Představujeme vítěze ceny Eduína: Paměť národa v mobilu vás provede dějinami

Přinášíme pátý rozhovor ze seriálu o projektech nominovaných na cenu Eduína 2013. Tentokrát představujeme mobilní aplikaci Místa paměti národa, která se umístila na druhé příčce v kategorii Cena Google za využití technologií ve vzdělávání. Neotřelý nápad, jak prezentovat příběhy pamětníků, uvedlo v život občanské sdružení Post Bellum. S aplikací pro chytré telefony se můžete seznámit ZDE. Pokud si chcete zopakovat pravidla soutěže, najdete je ZDE, stručný přehled vítězů a finalistů ZDE.

On-line archiv Paměť národa (www.pametnaroda.cz ) představuje unikátní sbírku příběhů lidí, kteří se během 20. století střetli nejdříve s fašistickým a pak komunistickým režimem. Oceněná mobilní aplikace je pozoruhodná tím, že tyto příběhy spojuje s konkrétními místy. Prostřednictvím historických fotografií a audio a video záznamů je veřejnosti zpřístupňuje novou cestou, s ambicí oslovit a inspirovat zejména mladé lidi. Za oběma projekty stojí občanské sdružení Post Bellum, které se sběru výpovědí pamětníků věnuje od roku 2001. O dalších aktivitách sdružení Post Bellum se informujte ZDE. Na otázky odpovídal specialista sdružení na komunikaci a média Filip Hrubý. Kontaktovat ho můžete na adrese filip.hruby@postbellum.cz

Kdy jste začali s oceněným projektem a proč? Umíte pojmenovat a časově zařadit impuls, který vás vedl k úvaze, že na něm začnete pracovat?

Přenést příběhy pamětníků 20. století do prostředí chytrých mobilních telefonů a umožnit tak veřejnosti prožít osudy odvážných a statečných lidí přímo na místech, kde se odehrávaly, byl náš sen snad ještě předtím, než se objevily první telefony s mapovými aplikacemi. Nicméně podstatným impulsem bylo vítězství v AppParade v roce 2011 a grant Nadace Vodafone na vývoj beta verze aplikace.

Co jste chtěli svým projektem změnit? 

Filip Hrubý, Post Bellum

Cílem aplikace je inspirovat prostřednictvím osudů a příběhů pamětníků, kteří našli odvahu postavit se zlu a bezpráví, zejména mladé lidi, pro něž je mobilní telefon primárním zdrojem informací. Ty příběhy jsou mnohdy tak silné, že automaticky evokují otázku: Jak bych se v podobných situacích zachoval já? Jsme přesvědčeni, že taková inspirace je v případě mladých lidí a veřejnosti obecně nenahraditelná a jedinečná.

V čem spočívá inovace, kterou přinášíte do světa vzdělávání?

Učení historie a vzdělávání k občanství skrze příběhy pamětníků stále ještě není v Čechách standardem a jistě ho lze považovat za inovativní. Naše aplikace navíc dokáže tyto příběhy dopravit k cílové skupině multimediální formou (vyprávění pamětníka, fotky, video) přímo na místech, kde se odehrávaly, takže výsledný „vzdělávací efekt“,  ačkoli my raději mluvíme o inspiraci, je tím ještě umocněn.

Zkuste to přiblížit na příkladu. Například vystoupím v Chlumci nad Cidlinou z vlaku. Co mi nabídnou příběhy v mobilu? A jak to můžu použít?

Aplikace vám ukáže místa v Chlumci a okolí, která byla svědky nějaké historické události, respektive se tam odehrála zajímavá část příběhu některého z našich pamětníků. Konkrétně v Chlumci si tak můžete přímo v mobilu poslechnout záznam vyprávění Josefa Mašína, které popisuje přepadení chlumecké služebny SNB, při kterém se Mašíni snažili získat zbraně pro svou odbojovou činnost. Na jiných místech, například v Příbrami nebo v Klatovech, vám aplikace nabídne více míst, propojených v určitou turistickou stezku. V Příbrami vás provede po místech, kde stávaly lágry pro vězně pracující v uranových dolech, zatímco v Klatovech si můžete projít cestu, kterou používal převaděč a odbojář František Wiendl.

Takže musím vždy někam dojít, abych si pustil nějaké vyprávění?

Aplikace představuje specifickou mapovou vrstvu a můžete si ji v mobilu nebo na počítači prohlížet kdekoli a plánovat své výlety právě s ohledem na zajímavá místa a s nimi spojená svědectví pamětníků.

Jak vypadá aplikace Místa paměti národa v mobilu

Jakým způsobem aplikace vznikala? Kde jste vzali nahrávky, fotky, videa?

Obsahovým základem aplikace jsou výpovědi a svědectví pamětníků, které již dvanáct let nahráváme a natáčíme v rámci naší sbírky Paměť národa. Ta dnes obsahuje 3582 výpovědí pamětníků a představuje jednu z největších veřejnosti přístupných sbírek v Evropě. Součástí výpovědí pamětníků jsou také naskenované  fotografie z jejich domácích archivů.

Kdo je typickým uživatelem vašeho projektu?

Mladí lidé mezi patnácti a třiceti, pokud se o třicátnících dá mluvit jako o „mladých“. Nicméně vzhledem k tomu, že většina našich pamětníků jsou osmdesátníci, tak asi ano.

Co považujete za přínos projektu? Co z vašich původních představ se podařilo uskutečnit?

Těší nás dvacet tisíc lidí, kteří si aplikaci Místa paměti národa stáhli. Naše původní představa počítala s polovičním číslem.

Za jak dlouho jste tohle publikum získali?

Zhruba za rok a půl. Pilotní verzi jsme spustili v květnu 2012.

Co lidé na Paměti národa nejvíce oceňují? Liší se to podle generací?

Společným jmenovatelem je asi inspirace. Mladí i lidé ve středním věku se příběhy a svědectvím pamětníků cítí inspirováni a vede je to k reflexi jejich vlastního života i stavu současné společnosti. Přemýšlejí, jak by se v dramatických okamžicích, které prožívali pamětníci, chovali oni sami.

Co se zatím nepodařilo naplnit? Co plánujete pro příští rok?

S jídlem roste chuť. Chceme, aby počet uživatelů i nadále rostl stejným tempem, a proto pracujeme na ještě větší interaktivitě aplikace. Chceme, aby si aplikace s uživatelem „povídala“, upozorňovala ho automaticky na místa, kde se odehrály zajímavé příběhy, přesně v moment, kdy bude těmito místy procházet nebo projíždět. Chceme posílit komunitní charakter aplikace, aby uživatelé začali komunikovat spolu navzájem, aby mohli zajímavá místa sdílet, nahrávat nová, doplňovat aktuální fotografie. V neposlední řadě máme ambici s aplikací více proniknout na Facebook. Naše cílová skupina už tam je a předpokládáme, že nás již netrpělivě očekává.

Další rozhovory s finalisty ceny Eduína 2013 najdete ZDE.