Lidové noviny: Těžko se zlepší pošramocená pověst maturit, když se obtížnost zkoušky každý rok mění

Publikujeme komentář Ondřeje Šteffla, který vyšel v sobotních Lidových novinách pod názvem Státní pokusy na našich dětech. Ondřej Šteffl v něm upozorňuje na to, že se pravděpodobně mění obtížnost maturitních testů z roku na rok a že jsou v tomto smyslu výsledky maturit z jednotlivých let nejen těžko srovnatelné, ale také nespravedlivé. Pro hlubší analýzu by ale bylo potřeba znát statistická data, která CERMAT nezveřejňuje.

Všichni mluví o divné úloze s Jidášem Iškariotským, ale státní maturity mají jinačí problémy a jiné jidáše. Maturitní test z matematiky nezvládlo předloni 20,1 procenta, loni 24,1 procenta a letos 24 procent maturantů. Češtinu předloni 2,1, loni 2,7 a letos 6,5 procenta maturantů. A v angličtině neuspělo předloni 2,1, loni 4,4 a letos 6,3 procenta maturujících. Zdánlivě nejde o velké rozdíly, jenže skok z 2,7 na 6,5 procenta v češtině znamená, že oproti loňsku máme o 140 procent víc žáků, kteří nezvládli test z českého jazyka. To je o dva tisíce osm set dětí víc. A oproti loňsku také přibylo téměř tisíc dětí, které neuspěly v angličtině. Proč? 

Umějí snad letošní maturanti češtinu či angličtinu hůř než ti loňští? Tak dramatické zhoršení znalostí z roku na rok je naprosto vyloučené. Snad možná o trošku, o desetinu, ale ne o procentní bod. Jak je tedy možné, že letos propadlo o tolik víc dětí v češtině? Zasáhla snad české maturanty nějaká epidemie či duševní zatmění? Kdepak! To jen Cermat zase měnil podmínky a nebyl schopen zajistit meziroční srovnatelnost testů. Loni v matematice, letos v češtině, opakovaně v angličtině. 

Meziročně srovnatelné testy
Lidé si ale často myslí, že vytváření testů je v podstatě jen mechanickou a rutinní prací, ke které stačí dostatek pečlivosti, aby v úlohách nebyly chyby. Podobně si lidé myslí, že když je jasné, z čeho bude test sestaven, je tím již dáno, jak bude obtížný. Obojí je omyl. Sestavení kvalitního testu je složitý proces, na němž se podílí desítky či stovky lidí. A i při stejně definovaném obsahu je celkem snadné udělat těžký nebo lehký test, naopak náročné je připravit meziročně srovnatelně obtížné testy. Je to komplikované a relativně nákladné, i když v rozpočtu Cermatu by se to ztratilo. Ale možné to je. 

Cermat ovšem meziroční srovnatelnost obtížnosti testů zřejmě moc netrápí. Ředitel Jiří Zíka se letos na jaře vyjádřil: „Otevřené otázky mohou přinést zvýšení neúspěšnosti. (…) odhadem řádově o procentní body.“ V letošním roce Cermat totiž do českého jazyka přidal otevřené úlohy, tedy úlohy, kdy žák odpověď jedním či dvěma slovy vypisuje, zatímco dříve jen volil z nabízených možností. Smysl takové změny je sporný. Laické veřejnosti se to líbí, je to ovšem dražší, testy jsou méně spolehlivé a podrobnější analýzy ukazují, že reálné přínosy jsou blízké nule. Ale to není podstatné. Mnohem závažnější a zcela šokující je zjištění, že se úplně otevřeně připouští, že obtížnost maturity může být každý rok jiná. 

Maturita je nepředvídatelná
Jakou obtížnost testů tedy mají maturanti očekávat v roce 2016, a v roce 2017? Je současná úroveň v pořádku, nebo se bude zpřísňovat? Zařadí Cermat opět nějaký jiný typ úloh do češtiny nebo do matematiky? Kdy se to maturanti dozvědí? A kdy se to dozvědí učitelé, aby mohli žáky připravit? Nevíme. Po chybách v testech, zadáních a při hodnocení písemných prací v prvních třech letech je pověst maturity hodně pošramocená. Těžko se ale zlepší, když se obtížnost zkoušky každý rok mění. 

Před patnácti lety, když se o centrálně zadávané zkoušce začalo mluvit, bylo nejsilnějším motivem pro její zavedení zjištění, že vysvědčení z jednotlivých středních škol nebyla srovnatelná. Někde byla maturita až příliš snadná. Inu, teď je laťka pro všechny stejná. Ovšem vždy jen v daném roce. Letos neuspělo u češtiny 4200 maturantů, ale loni by většina z nich uspěla. Platí snad letošní maturitní vysvědčení víc než to loňské? 

Sledovat vývoj vzdělanosti, to byl další ze slibovaných přínosů státní maturity. Po pěti letech ale nemáme sebemenší informaci o tom, zda se za těch pět let úroveň maturantů zlepšila nebo zhoršila. Nevíme o tom nic. Porovnávat meziročně výsledky totiž nejde, když testy nejsou stejně obtížné. A tak kromě jiného taky nevíme, zda celý projekt státní maturityměl na úroveň maturantů nějaký dopad. A vědět to nebudeme, protože testy nejsou meziročně srovnatelné. 

Potrestané děti. Ale za co? 
Nejvážnější je ovšem dopad na mladé lidi, na maturanty. Jak k tomu přijde těch 2 800 dětí, které letos neuspěly v češtině, a skoro tisíc, co neuspěly v angličtině? Přitom by tytéž děti loni uspěly. Proč letos ne a loni ano? Asi se špatně narodily. Anebo má pro tyhle mladé lidi stát, ministerstvo nebo Cermat nějaké lepší vysvětlení? 

Státní maturita stojí prý 140 milionů ročně, ve skutečnosti je to o dost víc, protože ta částka nezahrnuje odpisy, v prvním roce utopené fixní náklady a hlavně ohromnou neplacenou práci ředitelů a učitelů středních škol, kteří zajišťují celou realizaci. To víme. Ale k čemu to celé je, nevíme. Kdyby se státní maturita zrušila, mohl by každý učitel střední školy dostat přidáno 300 Kč každý měsíc (předvídatelně!). Zde se mi zdá přínos jasnější.