RVP ZV by měl být dál zaměřen na kompetenční pojetí vzdělávání, jeho revize je však potřeba, shodli se odborníci

Přinášíme shrnutí květnové debaty na Kulatém stole SKAV a EDUin, kde se diskutovalo o revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Hosty debaty byli Iva Cichoňová, ředitelka ZŠ Angel v Praha 12, Olga Doležalová, učitelka a zástupkyně Společnosti Montessori ČR a SKAV, Daniela Růžičková, garantka ICT a Člověk a svět práce z Národního ústavu pro vzdělávání, Karel Tomek, metodik Národního ústavu pro vzdělávání a Jan Tupý, spoluautor koncepce RVP ZV. Josef Valenta, který se debaty nemohl osobně zúčastnit, zaslal vypracované odpovědi na předem položené otázky. Debatu moderoval Zdeněk Slejška, ředitel EDUin.

EDUin na jaře přinesl informace o záměru ministerstva školství revidovat rámcové vzdělávací programy, Karel Tomek v diskusi na Kulatém stole upozornil, že jde o dokument týkající se diskuse k pojetí revize, po které by teprve měla následovat samotná diskuse o obsahu změn.

Podle diskutujících existuje shoda na potřebě revize rámcových vzdělávacích programů, neměly by se ale opakovat chyby z minulosti, jako byla absence vysvětlovací kampaně a nejvyššího kurikulárního dokumentu, který by zastřešoval RVP z hlediska jejich pojetí, totiž kompetenčního pojetí vzdělávání.

Iva Cichoňová, ředitelka ZŠ Angel, řekla, že RVP v roce 2005 přivítali s velkým nadšením, protože jim to umožnilo na základě konkrétního dokumentu vytvářet program pro jednotlivé děti. Přestože koncepci RVP a následného školního vzdělávacího programu shledává jako smysluplnou a funkční, mělo by podle jejího názoru dojít k revizi kurikula, které je předimenzované tématy a tematickými plány. Ty by zasluhovaly redukci. Průřezová témata jsou důležitá proto, že posilují klíčové kompetence, zejména tu dovednostní a postojovou složku, která je sama o sobě hodně složitá. Ve školách by měly vznikat další funkce, například funkce koordinátora školního vzdělávacího programu.

Jan Tupý, spoluautor koncepce RVP ZV, hodnotí rámcové vzdělávací programy jako dobrý krok, který přinesl autonomii školám a učitelům vytvářet vlastní školní vzdělávací programy, i když připouští, že se zaváděním RVP do škol bylo spojeno několik problémů. Neproběhla podle něj připravená vysvětlovací kampaň, návazné projekty byly shozené se stolu a spolupráce s pedagogickými fakultami na úpravě studia byla nedostatečná. Vytvářet ŠVP školám umožňuje vytvořit společnou vizi vzdělávání, pracovat v týmu, vytvářet evaluační a sebeevaluční prostředí, které umožňuje vytvářet školní kulturu srozumitelnou pro samotné učitele i veřejnost. Je to podle něj nástroj pro připravené a dobré učitele, kteří si s ním vědí rady.

Samotná revize RVP by podle jeho slov měla přinést jasno v tom, jak se dnes a do budoucna budou RVP měnit, podle jakých pravidel, v jakých časových horizontech, kdo na to bude mít vliv, kdy bude možno vstoupit z pozice učitele do diskuse a do ověřování, kdy vnášet své připomínky, už v průběhu revize by mělo být připravováno vzdělávání učitelů a ředitelů a inspektorů o tom, co se změní a proč. Měly by být připraveny metodické materiály a vzdělávací texty, o chystaných změnách by měly být informovány fakulty. Současně by měla být informována i veřejnost a změny by měly být před plošným zavedením ověřeny.

Daniela Růžičková, která je odbornou garantkou pro oblast ICT a Člověk a svět práce (NÚV), také souhlasí s tím, že revize RVP jsou potřeba. Představila dosavadní revize, kterými prošla oblast ICT, a otevřela diskusi kolem toho, komu je dokument vlastně určen.

Karel Tomek, metodik NÚV, zdůraznil, že se  neosvědčilo přizpůsobení vzdělávací oblasti člověk a svět práce víceletým gymnáziím, což mělo vliv na redukci výuky praktických činností ve školách. Z hlediska implementace se podle něj nepodařilo dosáhnout toho, aby školy pracovaly týmově. Měla by zůstat zachována dvojstupňovost, která zaručuje, že při tvorbě ŠVP jsou školy autonomní a sami učitelé si mohou určovat metody a formy práce s dětmi.

Olga Doležalová, učitelka a zástupkyně Společnosti Montessori ČR a SKAV, upozornila, že řada škol dodnes neví, co jim RVP umožňuje. Jako velkou výhodu vidí, že učivo není závazné, ale pouze doporučené. Revize by neměly probíhat v podobě doplňování, ale měly by se dít souběžně ve všech vzdělávacích oblastech. Bylo by podle jejího názoru vhodné vydat jednou za čas dokument, který zahrnuje zapracované změny, aby si učitelé mohli společně sednout a pracovat s tím dohromady.