Mladá fronta Dnes: Valachová přikládá pod kotel

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 12.3. v deníku Mladá fronta Dnes pod názvem Valachová přikládá pod kotel. Co reálného přinese do škol právě projednávaná novela školského zákona? Může testování vést ke zkvalitnění výuky? K tématu novely vyšel také komentář Boba Kartouse v Lidových novinách (ZDE)  a EDUin publikoval tiskovou zprávu, ve které hodnotí dopady přijímaných opatření (ZDE).

Inkluze, povinná maturita z matematiky… poslanci ve středu hlasovali o další novele školského zákona. Pomůže, nebo jen zrychluje jízdu českého školství do propasti?

Jde mi o to, zabrzdit vlak před propastí,“ řekla v jednom z nejnovějších rozhovorů ministryně školství Kateřina Valachová a dodala, že pokud se nepodaří znovu získat učitele, kteří už ztrácejí naději, že se v jejich profesi něco změní, tak ten vlak neubrzdíme.

Je to poměrně přesná definice problému a stavu učitelské mysli. Jak z tohoto pohledu dopadlo středeční poslanecké hlasování o další novele školského zákona? Kdy v tomto případě ministryně opravdu brzdí a kdy přikládá pod kotel?

Tanec mezi učiteli a opozicí

Souboj o jednotlivé paragrafy novely byl tentokrát těsný a nejednoznačný. Ministryně prosadila povinný poslední rok školky, naopak opozice ji přehlasovala a schválila domácí vzdělávání na druhém stupni. Otázka je, co z toho učitele potěší, a co naopak ne. Leckdy chtějí přesný opak toho, co vedení ministerstva. A politická opozice to dobře ví a využívá toho.

Asi nejtypičtějším příkladem je inkluze. Valachové se podařilo uhájit současný stav, kdy od letošního září postupně během dvou let naběhne nový systém finanční podpory těm školám, které se o děti s nějakým handicapem starají. Ministryně má pravdu, když říká, že od září nehrozí žádné dramatické přesuny žáků a strašení přívalem nezvladatelných děti není na místě. Ti rodiče, kteří nechtěli mít děti v praktické či speciální škole, ho do běžné školy nejspíš už dávno přesunuli, protože inkluze není žádný nový výmysl, probíhá už skoro deset let.

Jenže učitelská veřejnost inkluzi vnímá jako ohrožení. Z velké části proto, že když během loňského léta střídala ministra Marcela Chládka právě ministryně Valachová, informační politika ministerstva byla v tomto směru zoufalá. Až v posledních dvou měsících se za vydatného přispění médií objevují informace o počtech žáků a osudu praktických škol, které měla mít učitelská veřejnost k dispozici už před rokem. Takže ano, inkluze beze změny je správný krok, ale že by zvýšila důvěru učitelů v systém? Spíše naopak. Tady ministryně přiložila nedůvěře pod kotel.

Utahování šroubů

Větší veřejnou pochvalu získá Valachová za zavedení jednotných přijímaček a povinné maturitní matematiky. Většina učitelů má za to, že povinné přijímačky z češtiny a matematiky přinutí líné deváťáky se více učit a maturitní matematika vytřídí ty, kteří na maturitní vysvědčení nemají. Jde o široce sdílený… omyl. Pravděpodobnost, že by podobná plošná opatření opravdu zvýšila kvalitu výuky a vzdělávací výsledky, je minimální. Samotná vstupní či závěrečná zkouška kvalitu vzdělávání zlepšit nemůže, o té rozhodují učitelé v hodinách a tam se zatím žádná změna nechystá.

Ale, bohužel, zhoršení situace se vyloučit nedá. Pokud totiž opravdu budou o přijetí na střední školu rozhodovat testy (jejich váha v přijímacím řízení musí být alespoň 60procentní), základní školy se logicky zaměří na trénink testů a ostatní složky vzdělávání pozbudou, přinejmenším na průměrných školách, na důležitosti. O kompetencích, na nichž je postavena probíhající reforma, si můžeme jen vyprávět. Rozhodovat budou správně zaškrtnuté úlohy.

Ještě více to platí o státní maturitě. Poslankyně za ČSSD Vlasta Bohdalová sice tvrdí, že chce za čtyři roky, které zbývají do spuštění povinné matematiky u maturit, změnit způsob její výuky, ale měla by prozradit, jak to chce udělat. Ta doba je na zásadní obrat příliš krátká. Povinná maturitní matematika jen zakonzervuje současný stav. Tedy to pojetí matematiky a způsob výuky, jejichž výsledkem je už několik let po sobě čtvrtina propadlých u maturitního testu.

Poprava státních maturit

V procentech neúspěšných je skryt ještě jeden, a to velmi vážný problém. Jen s minimální nadsázkou se dá říct, že poslanci odhlasovali konec státní maturity. Jestliže totiž za čtyři roky budou ve společné části maturity místo dvou povinných předmětů tři, čeština, matematika a cizí jazyk, téměř s jistotou zásadně vzroste počet neúspěšných. Odhady mluví až o 50 procentech v jarním maturitním kole. Budeme se i pak tvářit, že prostě jen neuspěli líní a neschopní studenti? Nebo bude už konečně jasné, že je to systémový problém ve způsobu výuky na základních a středních školách? A je snadné si představit příští ministryni nebo ministra, kteří státní maturitu zruší nebo omezí s poukazem na její nepřipravenost. Jeden takový příklad už máme. Ministr Fiala takto pro nepřipravenost a poškozování studentů zrušil v roce 2012 externí hodnocení maturitních slohů z češtiny. I to se má díky novele vrátit. Již příští rok.

Povinná maturita z cizího jazyka i matematiky je typický příklad opatření, které zní logicky, samozřejmě, kdy nejen učitelská veřejnost bude souhlasit. Avšak následky mohou být takové, jaké jsme nejen nečekali, ale rozhodně si je nepřáli. Valachové se nedá upřít snaha systém vylepšit. Ale v tomto případě to byla i ona, kdo přiložil pod kotel, mává z lokomotivy kolemjdoucím a vlak jede vstříc propasti za veselého houkání a s natěšenou posádkou.