Škola se nedokáže přizpůsobit tomu, co potřebujeme

Publikujeme rozhovor Boba Kartouse s Robinem Iblem, zástupcem projektu Pro středoškoláky.cz, který založili sami studenti a jehož cílem je zprostředkovat středoškolákům v ČR informace o mimoškolním vzdělávání. Zároveň se rozhodli, že budou vzdělávací aktivity sami organizovat. Aktuální je jejich Říjnová akademie…

„Škola je samozřejmě velmi důležitá, mimoškolní vzdělávání jí však šlape na paty. (…) V rámci Říjnové akademie připravujeme pro studenty řadu seminářů na netradiční témata, ať už se jedná o moderní umění, investování, rétoriku, či etiketu. Mimo to však studentům radíme i se studiem v zahraničí, či pořádáme semináře kariérního poradenství.“ Robin Ibl, jeden ze zakladatelů projektu Pro středoškoláky.cz, vysvětluje, co je smyslem projektu Pro středoškoláky.

Založil jste projekt Pro středoškoláky.cz. Co si od něj slibujete? Co je jeho cílem?

Naším cílem je ukázat středoškolákům možnosti vzdělávání mimo školu. Všichni členové našeho týmu se během středoškolského studia aktivně účastnili nejrůznějších soutěží, seminářů a projektů. Z vlastní zkušenosti proto vím, že neformální vzdělávání je velmi přínosné. Společně s kamarády jsme založili internetový portál, kde si studenti velmi jednoduše vyhledají informace o stovce nejlepších mimoškolních aktivit. O mimoškolních aktivitách však pouze neinformujeme, nýbrž je i sami vytváříme.

Kladete velký důraz na neformální vzdělávání. To je to ve školách tak špatné?

Škola je samozřejmě velmi důležitá, mimoškolní vzdělávání jí však šlape na paty. Je to proto, že klasická škola se bohužel nedokáže dostatečně přizpůsobit. Výuka běžných předmětů zůstává v režii školy, jsou však i obory, kterým není ve školách věnována dostatečná pozornost, ačkoliv by si ji velmi zasloužily. V rámci Říjnové akademie připravujeme pro studenty řadu seminářů na netradiční témata, ať už se jedná o moderní umění, investování, rétoriku, či etiketu. Mimo to však studentům radíme i se studiem v zahraničí, či pořádáme semináře kariérního poradenství. To všechno jsou věci, se kterými se studenti na mnoha školách nesetkají, nehledě na to, že podobný přístup může účastníky  zaujmout mnohem více.

Mohl byste, z vlastní, čerstvé zkušenosti, říct, co vám ve škole nejvíce chybělo? A kde jste to našel?

Kromě výuky již zmiňovaných „nových“ předmětů bych ve škole uvítal trochu větší důraz na rozvoj kritického myšlení, vetší úlohu souvislostí ve vysvětlované látce (to bych však nerad generalizoval na všechny vyučující), či méně biflování, které nám krom procvičení paměti prostě nic nepřinese. Rozhodně bych uvítal, kdyby se střední školy více otevřely světu a umožnily větší zapojení soukromého, akademického, či neziskového sektoru do výuky. Když ne na svojí půdě, tak alespoň větší podporou neformálního vzdělávání, které toto nabízí.

Psaním práce v rámci projektu Středoškolská odborná činnost (SOČ) jsem se dostal do kontaktu s vysokoškolským prostředím, navíc při tvorbě práce podobného rozsahu musí člověk zapojit notnou dávku kritického myšlení a naučit se hledat souvislosti v zdánlivě nespojitých dokumentech. Na seminářích o investování jsem zase získal zajímavý pohled obchodníka, nehledě na celou škálu velice praktických znalostí o kapitálovém trhu. V neposlední řadě účastí na Pražském studentském summitu jsem si na vlastní kůži vyzkoušel roli politika a diplomata v jednom.

Myslíte si, že škola může být i škodlivá?

Škola je pro žáky velice náročná jak časově, tak kvantem učiva. Zvláště při memorování velkého množství učiva je těžké vyrovnat se s vnitřním hlasem, který říká „nechci se to učit, brzy to zapomenu a k ničemu mi to nebude“. Spousta žáků z toho má špatnou náladu, nadávají. Může se stát, že škola vyvolá u žáků negativní pocity, což jejich přístup k učení rozhodně nezlepší. Ve znalostní ekonomice je však schopnost učení se velice důležitá, neměla by proto být studentům znechucen již na začátku. Na druhou stranu musím zdůraznit, že na střední jsem potkal i skvělé učitele. Věřím, že jejich vědomosti mi budou přínosné – bez nadsázky – po zbytek mého života.

Jak vidíte budoucnost vzdělávání? Jakou roli bude hrát škola a jaké další role podle vašeho mínění vejdou na scénu?

Škola, jak ji známe dnes, patrně zůstane zachována. Hraje důležitou roli nejen při socializaci, představuje však i patrně nejjednodušší variantu, jak velkému počtu žáků vštípit nějaké minimum vzdělání. Mimoškolní aktivity zde existují především pro studenty, kteří chtějí něco víc. I těch je však poměrně hodně. Bude velmi záležet, jak se bude vyvíjet samotná výuka a jestli se zvýší její atraktivnost. Ministerstvo by současně nemělo bránit vzniku alternativních škol, které experimentují s různými novými postupy a mohou ukazovat možnou cestu i zaběhlému mainstreamu.

Dokážete si představit, že by společnost – v horizontu desítek let – mohla fungovat bez školy?

Vsadil bych se, že školy existovat budou. Ale už netuším, v jaké podobě.  Zřejmě však bude více lidí, kteří se ve svém vzdělávání s klasickou školou nesetkají.

Jak se díváte na zkušenost Dala J. Stephense, zhmotněnou v knize Hacking your Education? Je podle vašeho mínění cestou pro každého, aby se vzdělával zcela mimo školu?

Knihu jsem zatím nečetl, nicméně její poselství znám. V současné době, za podmínek, které na „trhu“ mimoškolního vzdělávání jsou, to pro někoho  být možnost může, rozhodně však ne pro všechny. Ani já bych se tímto směrem neodvážil pustit. Zapojení principů unschoolingu do vzdělávání více studentů bych však uvítal.

Jaké jsou vaše nejbližší akce? Co se na nich mohou účastníci dozvědět?              

Naší nejbližší a současně i největší akcí je již zmiňovaná Říjnová akademie. Účastníci se seznámí s předměty, se kterými se ve škole nesetkají, celá akademie má však především za cíl seznámit studenty s různými zdroji neformálního vzdělávání a ukázat jim, jak na ně. V prosinci poté plánujeme uspořádat debatu zaměřenou na české střední školství a možné změny, které by bylo dobré prosadit. Studenti se však mohou taktéž těšit na kariérní seminář, či další debatu o studiu v zahraničí.