Mladá fronta Dnes: Babička, nebo školka. Zákon to nařizuje až příliš striktně

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 17. 5. v Mladé frontě Dnes a kritizuje, podle jeho názoru, nedotaženost povinného předškolního roku. Text vyšel pod názvem Babička, nebo školka. Zákon to nařizuje až příliš striktně.

Ministryně školství Kateřina Valachová odstoupila, aby splnila svou roli pěšce na šachovnici současného boje o vládu. Nicméně politika, kterou reprezentovala, zůstává v platnosti. Patří sem i takzvaný povinný rok předškolního vzdělávání. K tomu, aby čtenář lépe pochopil poněkud absurdní vyústění této systémové změny, je třeba začít zdánlivě zeširoka. Do mateřské školy jsem chodil ještě za socialismu. Bylo to před perestrojkou a glasností, nicméně nelze určitě hovořit o letech nějakého tuhého ideologického kolektivismu. Takže když jste kupříkladu měli milující babičku a uměli ji ve svých čtyřech letech zmáknout, do školky jste prostě nedošli, nebo jste si dokonce uměli dohodnout výjimku na několik dní dopředu. Zatímco na dny strávené s babičkou a dědou mám spoustu krásných vzpomínek a považuju je za pevnou součást své identity, z mateřské školy se mi vybavuje asi pět nespojitých momentů.

Ještě jsem pak zažil červené trenýrky v tělocviku, pionýrské šátky a ideologické plky o komunismu. Jenže to všechno pominulo a málokoho by napadlo, že se něco z toho vrátí zpět. Nevrátilo se, alespoň ne v téže podobě.

Povinný rok předškolního vzdělávání startuje od září. Jde o řešení, které vyvolává odmítání ze strany rodičů i odborníků, nicméně má i své obhájce. V pozadí stojí myšlenka pomoci těm dětem, kterým v jejich přirozeném sociálním prostředí chybí podněty a nastupují pak do školy se značným handicapem. Myslím, že za současného stavu je plošné řešení nejlepším z nejhorších a jsem ochoten politiku bývalé ministryně školství obhajovat.

Situaci mi ale komplikuje fakt, že ministerstvo chápe povinnou školní docházku v režimu 0 a 1. Buď dítě chodí do školky pět dní v týdnu, nebo je v režimu domácího vzdělávání. Nic mezi tím zákon nepředpokládá. Jinými slovy, když máte dítě – předškoláka – v MŠ a zároveň skvělou babičku, musíte si vybrat buď to, nebo ono, protože na MŠMT má někdo stále v hlavě červené trenky. Nezbývá než předpokládat, že se mateřské školy zachovají rozumně a nebudou se snažit obléci rodiče i děti do úboru předepsaného ministerstvem. Jenže to je provizorium. Přitom by stačilo umožnit prováděcím předpisem školkám, aby trend, který se jmenuje flexi-schooling a který znalo už socialistické školství, umožnilo.