Právo: Matematika potápí maturanty. Každý pátý neprošel

Publikujeme text Jiřího Macha, který shrnuje zhoršující se výsledky letošních maturantů. Text vyšel 22. 5. v Deníku Právo. K tématu výsledků maturit můžete sledovat diskusi Oldřicha Botlíka s Jiřím Zíkou (CERMAT) na DVTV.

Včera zveřejněné mizerné výsledky státní maturity z matematiky znovu otevřely otázku, zda má být plošné testování z tohoto předmětu už za čtyři roky pro všechny typy středních škol povinné. Kvůli tomu by se však musel změnit zákon.

Z obávané matematiky letos propadlo 22,3 procenta maturantů, což je o 0,6procentního bodu víc než loni. Konkrétně v didaktickém testu z matematiky neuspělo 3298 studentů z 14 762 maturantů, kteří ho skládali. Zůstává tak nejméně úspěšným předmětem v maturitních testech. Čtyřku z matematiky má 24,5 procenta studentů. Téměř polovina jich tak dostala čtyřku nebo pětku.

Ukázaly to výsledky, které včera zveřejnil Cermat, ministerská organizace pro přípravu státních testů. Cermat zatím neukázal výsledky studentů na gymnáziích a lyceích, kteří mívají výsledky lepší než na ostatních typech škol, zejména na odborných a na nástavbách.

„Tato informace je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů,“ řekl po zveřejnění výsledků testů ministr školství Robert Plaga (ANO). (Pokračování na str. 2) Matematika potápí maturanty.

Každý pátý neprošel

Podle současného zákona by povinně z češtiny, cizího jazyka a matematiky v roce 2021 maturovali studenti gymnázií a lyceí, o rok později většina maturantů ostatních oborů až na několik výjimek.

Zároveň se letos oproti loňskému roku mírně snížil podíl žáků, kteří v řádném termínu složili test z matematiky na jedničku nebo dvojku, a to z 28,7 procenta na 27,6 procenta. Maturantů s trojkou z matematiky je letos 25,6 procenta.

Znepokojen je i Tomáš Feřtek ze spolku pro informace ve vzdělávání EDUin. „Ten pokles úspěšnosti letos není až tak velký, ale varující je, že je ve všech položkách, ačkoli by to snad po těch letech mělo být obráceně. Nelze přece mít zkoušku středního stupně, kde vypadne skoro polovina studentů,“ řekl Právu.

Podle něj testy ukazují, že k obratu ve výuce nedošlo, a pokud nedojde ani ke změně v pojetí testů, „nemůžeme se tvářit, že máme líné studenty“.

Podle ředitele Cermatu, který maturity připravuje, Jiřího Zíky letos opravdu nedošlo k velké proměně. „Čistá neúspěšnost u matematiky je standardní. Nenazval bych to průšvihem. V roce 2014 byla neúspěšnost 24 procent, v loňském a letošním tedy klesla,“ řekl v ČT.

Ale také podle něj je třeba ještě vést diskusi o plošné povinné maturitě ze tří předmětů. „V maturitních ročnících je 76 procent populačního ročníku a je třeba diskutovat o cíli maturitní zkoušky. Diskuse je jistě na místě, protože ty výsledky se příliš nemění,“ zdůraznil.

Nezvládají zlomky ani trojčlenku

Zíka odmítl, že by testy oproti loňsku byly těžší. „To, že žáci nezvládají základní matematické operace, nemůžeme připisovat testům. Projevuje se tu defi -cit ve vzdělávání v matematice. Vidíme to i u toho, co umí u státních přijímaček na střední školy i maturity. Neumí ani zlomky, ani trojčlenku. Žákům chybí upevněné vědomosti, které si měli přinést ze základní školy,“ řekl Zíka.

Podle něj testy odrážejí požadavky vyplývající z rámcových vzdělávacích programů, a pokud by byly testy snazší, pak už by se neověřovaly znalosti matematiky ale „jen počtů“.

„V tom čase, který mají učitelé k dispozici, nejsou schopni upevnit vědomosti, které by si měli žáci přenést na střední školy,“ kritizoval Zíka s tím, že by školám pomohlo, kdyby se například mohly hodiny matematiky dělit podobně jako u cizích jazyků.

S tím se sice počítá, ale až se zavedením reformy financování základních a středních škol, která má začít v roce 2019. Část poslanců se ji však snaží oddálit.

Maturitní data však neovlivnila poslance Václava Klause ml., experta na školství ODS a učitele matematiky. „Myslím si, že maturita z matematiky neměla být nikdy zrušena a bude-li povinná pro všechny, tím to bude lepší,“ řekl Právu.
„Ona už je teď ta základní úroveň na úrovni Bělouna, kterého jsme za našeho mládí všichni uměli, takže kdo chce mít maturitu, musí zvládnout matematiku. Řada oborů nevyžaduje maturitní zkoušku. Stačí si udělat závěrečné zkoušky a nemusí se hnát do maturity. Ale úroveň už nelze dále snižovat,“ dodal.

Horší i čeština a další jazyky

Neslavně ale letos dopadly i povinné testy z češtiny, u nichž letos propadlo 6488 maturantů z celkového počtu 62 234, tedy 10,4 procenta maturantů. Počet propadlíků tak oproti loňsku vzrostl o 0,7procentního bodu. Přibývá tak středoškoláků, kteří tuto zkoušku napoprvé nezvládnou. Neuspěl tak každý desátý maturant, který psal test poprvé. Ještě v roce 2014 to přitom bylo 2,76 procenta maturantů.

Zhoršily se také výsledky maturity z angličtiny a němčiny. U testu z angličtiny, která mezi cizími jazyky jasně dominuje, neuspělo 6,4 procenta maturantů. Je to o 0,3procentního bodu více než loni.

Němčinu si zvolilo 1561 středoškoláků a uspělo jich 988. Čistá úspěšnost u zkoušky tak oproti loňsku klesla o 8,1procentního bodu.