces učení bude stagnovat.

K dalším důvodům pro odklad patří i sociální nebo emocionální nezralost, kdy jsou děti ještě příliš hravé a příliš fixované na rodinu. „Pak by nezvládaly základní pravidla chození do školy, včetně toho, že musí poslouchat cizí autoritu, přizpůsobit se pravidlům života ve škole a třídě, vydržet přiměřenou dobu sedět na svém místě či se umět samy o sebe přiměřeně postarat, například dojít si na toaletu, oblékat se a podobně,“ dodává psycholožka.

Naopak jen to, že dítě oslaví šesté narozeniny „až“ v létě, by samo o sobě důvodem k odkladu být nemělo. „V jedné třídě se mohou sejít děti po odkladu školní docházky, které mohou být i téměř o dva roky starší než čerstvě šestiletý prvňáček. Může jít o tak významný vývojový rozdíl, že mají rodiče obavu, že jejich dítě bude ve škole „na chvostu“ prostě proto, že bude ve třídě nejmladší a v kolektivu třiceti dětí se mu nedostane přiměřené pozornosti,“ popisuje psycholožka s tím, že právě obavy rodičů z toho, jak dítě školu zvládne, by sice neměly být oficiálním důvodem, ale mohou hrát svou roli. Někdy může dojít i k tomu, že se rodina stěhuje. Dítě by do původní školy chodilo jen krátce a pak by ji muselo změnit. I takové situace někdy vedou k tomu, že chtějí rodiče svému potomkovi čas strávený ve školce o rok prodloužit.

Zbytečný odklad vede k nudě

Zásadní vliv na rozhodnutí o odkladu má posudek pedagogickopsychologické poradny. Jenže dítě může být během vyšetření ve stresu nebo jednoduše „nemít svůj den“ a to výsledek zkreslí. Stejně tak mohou „zatlačit“ rodiče a odklad získat také na základě toho, jaké informace o chování dítěte uvedou. „Stává se, že jsou rodiče přesvědčeni o tom, že odklad bude vhodný, aniž by jejich dítě mělo konkrétní problém. Pokud ale nepanuje jistota v tom, že dítě školní docházku zcela zvládne, je velmi pravděpodobné, že se nakonec důvody pro odklad najdou,“ doplňuje Šedivá s tím, že opodstatněné odklady dětem pomohou vyzrát a posunout se dál. Dítě ale může během několika měsíců mezi zápisem a nástupem do školy udělat výrazný pokrok a odklad ztratí smysl. „Proto vítám posunutí termínu zápisu do prvních tříd na duben,“ dodává ředitelka základní a mateřské školy.

Odložení nástupu do školy znamená, že dítě stráví další rok ve školce. V tom je ale potíž. Pokud odklad nebyl namístě, dítě může mezi mladšími dětmi vynikat, ale také brzy ztratit zájem o činnosti, které už zná a bezpečně ovládá. Do první třídy tak nenastoupí se zvídavým očekáváním, ale spíš s pocitem nudy. „Je potřeba se dítěti s odkladem v mateřské škole věnovat ve větším rozsahu, aby nezakrnělo a opakovací rok byl pro ně účelný,“ shrnuje Šedivá.

U předškoláka s nevhodně zvoleným odkladem se mohou objevit potíže také po nástupu do školy. Může se dokonce stát, že se jako skoro osmiletý setká v jedné třídě s žáky téměř o dva roky mladšími. „Když bude vše umět, bude se ve škole pravděpodobně nudit, což se projeví neklidem, zlobením, nápady, o které nikdo nestojí. Z šikovného dítěte se může shodou nepříznivých okolností stát žák – lump, což jeho vývoj i potenciál může ohrozit,“ dodává psycholožka.

Nesmyslný tlak na výkon

V České republice dítě musí zahájit povinnou školní docházku nejpozději ve školním roce, ve kterém oslaví osmé narozeniny. To znamená, že teoreticky může dostat odklad dvakrát za sebou. Současně existuje možnost takzvaného dodatečného odkladu pro případ, že se během prvního roku školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost dítěte. Prvňák se vrátí zpět do mateřské školy a do první třídy nastoupí znovu. Mít tuto možnost v záloze může některým rodičům ulevit při rozhodování o odkladu. Ten sám o sobě pro budoucí studijní i profesní úspěchy mladého člověka neznamená mnoho. Úspěšné může být dítě, které do první třídy nastoupilo s plyšákem v aktovce, stejně jako to, které strávilo o rok déle ve školce. Proto je nutné situaci každého budoucího prvňáka posuzovat individuálně a vyslechnout názor jak vyučujících při zápisu, tak učitelů ve školce i psychologa či psycholožky v poradně.

Nemá smysl se rozhodovat pod tlakem. Naopak se rodiče sami mohou lapit do kruhu obav, které se pak přenáší i na dítě. Mohou tak zvolit odklad „pro jistotu“, i když objektivní důvody pro něj nejsou. „Podle mého názoru se školy v současné době stávají tak výkonovými, že se rodiče obávají dítě jim svěřit. Stává se z toho začarovaný kruh – rodiče vědí, že ve škole je více dětí po odkladu, a začnou se obávat, že jejich dítě nebude nároky zvládat, protože nastoupí-li v řádném termínu, bude o hodně mladší než ostatní, takže také raději volí odklad, čímž počet takových dětí narůstá,“ vysvětluje psycholožka.