Mladá fronta Dnes: Proti právu na hloupou školu

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který vyšel 30. 6. v deníku Mladá fronta Dnes. Polemizuje v něm s názorem Ondřeje Šteffla, že rodiče mají absolutní právo své děti vychovávat, a tudíž mají mít právo vybrat, případně zřídit si podle tohoto svého názoru i školu, a stát by měl toto právo respektovat.

Ministerstvo školství se v současnosti zoufale snaží zarazit trend otevírání neveřejných škol, které jsou v rozporu se vzdělávací politikou. Jejím smyslem totiž není nekoncepční liberalizace, ale snaha hájit zájmy dětí.

Co byste řekli na to, kdyby český stát podporoval školy, které učí žáky, že svět vznikl za sedm dní emanací nějaké nadpřirozené entity? Že vývoj druhů, evoluce, je mylná domněnka vymykající se přirozenému řádu věcí, neboť přece všichni víme, že Bůh je stvořitelem všech věcí a přirozeně to byl on, kdo stvořil planetu, život na ní a vše, co je k tomu třeba, tedy v prvé řadě světlo? Vždyť to je psáno v Bibli svaté, v knize knih.
Možná by se našlo pár jedinců, kteří by byli ochotni takové škole udělit státní příspěvek a zařadit ji mezi oficiální vzdělávací ústavy, ale nemusím si dělat průzkum na to, abych věděl, jak málo by jich bylo.

Nic není nemožné

Zdá se vám to nemožné? Není. Ve Spojených státech, kde je vzdělávací systém s ohledem na svou strukturu velmi heterogenní a významně se liší stát od státu, se v některých z nich vedou v posledních desetiletích vážné právní boje o to, zda je možné vedle evoluce vyučovat také tzv. kreacionismus, tedy náboženskou teorii o vzniku světa popsanou výše.

Magazín Slate vypracoval v roce 2014 mapu amerických veřejných škol, které kreacionistickou metodu vyučují. Legislativa v Texasu, Lousianě či Tennessee to veřejným školám umožňuje.

V řadě dalších států je možné, aby z veřejných prostředků dotované privátní školy kreacionismus taktéž vyučovaly. Podle průzkumu, který v roce 2014 provedl Gallup, věří v kreacionistickou teorii o vzniku světa 42 procent lidí. Mimochodem, stalo se tak prý před 10 000 lety, v komickém rozporu s tím, jaké živočišné ostatky byly nalezeny a jak bylo identifikováno jejich stáří uhlíkovou metodou.

Proti tmářství rodičů

Takže ještě jednou: Má někdo právo z veřejných peněz podporovat školy, které děti nevzdělávají, nýbrž je vystavují tmářství? Jistě, je-li velká část společnosti přesvědčena, že svět vznikl před 10 000 lety počinem nějaké vyšší inteligence, najdou se mezi nimi i rodiče, kteří budou chtít, aby tuto představu získaly i jejich děti. Ostatně proto mají všechny vyspělé země určitou právní ochranu, která brání děti před případnými rozmary, neschopností nebo tmářstvím jejich rodičů.

Rodiče by měli mít primární právo své děti vychovávat, ale ne právo absolutní, jak se domnívá například Ondřej Šteffl.

Ten se snažil přednedávnem v jiném článku pro MF DNES vysvětlit s poukazem na jednu britskou školu podrobující děti vojenskému drilu, naprosté poslušnosti příkazům a nesmlouvavému diktátu, že i když to není ústav podle jeho představ, rodiče mají mít právo na to takovou školu zvolit a stát by měl takové právo nejen respektovat, ale i podpořit.

Ano, můžeme klidně ponechat děti rozmarům hlouposti jejich rodičů, pokud jde o kreacionismus. Také bychom našli rodiče, kteří by chtěli ze svých dětí vychovat vrcholové predátory a rádi by, aby se ve škole naučily v prvé řadě „umění války“. Nebo by třeba chtěli ze svých potomků vychovat přesvědčené životní xenofoby. Nebo bychom mohli přistoupit na to, že děti vůbec do školy nemusí, že se nemusí ani vzdělávat. Asi bychom našli rodiče, kteří by takovou myšlenku podpořili. Dezinterpretovaný Voltaire, jehož citát o obraně práva na svobodu vyjádření Šteffl použil, by takové jejich právo vždy k smrti bránil.

Zoufalý manévr

Vzdělávání je jedním z nejvyšších celospolečenských zájmů. Zcela přirozeně, jelikož na vzdělávání závisí sociální i kulturní reprodukce. Proto je garantováno státem a vzdělávací politika vymezuje poměrně jasné hranice toho, co ve vzdělávání považujeme za žádoucí.

To, že je česká vzdělávací politika hloupá a leží v troskách, neznamená, že bychom ji měli zcela demontovat. Jistě, elity, za které hovoří Ondřej Šteffl, si poradí. Ostatní jsou mu pravděpodobně šumák.
Právo na hloupou školu neexistuje.

Fakt, že se ministerstvo školství snaží v současnosti naprosto zoufalým manévrem zarazit trend otevírání neveřejných škol, by neměl vést k mylnému závěru, že nemá mít vizi, vzdělávací politiku a na jejím základě preferovaný model školy.

Neměl by být pouze jeden, v tom má samozřejmě Šteffl pravdu, rozhodně však má být součástí takové politiky vyloučení podpory těch kvazivzdělávacích přístupů, které jsou s ní v rozporu.
Smyslem tedy není liberalizace ad absurdum, ale koncepčnost veřejného školství s ohledem na zájmy dětí i společnosti, jako je to běžné ve Skandinávii. Tam by bylo dobré napřít úsilí, nikoliv se snažit ty pomyslné trosky ještě více rozvalit v sobeckém zájmu.