← Články

Snaha zavést spádovost i u mateřských škol se dostává do rozporu s reálným chováním rodičů

4. 4. 2017

EDUin

Nabízíme zápis a video záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Kam „spadne“ vaše dítě? Co řeší spádovost škol a školek? Debata se konala 23. února, účastnili se jí Veronika Bazalová, Kancelář veřejného ochránce práv, Veronika Doležilová, Rodiče za inkluzi, Marcela Erbeková, ředitelka ZŠ Mnichovice, Ivan Langr, náměstek primátora Liberce, Jaroslava Vatalová, oddělení předškolního a základního uměleckého vzdělávání, MŠMT. Moderoval Milan Kotík z AISIS. Kromě přehledu hlavních témat a videa nabízíme i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE, a prezentaci, která je k nahlédnutí ZDE.

Hlavní myšlenky z debaty:

Základní změnou je zavedení povinného posledního roku mateřské školy a spádovosti i pro tento typ škol. Smyslem opatření není nařídit rodičům, do které mateřské školy musí dát své dítě, ale dát jim jistotu, že existuje mateřská škola, která má povinnost jejich dítě přijmout.
Obce často považují nové opatření za chybné. Stát diktuje obcím povinnosti, aniž by měli možnost jejich podobu ovlivnit. Obce nemají možnost v termínu, který jim zákon ukládá, se opravdu připravit na příchod nových dětí do mateřských škol. Postihne to především malé obce, které mají menší možnosti najít v rozpočtech potřebné peníze. (Ivan Langr)
Rodiče se při výběru mateřské školy chovají zcela jinak než při výběru základní školy. Častěji dávají dítě tam, kde pracují, případně do místa bydliště prarodičů. Spádovost jim proto spíše komplikuje život, než aby jim pomáhala. (Ivan Langr)
Problém je to zvláště v příměstských oblastech, kam se stěhují mladé rodiny. Tady naráží předpis na životní realitu. Mnoho rodin tu nemá trvalé bydliště, protože ještě nemají zkolaudovaný dům, případně je nějaký jiný důvod, proč jsou trvale hlášeni na jiné adrese. To vede spolu se zápisovou turistikou k velkým nejasnostem, koho vlastně lze a nelze do mateřské či základní školy přijmout, pokud je zájemců více než míst. (Marcela Erbeková)
Na rodiče lze při zápisové turistice vyvíjet nátlak prostřednictvím právních kroků. Pokud jsou rodiče hlášeni jinde než dítě, lze na ně činit nátlak, případně je ohlásit na OSPOD s tím, že se o dítě nedostatečně starají. Podobně lze využít i nátlak ze strany finančního úřadu. (Veronika Doležilová)
Zápisová turistika existuje nejen mezi obcemi, ale je i vnitroobecní. Někteří rodiče mají pocit, že nějaká škola je lepší než jiná, proto si přehlašují bydliště, aby tam mohli dát své dítě k zápisu. Obce s tím mají velký problém. Je to pošlapávání práva těch dětí, které opravdu žijí ve spádovém obvodu. (Ivan Langr)
Je opravdu zvláštní, že bychom měli trestat rodiče za to, že chtějí pro své dítě dobrou školu a snaží se přizpůsobit docházku svých dětí svým reálným potřebám. K tomuto chování je dotlačil systém. (Jana Udatná)
Obce mají povinnost předvídat demografický vývoj a tomu přizpůsobit kapacity škol. (Veronika Bazalová)
V mnoha případech demografický vývoj předvídat nelze, často se přihlásí až o třetinu více dětí, než by odpovídalo informacím z matrik. Proto je občas nutné zavést i losování uchazečů, a to i u spádových dětí. Navíc je problém, že obec má povinnost připravit kapacitu pro všechny děti, ale z hlediska rodičů jde jen o nárok, může tedy přijít mnohem méně dětí, než jaká je nově vybudovaná kapacita a ony investice přijdou vniveč. (Ivan Langr)
Do jisté míry by pomohlo, kdyby měli rodiče při vstupu do školy dostatek informací o tom, čím se škola liší od druhé a vybírali by si tedy kvalifikovaněji. (Veronika Doležilová) Takový portál například v Liberci mají. (Ivan Langr)
Jistým řešením je také udělat u školek s odlišnou nabídkou služeb větší spádovou oblast, třeba i celé území města, aby si rodiče mohli vybírat mezi běžnou (nejbližší) mateřskou školou a alternativní školou.