Ředitel Synthesie: Domnívám se, že práci 4 učňů v budoucnu zastane 1 vysokoškolák

V Pardubicích proběhla 26. 3. panelová diskuze KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ: Kde jsme a kam směřujeme?, organizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR a mediálním domem Economia. Přinášíme shrnutí toho důležitého, co padlo.

„Čím vyšší či všeobecnější vzdělávání, tím se absolvent lépe uplatní na trhu práce.  Absolventům s výučním listem chybí všeobecné kompetence,“ uvedl během panelové diskuse Petr Bannert, šéf Odboru vzdělávání MŠMT. Zdá se, že právě tento fakt zatím kapitánům českého průmyslu uniká. Návrhy, které padly, jako je třeba povinná stáž technicky zaměřených učitelů ve firmách a také praxe učňů směřují ke konceptu duálního vzdělávání. Svaz průmyslu bude ale muset přijmout mnohem aktivnější roli.

Hosté panelu:

• Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje
• Petr Bannert, ředitel Odboru vzdělávání MŠMT ČR
• Petr Kalenda, proděkan pro pedagogiku Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
• Pavel Roman, vedoucí korporátní komunikace Bosch Group v ČR
• Josef Liška, generální ředitel, Synthesia
• Jan Rafaj, MBA, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Arcelormittal, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Z účasti byl omluven Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který poslal video vzkaz. Zmínil v něm, že „nechceme být zemí montoven, chceme se  zaměřit více na inovace,“ a dále že „chceme zlepšit podmínky technického vzdělávání v ČR a především zvýšit zájem o ně“. Zmínil také nutnost mezipředmětové orientace a důležitost práce s oborovou strukturou, byť ani ta nevyřeší demografické změny.

Moderátoři diskuse položili dotaz týkající se kvality studentů, pedagogů a vzdělávacích programů. Hosté měli odpovědět na to, která z těchto složek hraje největší roli? Diskutující následně odpovídali mnohem šířeji.

Hejtman Pardubického kraje Netolický uvedl, že se „nesmíme zaměřovat jen na odborné školy, je důležité  se obecně zaměřit na podporu technických předmětů,  i na všeobecně zaměřených středních školách.  Odtud odchází velké procento absolventů právě na technicky a vědecky zaměřené vysoké školy.  Podpora učilišť je jen dílčí podporou určitého vymezeného sektoru. Není možné problém takto omezovat.“

Hejtman zmínil především důležitost kvality pedagogů, na VŠ dle něj chybí vnitřní kontrola výuky, např. hospitace doktorandů a asistentů atd.

Ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Arcelormittal Rafaj navázal tím, že se „jako stát málo zabýváme našimi budoucími potřebami.“ Je podle jeho mínění potřeba více zapojit Národní observatoř zaměstnanosti a spolupracovat i s nově vznikajícími krajskými observatořemi. Situaci komplikuje i „nedostatečná provázanost vzdělávání a firem“. Navrhuje také „nutnost větší spolupráce s kariérovými poradci a učiteli“ a na příkladu vlastního zaměstnavatele uvádí, že Arcerolmittal vzdělává učitele SŠ a organizuje pro ně praxe.

Ředitel Odboru vzdělávání MŠMT ČR Bannert objasnil situaci z pohledu MŠMT. Ministerstvo se údajně snaží ověřovat kvalitu absolventů prostřednictvím zpětné vazby od zaměstnavatelů a i skrze statistiky nezaměstnanosti. Poukázal na fakt, že nejvyšší míra nezaměstnanosti je u oborů bez maturity a že „čím vyšší či všeobecnější vzdělávání, tím se absolvent lépe uplatní na trhu práce,“ a že „absolventům s výučním listem chybí všeobecné kompetence“. Zdůraznil, že je potřeba učit žáky provazovat získané znalosti a umět je využívat v praxi a upozornil na nízkou motivaci žáků hledat si praxi nad rámec té povinné.

Potvrdil důležitost kvality pedagogů, i podpory praktických stáží pro ně, otevřel téma zavedení povinné stáže pro pedagogy technických předmětů a zda je možné ji uzákonit? Předpověděl, že problém může nastat při hledání partnerů firem. Podmínky by podle něj měl vytvořit Svaz průmyslu a dopravy.

Proděkan pro pedagogiku Fakulty chemicko-technologická Univerzity Pardubice Kalenda zastává názor, že největší problém nastal uvolněním vzdělávacího systému, „horší než co, udělal Nejedlý“ (narážka na komunistického ministra školství z let 1948 – 1953). Podle Kalendy vznikl nekontrolovaně velký počet soukromých škol všech úrovní. Velkým problémem prý je výuka matematiky, chemie a fyziky na ZŠ. Učitelé prý neumí žáky zaujmout. „Největší problém bych tedy viděl na pedagogických fakultách,“ dodává. Samotné VŠ jsou podle proděkana především vědecké instituce, takový prostor pro spolupráci  s firmami nemají.

Na to reagoval hejtman Pardubického kraje: Vysoké školy by neměly být hodnoceny jen dle vědy a výzkumu (publikace, granty atd.). Nicméně bohužel akreditační komise je tak hodnotí. Podle něj Pardubický kraj (a i většina dalších krajů) již podpořila technické vzdělávání velkými částkami.  Nyní prý musejí reagovat na konkrétní problémy. Jedním z nich je prý to, že  „všude chybí svářeči a obráběči“. Pardubický kraj má nyní jen 5% nezaměstnanost. Investice a nové zaměstnavatele již nepotřebuje. S vývojem demografické křivky nebude mít zaměstnance, kteří by v nových firmách pracovali. Takovéto problémy má prý v ČR mnoho firem. Hejtman Netolický uvedl také jednu velmi zajímavou prognózu: Tam, kde máme nyní 4 pracovníky, budeme mít v budoucnu pracovníků méně (1 až 2). Tam, kde máme 4 vyučené, v budoucnu může zastat např. 1 vysokoškolák. I proto důležitost vysokého technického školství.

Vedoucí korporátní komunikace Bosch Group Roman uvedl, že 50 % firem má problémy s chybějícími pracovními silami v technických oborech. Podle něj za to může především „systém a také rodiče“. Vidí jako nezbytné, aby ministerstva na řešení spolupracovala (MŠMT, MPO, MPSV), což v současné situaci vůbec neplatí. Důležitost přikládá i dalšímu vzdělávání. Bosch má vlastní vzdělávací střediska, kde realizuje rekvalifikace svých zaměstnanců, ale i tréninková centra pro učně.

Diskuse se následně vedla o tzv. duálním systému (teorie ve školách, praxe v podnicích), který zde fungoval před rokem 1989 a který úspěšně funguje v Německu. K tématu se vyjádřil např. hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. V ČR je prý problém v tom, že Svaz průmyslu a dopravy, ani hospodářské komory nemohou být plným partnerem pro duální systém, jelikož členství v komoře a svazu není povinné a nejedná se tedy o reprezentativní názory, požadavky a potřeby zaměstnavatelů.

Z další diskuse: Absolventům (i vysokoškolákům) chybí soft skills, jazykové dovednosti, dovednosti vést projekty a tým. Generální ředitel Synthesie vidí problém v náročnosti administrace evropských projektů. Firmy do toho pak se školami nechtějí jít.  Ředitel Odboru vzdělávání MŠMT ČR vyjádřil podporu zavedení povinné maturity z matematiky, nicméně je prý potřeba, aby to žáci věděli již od prvního ročníku. Otázka zůstává, jak maturitu z matematiky pojmout.  Podporuje i jednotné závěrečné zkoušky na učilištích.