← Články

Respekt.cz: Mýty o zavádění tabletů do škol aneb Omyly Marcela Chládka

24. 4. 2015

EDUin

Publikujeme text Kamila Kopeckého, který vyšel na jeho blogu na webu Respekt.cz (ZDE). Autor jím vstupuje do diskuse ohledně návrhu ministra školství nabídnout dětem digitální technologie ve školách už v první třídě. Jaké jsou nejčastější mýty o tabletech, které podle něj věcnou diskusi o daném záměru zamlžují?

Kamil Kopecký je vysokoškolský pedagog a vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace. Zaměřuje se na vzdělávání dětí a dospělých, na e-learning a m-learning, na oblast sociálně-patologických jevů spojených s využíváním internetu dětmi i dospělými (kyberšikana, kybergrooming, sexting).

Prohlášení ministra školství Marcela Chládka o tom, že chce do škol zavádět tablety, a to již od prvních tříd základní školy, vzbudilo velkou vlnu kritiky. „Experti“ na oblast školství z řad internetových diskutérů ohodnotili ministrův počin jako projev šílenství, neznalosti a diletanství. Bohužel řada z diskutujících operuje s velkým množstvím mýtů, které o zavádění tabletů do škol panují. Pro argumentaci pak využívají převážně své dojmy.

Mýtus 1: Tablet nahradí papírové učebnice

Kamil Kopecký

Zapojit tablety aktivně do procesu edukace neznamená nahradit jimi papírové knihy, učebnice, cvičebnice nebo snad samotné učitele, ale jednoduše využít pro podporu edukace zařízení, které děti běžně používají – a to v okamžik, kdy je to vhodné. O tom, jak tablety využívat, rozhodují samotní učitelé, kteří třídu znají a vědí, k čemu je zařízení dobré a jak je využít.

Již koncem minulého století se predikovalo, že papírové knihy zaniknou a nahradí je knihy elektronické, dokonce vznikl i trh s elektronickými knihami, přesto však papírové knihy stále existují! Jedním z důvodů je možná i to, že papírová kniha u člověka způsobuje emoční odezvu (dotek papíru, vůně, barva papíru, knihu můžeme ohnout, trhat, kniha stárne, mění se) a pragmatické argumenty, které hrají ve prospěch elektronických knih, stále nad emocemi nevítězí…

Mýtus 2: Pro tablety není dostatek aplikací a DUMy na tabletech používat nejde

Většinu DUMů (digitálních učebních materiálů) lze na tabletech vesele provozovat (pominu teď otázku technologických limitů typu využívání Flash na IOS apod.). Základním nedostatkem DUMů je však to, že vznikly především pro podporu práce s interaktivními tabulemi. Pro tento účel byly vytvořeny primárně. Na tabletech se pracuje s aplikacemi pro podporu výuky (třeba aplikace, které vás učí sčítat, odčítat, psát apod.) nebo samotné elektronické učebnice či jejich doplňky. Lze předpokládat, že trh s aplikacemi poroste i nadále, jak potvrzují statistiky EDU aplikací v AppStore, tak i Google Play. A ceny aplikací jsou velmi přívětivé…

Mýtus 3: Tablety způsobují závislost a poškozují děti

Již řadu let slýchám od kolegů psychologů o tom, jak tablety poškozují psychiku dítěte, senzomotorické a psychomotirické dovednosti malých dětí a jak způsobují závislost. Je to klasický mýtus, protože tablet je jen obyčejné zařízení na stejné úrovni jako počítač, mobil, přehrávač MP3, televize, automobil, kávovar nebo myčka nádobí. Závislostní chování způsobuje nadužívání zařízení! A nadužívání zařízení způsobuje RODIČ, který dítěti nelimituje čas trávený s tabletem a nenabízí mu jiné aktivity (např. sport, společenské aktivity, outdoorové aktivity atd.)

Celý problém jsem již dříve komentoval v textu na portálu E-Bezpečí, ve kterém je snad řečeno to nejpodstatnější.

Mýtus 4: Tablety mají být základem výuky na 1. stupni ZŠ

Mýtus, o který se opírá velké množství diskutérů na sociálních sítích, hovoří o tom, jak se tablet stane základním nástrojem výuky na 1. stupni ZŠ, jak u něj budou děti sedět, hrbit se, budou mít bolisti zad, nakonec oslepnou, budou trpět digitální demencí apod. Jenže tablet na 1. stupni je pouze doplňkem běžné výuky, v praxi to znamená, že si na tabletu může dítě např. zobrazit interaktivní model stroje, procvičit sčítání a uvolnit ruku díky cvičením na podporu grafomotoriky. Což může při běžné 4-5 hodinové výuce na ZŠ trvat např. 20 minut z celé časové dotace… to neznamená, že se děti na úkor tabletů nepůjdou proběhnout, nebudou si hrát venku s odstatními, stanou se oběťmi elektronických svítících destiček…

Mýtus 5: Tablety do škol jsou jen rozkrádáním veřejných rozpočtů

Ano, vždy se najde někdo, kdo vytáhne tento argument. NIKDO v tuto chvíli neví, kolik by celá věc stála a kdo by ji platil, z prohlášení vychází, že školy by si pravděpodobně kupovaly tablety podle svých potřeb. V praxi tedy platí – kdo nechce, nemusí nic kupovat…

Další mýty o tabletech do škol srozumitelně vysvětluje Ondřej Neumajer.

Co říci závěrem?

1. Osobně si myslím, že tablety jsou jako podpůrný nástroj edukace jednoznačně vhodné a jsou ukázkou pozitivního využívání technologie. A ruku na srdce, pokud vaše dítě už tablet má, copak na něm dělá?

2. Tablety se na prvním stupni (zejména v 1. a 2. třídě) hodí zejména pro podporu domácí přípravy a procvičování učiva, v rámci kterého se rodič učí s dítětem a fixuje jeho znalosti. Samozřejmě je lze využít i k dílčí prezentaci učiva, nicméně převažovat musí v každém případě výuka „člověka člověkem“.

3. V 1. a 2. třídě ZŠ by si děti neměly nosit svoje vlastní tablety do školy. Na důvody jistě přijdete sami…