Lidové noviny: Pokračujeme v krocích Petra Fialy

Publikujeme rozhovor s prvním náměstkem ministra školství Jindřichem Fryčem, který vyšel v Akademii Lidových novin. Shrnuje představy ministerstva školství o tom, co je třeba udělat v příštím školním roce a jaké změny přinesl nástup prozatímního ministra Dalibora Štyse. Deník konstatuje, že musela odejít vedoucí odboru základního vzdělávání Jiřina Tichá a změna nastala i ve vedení České školní inspekce. Dalšími probíranými tématy jsou podoba maturity, testování v 5. a 9. třídách a jmenování nových profesorů.

Takže co se změnilo na ministerstvu školství od doby, co odešel ministr Fiala?
Jak jsme již dříve deklarovali, pokračujeme v krocích, které ministr Fiala začal a které mají šanci na to, aby byly dotaženy do konce. Vedle toho chceme přicházet s tématy, která jsou aktuální a potřebná a lze je v této době řešit.

Muselo odejít hodně lidí?
Po dohodě s panem ministrem odstoupila ústřední školní inspektorka Olga Hofmannová, kterou nahradil pověřený zástupce Tomáš Zatloukal.

Proč?
Jednalo se o dohodu mezi panem ministrem a bývalou ústřední inspektorkou. Paní ústřední inspektorka Hofmannová odchází do důchodu. Tomáš Zatloukal je člověk, který prošel za svou profesní kariéru různými pozicemi od dlouholetého ředitele gymnázia Zlín přes náměstka paní ústřední inspektorky až po působení na ministerstvu v pozici ředitele odboru vzdělávání. Působil také ve školském výboru evropského parlamentu.

Kdo ještě odešel?
Pan ministr Štys odvolal také vedoucí oddělení předškolního, základního a uměleckého vzdělávání paní Jiřinu Tichou.

Důvod?
Šlo o rozhodnutí pana ministra, které vyplynulo z širších konzultací jak na ministerstvu, tak mimo něj. Na tuto pozici je vypsané výběrové řízení.

Dál neodešel nikdo?
Pokud vím, tak nikdo.

A teď se vraťme k těmvěcným záměrům. V čem se podle vás bude pokračovat?
Předpokládám pokračování diskuse o změnách vysokoškolského zákona nebo školského zákona, které se projednávaly už v jarních měsících. Intenzivně budeme pokračovat v přípravě nového programovacího období, pro které máme připravený operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. V přípravě je rovněž rozpočet na rok 2014. Apokračujeme i v práci na některých tématech, která považujeme za důležitá z dlouhodobějšího hlediska, jako je například kariérní systém pro učitele. Je otázkou, jak dále pracovat na přípravě Strategie vzdělávání do roku 2020.

Je něco, co spěchá tak, že by se muselo uvažovat o mimořádných krocích, jako je třeba zákonné opatření?
Profesní asociace nás žádají o dílčí změnu školského zákona týkající se funkčního období ředitelů škol. Volají po tom, aby tyto podmínky byly dány do souladu se zákoníkem práce. Tato úprava ale nejspíše bude až předmětem nejbližší řádné novely školského zákona.

Chcete rušit konkurzy, které musí podle nedávné úpravy ředitelé podstupovat vždy po šesti letech?
Ne, to ne. Jde o to, aby lidé, kteří šest let vedli školu a ve funkci ředitele skončí, měli stejná práva jako jiní vedoucí pracovníci v souladu se zákoníkem práce.

Tedy aby měli smlouvu na dobu neurčitou a muselo se jim nabídnout jiné místo ve školství?
Přesně tak.

Co se se začátkem školního roku změní pro učitele a žáky?
Koncem ledna letošního roku byly schváleny změny rámcového vzdělávacího programu, které vstupují v platnost právě prvního září. Například v matematice byly základy učiva o zlomcích a desetinných číslech přesunuty z druhého stupně na první. Děti by se měly nejpozději od osmé třídy učit taky základy druhého cizího jazyka. Změna akcentuje i některá další témata, jako je například finanční gramotnost. Žákům by se mělo také dostávat většího povědomí o tom, jak si počínat v krizových situacích, jako jsou například povodně.

Takže jen drobnější úpravy.
Ano, zlomky se přesouvají zejména proto, aby jedenáctileté děti nebyly v mezinárodních testech mapujících vzdělávací výsledky znevýhodněny oproti svým vrstevníkům ze zemí, kde v tom věku už desetinná čísla znají. Mimochodem jde vlastně také o určitý návrat, protože v dřívějších vzdělávacích programech základy zlomků na prvním stupni byly.

K 1. září 2013 se upravují i takzvané standardy, že?
Ano, ovšem jen v těch vzdělávacích oblastech, ve kterých standard už platil. To znamená český jazyk, matematika a cizí jazyk, který bude co do standardů doplněn o němčinu a francouzštinu. Je důležité, aby standardy byly v souladu s úpravami rámcového vzdělávacího programu. Na ostatních vzdělávacích oblastech se už také pracovalo, ale zde si ještě necháváme čas pro důkladnou konzultaci zejména s odbornou veřejností.

Spousta lidí vůbec neví, co to ty standardy jsou.
Standard říká, co by dítě mělo po páté, respektive po deváté třídě umět. Jde tedy o stanovení základní úrovně očekávaných výstupů prvního a druhého stupně základní školy. Standardy považuji za důležitý doplněk rámcového vzdělávacího programu, který je v porovnání s někdejšími osnovami koncipován volněji.

Jinak žádné další změny?
Jedno ze závěrečných doporučení kampaně Česko mluví o vzdělávání byl požadavek nevystavovat vzdělávání častým změnám. Já se s tímto ztotožňuji a jsem toho názoru, že oblasti vzdělávání ke kvalitě více přispívá stabilní a předvídatelné prostředí.

Jak jsme na tom vlastně s učiteli? Léta jsme si stěžovali, že je jich málo, teď už se říká, že už je jich až dost.
Z regionů máme zprávy, že učitelů je dostatek. Ředitelé si mohou, až na výjimky třeba některých malých obcí, vybírat. Kvalifikovaných učitelů je už poměrně dost i proto, že vysoké školy nabízejí dostatek absolventů. Na druhou stranu máme signály, že je problém získat do magisterských programů studenty, kteří budou chtít učit například fyziku.

Máte informace, kolik je mezi učiteli nezaměstnaných?
Ministerstvo vede statistiku kvalifikovaných a nekvalifikovaných učitelů. Nezaměstnanost sleduje ministerstvo práce a aktuální informace budou v říjnu. Víme ale, že ve větších aglomeracích, jako je Praha nebo Brno, jsou učitelé zaměstnáni ve větším měřítku mimo školství.

Když byla řeč o standardech, neměli bychom zapomenout na standardy učitelů, na nichž už ministerstvo pracuje, pokud vím, aspoň deset let. Je skutečně nutné popisovat, jak si má počínat dobrý učitel? Třeba na dobrého houslistu přece žádný standard neexistuje a přesto ho poznáme.
Naším cílem je dát učitelům hlavně lepší profesní perspektivu. Dnes je to tak, že když ředitel třeba skončí své funkční období a vrátí se se všemi svými zkušenostmi za katedru jako učitel, má jen o pár tisíc vyšší plat než učitel začínající. To je špatně. Musíme lépe zohlednit kvalitní učitele a dokázat je odpovídajícím způsobem ocenit. A právě to je úloha kariérního systému. Musí vytvořit předpoklady pro nové nastavení pravidel ohodnocení učitelů. Standard je důležitý proto, aby hodnocení učitele, ať už jej bude provádět ředitel školy, či někdo jiný, mělo vždy objektivní kritéria, podle kterých se bude postupovat.

Není to ale tak, že vypracování těch kritérií už stálo pomalu víc, než budeme moci těm učitelům navíc rozdat? Co je na tom tak složitého?
Složité je právě to nastavení objektivních kritérií, aby přidávání na platu nebylo závislé jen na subjektivním pohledu ředitele. A nepřijde nás to zas na takové peníze. Kariérní systém je připravován v rámci takzvaného individuálního projektu národního a na jeho realizaci jsou vyčleněny evropské peníze.

Takže, kdy to bude hotové?
V září bychom rádi představili širší veřejnosti první výstupy. Kariérní systém by měl být hotový zhruba v polovině příštího roku.

Kolik je na projekt vyčleněno?
Třicet milionů. Z toho patnáct procent jde z rozpočtu České republiky.

Počítá se nadále s testováním žáků pátých a devátých tříd?
Letos úspěšně proběhla druhá generální zkouška. Na podzim předloží Česká školní inspekce její vyhodnocení a pak bude na ministerstvu školství, jakým způsobem výstupy z testování využije v dlouhodobější perspektivě. Je třeba připomenout, že tento projekt v sobě nese zejména nastavení parametrů pro hodnocení systému vzdělávání jako celku, testování je jeho součástí. V případě testování v pátých a devátých třídách budeme zvažovat například to, zda má zůstat v podobě každoročního plošného testování, či zda by stačilo jako výběrové šetření jen určitého vzorku populace.

To by pak ale ztratilo tu informativní roli pro školy, učitele, ale i rodiče, kteří se loni i letos dozvěděli nejen, jak si stojí žák v porovnání s ostatními vrstevníky, ale i jak si stojí jeho třída či škola. Pro mnohé to bylo dost cenné. Když bude jen výběrové šetření, dozvím se možná, jak to vypadá celkově v republice, ale už ne, jak to vypadá v konkrétním případě.
Co říkáte je určitě důležité i z toho pohledu, že se do testování zapojilo přes 99 procent škol. Ukázalo se, že jde o dobře připravený projekt. Zaznívají ale i hlasy, které vyzývají ministerstvo školství, aby uvažovalo o provázání testování s přijímacím řízenímna střední školy. V tu chvíli se ovšem dostáváme do úplně jiné relace. Původní cíl byl získat zpětnou vazbu pro rodiče, školy, učitele. O tom, jaký je žák, třída, škola, ve srovnání s ostatními. Jakmile by to ale bylo propojeno s přijímacím řízením, už nejsme „na tréninku, ale jsme na závodech“. Testování by pak muselo splňovat řadu jiných parametrů, a zejména jiný cíl. Právě tyhle věci je třeba ještě uvážit.

Rozumím dobře, že není jasné, jestli se bude příští rok v pátých a devátých třídách testovat…
Zatím o tom skutečně nebylo rozhodnuto.

Máte na ministerstvu nějaké informace o tom, jestli se v souvislosti s jiným státním testováním, tedy se státní maturitou, mění přístup k volbě školy? Rozmýšlejí si rodiče víc, jestli jejich dítě za čtyři roky zvládne jednotnou zkoušku dospělosti?
V posledních čtyřech letech sledujeme, že odchází o něco více dětí do odborného vzdělávání, než tomu bylo v letech předtím.

Souvisí to ale se státní maturitou, která tu je teprve třetím rokem?
Já si myslím, že to může souviset i s jiným tématem, na které se snažíme trvale upozorňovat, že totiž řemesla mají perspektivu. Toto si rodiče i děti dnes více uvědomují. Při volbě školy také důkladně zvažují budoucí možnosti uplatnění na trhu práce, což považuji za velmi důležité. Tomuto přístupu napomáhá, že systém vzdělávání je nastaven tak, aby se člověk mohl ve vyšším věku vzdělávat dál. Na druhou stranu ale stojí za povšimnutí, že významným způsobem klesá počet zájemců o nástavby, tedy to studium, s jehož pomocí lze po vyučení získat maturitu. Právě tady je totiž velké procento neúspěšných. V tomto případě se domníváme, že státní maturita působí jako určitý regulativ.

Kdy bude další jmenování profesorů?
Předpokládáme, že další seznam půjde do vlády v říjnu. V souvislosti s tímčekáme také zásadní vyjádření Rady vysokých škol k návrhu, s nímž přišel pan prezident Zeman, aby totiž profesory nejmenoval prezident, ale ministr školství.

Právě tady se dá čekat to zákonné opatření k urychlení celé věci?
Pan ministr se s panem premiérem nakonec dohodl, že tuto takzvanou prezidentskou novelu formou zákonného opatření zatím předkládat nebude.

Mimochodem by šlo stejně o polovičaté řešení, které ničemu neprospívá. Nebylo by rozumnější prosazovat rovnou to, co se autoři reformy terciárního vzdělávání pokoušejí prosadit už dávno, aby totiž jmenování profesorů bylo v kompetenci jednotlivých vysokých škol?
To se zatím nepodařilo prosadit. Bylo to obsahem původního návrhu novely vysokoškolského zákona, ale v průběhu diskusí s vysokoškolskými reprezentacemi byla tato část vypuštěna. Samozřejmě není vyloučeno, že se teď postoje změní.

Jindřich Fryč (*1969) Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a získal titul PhDr. Během studia pracoval jako učitel na základní škole. Od roku 1994 působí na ministerstvu školství, nejprve na pozici odborného referenta pro mezinárodní vztahy s německy mluvícími zeměmi. Od července 2004 vedl odbor mezinárodních vztahů, od prosince 2009 zastával pozici vrchního ředitele sekce mezinárodních vztahů a evropských záležitostí. V srpnu 2012 se stal náměstkem ministra pro skupinu všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání, od července 2013 je na pozici prvního náměstka.