Poslechněte si: Kulatý stůl ke Strategii 2020 otevřel otázku komplexní proměny učňovského školství

Nabízíme vám záznamy a shrnutí posledního Kulatého stolu SKAV a EDUin v letošním školním roce. Konal se 12. 6. a byl věnován debatě nad dokumentem Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020. V těchto dnech končí připomínkové řízení a dokument by měl jít v druhé polovině června ke schválení do vlády. Panelu se zúčastnila i expertka OECD Anna Pons, která představila hlavní doporučení pro Českou republiku ze strany OECD. Pozvánku na Kulatý stůl se seznamem panelistů a otázkami do diskuse najdete ZDE. Celou nahrávku v délce 2 hodin a 36 minut si stáhněte  ZDE. Pracovní verzi dokumentu Strategie 2020 si můžete přečíst ZDE.

Shrnutí úvodních projevů panelistů:

Anna Pons, analytička, Ředitelství pro vzdělávání a dovednosti, OECD, řekla:

• Česká republika je zemí, kde vidíme největší rozdíly mezi výsledky dětí, které měly možnost navštěvovat předškolní vzdělávání a těmi, které ji neměly. Rovnost šancí na vzdělání je velmi důležitá, proto bych doporučila, aby Strategie kladla důraz na to, aby co nejvíce dětí navštěvovalo kvalitní předškolní zařízení. Od dobré startovní pozice se odvíjí dobré výsledky v dalším vzdělávání.
• Je nutné omezit selekci. Časné rozřazování dětí nevede k celkovému zlepšování vzdělávacích výsledků všech žáků.
• Česká republika patří mezi země OECD s nejvyšším procentem žáků, kteří dostudují střední školu. Zároveň je však na druhém místě, co se týče podílu žáků na středních odborných školách a učilištích. Tento trend není třeba posilovat.

V závěru svého vystoupení Anna Pons shrnula nutné předpoklady pro realizaci vzdělávací reformy, které budou mít zásadní význam i při naplňování Strategie 2020:

• • Středem zájmu je žák a jeho učení
• • Investice do budování kapacit
• • Leadership a soudržnost
• • Zapojení všech, koho se reforma týká

Prezentaci Anny Pons si můžete stáhnout ZDE, zvukový záznam jejího vystoupení v délce 21:44 si můžete stáhnout ZDE.

Petr Pavlík, poradce ministra školství, mládeže a tělovýchovy, MŠMT, řekl:

• Ve Strategii v zásadě souzníme s tím, co OECD doporučuje. Všechny aspekty zmíněné Annou Pons Strategie 2020 obsahuje.
• V první řadě je třeba soustředit se na rozvíjení a posílení předškolního vzdělávání. Ve výhledu 3 let, až budou dobudované potřebné kapacity, plánujeme zavedení povinného posledního roku mateřské školy.
• Chceme se soustředit na rozvoj kapacit každého žáka a podporu učitelů. Velmi podstatná je podle nás rovnost ve vzdělávání. Systém děti diferencuje od příliš útlého věku, zároveň si ale uvědomujeme politickou realitu, a proto jde naše cesta směrem podpory učitelům.

Krátké zahajovací vystoupení Petra Pavlíka v délce 2:08 si můžete stáhnout ZDE.

Jiří Nantl, bývalý 1. náměstek MŠMT, v současnosti ředitel Středoevropského technologického institutu, řekl:

• Strategie umožňuje kontinuitu vzdělávací politiky a dosvědčuje to už proces jejího vzniku. Zároveň reflektuje společenské limity změn, a proto potřebuje politický leadership. Je třeba, aby se ministr s tématy Strategie ztotožnil a řekl, toto je směr, kterým naše vláda chce vést vzdělávací systém. Jinak se může snadno stát, že bude časem rozparcelována.
• Otázku nerovností vnímám jako velmi palčivou, v této zemi ale není politická podpora pro to, abychom udělali to samé, co některé jiné země jako třeba Polsko.
• Chybí reflexe faktu, že máme druhý nejvyšší podíl žáků v odborném vzdělávání, což už neodpovídá potřebám dnešní doby. V patnácti letech si nikdo povolání nevolí, a pokud ano, stejně ho bude nucen několikrát za život změnit
• Musíme zajistit návaznost mezi Strategií a zastřešujícím kurikulárním dokumentem. Strategie má určit směr, v jehož intencích by měla proběhnout skutečná kutikulární reforma.

Vystoupení Jiřího Nantla v délce 9:47 si můžete stáhnout ZDE.

Jana Straková, výzkumná pracovnice, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, řekla:´

• I otázka odborného vzdělávání souvisí s nerovností – absolventi odborného vzdělávání mají vysokou nezaměstnanost, nízké dovednosti, strategie zmiňuje potřebu posílit všeobecné vzdělávání, posílit přenositelné kompetence ve všech oborech odborného vzdělávání tak, aby se šance všech absolventů středního vzdělávání na pracovním trhu vyrovnaly.
• Ve Strategii chybí aspekt výchovy k angažovanému občanství. Mladí lidé velmi málo věří v to, že mohou změnit společnost, ve které žijí. Bylo by třeba se tomu ve Strategii věnovat.

Vystoupení Jany Strakové v délce 4:20 si můžete stáhnout ZDE.

Klára Laurenčíková, bývalá náměstkyně MŠMT, v současnosti předsedkyně ČOSIV, členka SKAV

• Ve Strategii bych přivítala větší konkretizaci nástrojů na podporu spolupráce škol a dalších aktérů ve vzdělávání (rodiny, školské poradenské služby, zdravotní služby, a dalších)
• V otázkách inkluze se Strategie zaměřuje převážně na žáky ze sociálně vyloučeného prostředí. V dokumentu nejsou dostatečně zohledněny potřeby žáků s jiným mateřským jazykem nebo hendikepem.

Vystoupení Kláry Laurenčíkové v délce 3:06 si můžete stáhnout ZDE.

Jaroslav Zelený, vedoucí pracovní skupiny ICT Unie pro vzdělávání, Svaz průmyslu a dopravy ČR, člen Sektorové rady

• Ve výuce se nedbá na to, aby žáci dokázali sami něco vymyslet. Absolventi potřebují produktivní dovednosti, nejen umět odškrtávat, co je dobře a co špatně v testech.
• Zůstává otázka, kdo a jak bude strategické záměry prosazovat a kdo zajistí, aby byly kontinuálně řešeny.

Vystoupení Jaroslava Zeleného v délce 7:09 si můžete stáhnout ZDE.

Podívejte se na videozáznam z kulatého stolu

Zajímavé názory a připomínky, které zazněly v diskusi:

Irena Hošková, NIDV: „Připravujeme děti na budoucnost? Existuje v tomto státě strategie, která řekne: Společnost bude za 20 let vypadat takto a my k tomu potřebujeme takovouto strategii vzdělávání? Reflektuje tato Strategie, že za pět let budeme potřebovat něco jiného? Nejlépe jazykově vybavené děti se jazyky neučí ne ve škole, ale tak, že hrají strategické hry na internetu, kde si sestavují mezinárodní týmy. Celý náš systém se posouvá někam jinam a my na to nejsme schopni reagovat.“

Bořivoj Brdička, PedF UK: „To, o čem tu dnes mluvíme, nějak souvisí s technologiemi. Technologie dnes dovolují inkluzi, individualizaci a personalizaci výuky dovést až do škol.“

Tomáš Bouda, Ostravská univerzita: „Tato Strategie směřuje k jednomu ze scénářů OECD, které měly v roce 2020 modelovat, kam se školství může vyvíjet. Tím scénářem, ke kterému se blíží naše Strategie, je „učící se škola“. Jeho podmínkou a podmínkou jeho naplnění je ale důvěra veřejnosti a štědré financování. Bez toho se to nemůže podařit.“

Celou diskusi v délce 1: 37:03 si můžete stáhnout ZDE.