Mladá fronta DNES: Chápe ministryně poměr mezi vzděláváním a demokracií?

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 30. 1. v Mladé frontě DNES pod názvem Chápe ministryně poměr mezi vzděláváním a demokracií? Komentář se vrací ke kauze s metodickými materiály, které byly vytvořeny z podnětu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a měly učitelům pomoci v tom, jak uchopit témata týkající se uprchlictví a migrační krize. Po kritice, která vůči těmto materiálům přišla ze strany ODS (ZDE), se ministryně školství vyjádřila v tom smyslu, že děti ve školách by neměly být zatahovány do celospolečenské debaty na vážné téma, jakým migrace lidí zasažených válkou je. Otázkou zůstává, nejen kde jinde než ve škole by se děti o takových problémech měly učit přemýšlet, ale co jim potom škola jako taková vlastně do života dává. Stanovisko neziskové organizace META, která dané materiály přeložila a nabízí učitelům, si můžete přečíst ZDE.

Neměli bychom děti zatahovat do celospolečenských diskusí, prohlásila ministryně školství Kateřina Valachová. Zdůvodnila tím, proč její ministerstvo nepodpoří využívání vzdělávacích materiálů z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Formou komiksu a filmu mají žákům přiblížit reálnou situaci mladých lidí na útěku před válkou a nepokoji.

Miloš Zeman označil materiály OSN za idiotské a přirovnal je k bolševické propagandě. Už poněkolikáté se tak projevil jako člověk, který v oblasti vzdělávání beznadějně tápe, což mu ovšem nebrání se k ní vyjadřovat. Ministryně školství si sice neplete OSN se současným Ruskem, avšak názorem, že děti nemáme vtahovat do celospolečenských diskusí, na sebe prozradila, že tápe též.

Říkal to už Jan Amos Komenský

Odhlédněme nyní od materiálů OSN. Výrok ministryně směřuje mnohem hlouběji k podstatě vzdělávání. Škola má být podle Komenského „dílnou lidskosti“. Má být laboratoří vytvářející bezpečné prostředí k tomu, aby děti pochopily, v jaké společnosti žijí, na jakou roli se připravují a jaké dovednosti k tomu potřebují.

Škola, aby naplnila svou funkci, nutně musí vtahovat děti do celospolečenské diskuse, musí umět naučit děti vnímat, že jsou součástí společnosti, orientovat se v jejích problémech, připravit je na to, že jednou zaujmou roli těch, kdo za další společenský rozvoj ponesou odpovědnost. Škola by měla děti naučit, co to je diskuse, jakým způsobem ji vést, jak zastávat postoje a vnímat postoje jiných, jakým způsobem se rozhodovat, existuje-li postojů a zájmů více. Protože všechno tohle je podstatou demokracie a demokracie je něco, čemu je třeba se učit.

Pokud platí školský zákon, rámcové vzdělávací programy, strategie a vzdělávací záměry ministerstva, nezbývá než konstatovat, že děti je do celospolečenských debat nutno vtahovat. I vzdělávací systémy, které došly dál než český, staví rozvoj postojů a hodnot na první místo. Prioritou dánského vzdělávání, kterou se neodváží nikdo zpochybnit, je reprodukce demokracie. Finové začínají s tzv. Phenomenon based learning, učením na konkrétních jevech a věcech světa okolo. Budou vtahováni…

Nechci paní ministryni podezřívat z toho, že by nechtěla vést děti ve školách k demokratickému způsobu uvažování. Snad jde jen o nedomyšlenost. Buď s dětmi debatujeme o tom, co se děje za školními dveřmi, anebo se jako učitelé tváříme, že o reálném světě nic nevíme a vědět nechceme.