Lidové noviny: Státní maturita? Místo dieselu raději elektromotor

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vysvětluje, proč jsou veřejně dostupná maturitní data důležitá pro uvažování o příští podobě státní maturity. Původní text vyšel v Lidových novinách v pátek 25. května. K tématu si můžete poslechnout rozhovor s autorem v pořadu Interview Plus z minulého týdne.

Testy z češtiny se v posledních dvou letech zpřísnily, od letoška se slohy opravují centrálně, v letech 2021 a 2022 přibude povinná matematika skoro pro všechny a ředitel Cermatu začal mluvit o tom, že u cizích jazyků by se mělo zpřísnit hodnocení. Když k tomu přidáme právě spuštěné jednotné přijímací testy na střední školy, zdá se, že stroj na zlepšení českého vzdělávání běží skoro bezchybně a světlé zítřky jsou na dohled jedné pětiletky. Jenže když odkryjete kapotu, zjistíte, že motor poněkud pokašlává, a hlavně – při detailnějším pohledu je jasné, že tenhle „diesel“ bude za pět let definitivně „out“.

Maturitní data jako veřejná informace

Na jakých otázkách nejčastěji ztroskotají maturanti v testu z češtiny? Jsou pro ně větší problém testy, slohy, nebo ústní zkouška? Bylo účelné přenést hodnocení slohů ze škol k centrálním hodnotitelům? Otázky, které by si veřejnost měla klást, když do státních maturit – kromě vstupní zhruba miliardy a půl – investuje každoročně přes sto milionů. Odpovědi na ně prakticky neexistují. Dodnes není zvykem vypracovat z každého ročníku maturit závěrečnou zprávu, která by v nějaké lidsky srozumitelné formě prezentovala všechna nová fakta a zahrnula je do kontextu uplynulých ročníků.

Iniciativa Maturitní data – odtajněno a EDUin si letos na jaře požádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím o anonymizovaná maturitní data z loňského ročníku maturit. Anonymizovaná byla v tomto případě totálně, což znamená, že se z nich nedají vyčíst výsledky konkrétního žáka a konkrétní školy, nerozlišíte, zda šlo o kluka nebo holku, ale víte, jak na každou konkrétní úlohu odpověděl každý z více než šedesáti tisíc maturantů.

Z dat se dají vyčíst fakta, která vrhají zajímavé světlo na některá starší tvrzení vedení Cermatu. Například pokud jeho ředitel Jiří Zíka opakovaně tvrdil, že maturanti neumí číst a ztroskotají na práci s textem, jeho vlastní data říkají něco jiného. Tři úlohy, na nichž maturanti vypadli nejčastěji, až devadesát procent z nich, se týkaly pojmenování epizeuxe, přísudku jmenného se sponou a funkčního stylu. Naopak čtenářské úlohy patřily převážně k těm, kde maturanti uspěli a zlepšili si tak skóre. Což znamená, že středním školám se daří vybavit maturanty pro život důležitými dovednostmi, ale my jim to komplikujeme tím, že v maturitním testu požadujeme znalost odborných termínů, které do společného základu, který má test ověřovat, velmi pravděpodobně nepatří.

Podobně zajímavá je konfrontace tvrzení, že zavedení centrálního hodnocení slohů bylo nutné, protože hodnotitelé na školách žákům nadržovali. Jenže analýza dat ukázala, že ono potenciální „nadržování“ se týká zhruba polovičního počtu prací, než uvedl Cermat, tedy maximálně každého pětadvacátého slohu. Navíc letošní opravování v centru je na tom v „míře nadržování“ velmi podobně. Tohle by bylo dobré vědět včas. Tedy ještě před rozhodnutím, kvůli kterému se začíná na školách maturovat už začátkem dubna, aby v centru hodnotitelé stačili všechny ty slohy opravit.

Varující naopak je, že pohled do maturitních dat ukazuje, že na některých školách je neúspěšnost, zvláště v testu z matematiky, opravdu vysoká. Průměr na odborných školách je 36 procent neúspěšných, ale leckdy je to vysoce nad padesát procent. Opravdu víme, že nevedeme státní maturitu na popravu, když chceme od roku 2021 spustit tři povinné zkoušky?
Zkusme to jinak

Ministerstvo školství tento týden oznámilo, že se zveřejňováním anonymizovaných dat počítá. Za jarní zkušební období maturity a jednotné přijímací zkoušky na střední školy budou zveřejňována k 31. červenci a anonymizovaná data za podzimní zkušební období maturitní zkoušky budou k dispozici ke 30. listopadu. To je nesporně skvělá zpráva a start mnohem věcnější debaty.

Pokud se tímto způsobem podaří otevřít před veřejností maturitní kapotu, měli bychom začít uvažovat, jestli další tuning dieselu, který je uvnitř a který se nám jakž takž podařilo rozběhnout, je opravdu ta správná cesta. Požadavky na kvalifikaci a vzdělávání se mění tak rychle, že pět let je opravdu dlouhá doba.

Bude v roce 2022 ještě někoho zajímat maturitní vysvědčení v té dnešní podobě? Vážně mě jako zaměstnavatele, ale i jako vysokoškolského pedagoga zajímá, jestli mladá žena či muž přede mnou umí pojmenovat funkční styl, odhalit anaforu a spočítat logaritmickou rovnici? Nemáme hledat nějakou jinou cestu? Například nechat maturanty zpracovat nějaké odborné téma na připojeném počítači, tedy s použitím všech běžných informačních zdrojů? Spočítat podklady, udělat grafy, napsat souhrn v angličtině a pak to celé obhájit před komisí? Pak bychom možná začali ověřovat něco, co by mohlo zajímat i někoho za školním vraty.