Studenti gymnázia Na Zatlance napsali knihu o německy mluvící Praze

Publikujeme rozhovor s Radkem Aubrechtem, učitelem společenských věd pražského Gymnázia Na Zatlance, který v roli editora se svými studenty během tří let zpracoval a letos na jaře vydal knihu Německy mluvící Praha. Jde o slovníkovou příručku shrnující hesla německy mluvících osobností, které žily během posledních staletí v Praze a ovlivnily její kulturní, společenský a politický život. Kniha, kterou vydalo Nakladatelství Franze Kafky, je příkladem projektu, jehož prostřednictvím se studenti naučí pracovat se zdroji, psát odborný text a editovat ho a na konci té práce je regulérní publikace, jaká zatím na knižním trhu i v knihovnách chybí. O projektu se víc dozvíte i v televizní reportáži z pořadu ČT Z metropole (ZDE).

Podívejte se na reportáž o knize Německy mluvící Praha, kterou vysílala v pořadu Události v kultuře ČT (ZDE).

Jak vznikl nápad pracovat se studenty na knize o německy mluvící Praze?

Těch důvodů je celá řada, vyberu s dovolením jen ty nejpodstatnější: pocházím z českého pohraničí a vždy mě zajímaly česko-německé vztahy, které jsou nadčasovým tématem a tématem navíc třaskavým, na rozdíl např. od židovských dějin. Dále si myslím, že by studenti, ale potažmo každý člověk, měl vědět něco o prostoru v němž žije. Německá komunita v Praze je také téma, kterému byla dosud věnována poměrně malá pozornost, pomineme-li německou pražskou literaturu, a přišlo mi, že se dá poměrně snadno „zhmotnit“, viz kniha, což je vždy dobrá věc i z pohledu studentů.

Jak studenti reagovali. Přišlo jim to téma zajímavé?

Většině ano, ale samozřejmě se našly i výjimky. Někteří studenti se např. divili, že musí do knihovny, protože na wikipedii nic nenašli. A skoro nikdo nevěřil, že by z jejich práce mohla vzniknout kniha – mysleli si, že si z nich dělám srandu, abych je více motivoval.

Podle jakých kritérií jste vybírali, komu mají být hesla věnována?

To bylo složité, tak jak to u biografických slovníků bývá. Pokud osobnosti byly buď rodáky z Prahy či tu nějakou část života žily, byla jistá naděje, že se studentům podaří sestavit heslo kompletně. Tedy že osobnost například nezmizela někde během 2. světové války.

Smysluplnost a kontroverze studenty baví  

Vyskytly se během vaší práce výhrady, že se věnujete  německy mluvícím osobnostem, včetně těch kontroverzních, jako byl třeba Konstantin von Neurath?

Ne, s tím problém nebyl. Studenti mají kontroverzi rádi.

Jak jste studenty k práci motivoval? Bylo pro ně důležité, že to nedělají jen „do šuplíku“, ale opravdu vznikne kniha?

Tak kromě známek, což ale není vždy to nejdůležitější, jsem se je právě snažil motivovat tím, že to vydáme jako knihu. S některými z nich jsem také projekt prezentoval na česko-německých setkáních. Dále jsem jim například ukazoval články v médiích o našem projektu, aby viděli, že dělají něco, co má smysl.

Kolik let práce to je, kolik studentů se zúčastnilo a kolik hesel vzniklo?

Práce studentů trvala 3 roky, dva roky jsem pak projekt chystal a připravoval knihu, do které bylo nakonec  zařazeno na 450 biografických hesel.

Větší problém než finance byl pravopis

Vydání knihy je poměrně nákladná věc. Jak jste sháněli peníze?

Bude to znít možná překvapivě, ale peníze nebyly problém. Díky prezentování projektu na česko-německých konferencích byly za námi vidět již nějaké výsledky, což se zúročilo při žádostech o podporu. Navíc jsme tam získali různé kontakty, což se také vyplatilo. Co by ale mělo zaznít: finanční podporu jsme dostali jen z Německa. Česká strana, včetně města Prahy, nám nedala nic. Opět se ukázalo, že slova o podpoře vzdělávání jsou v této zemi jen plané řeči.

Co se podle vás studenti naučili? Zlepšili se v něčem? Projevilo se to i na jejich práci ve vašich hodinách?

Věřím, že se naučili zejména vyhledávat a zpracovávat informace, citovat zdroje, pracovat s cizojazyčnou literaturou. Vedle toho se učili napsat 10 až 12 smysluplných řádek. Vedle toho se při besedách s vysídlenými českými Němci učili posuzovat události i „z druhé strany“. Vše výše uvedené by měli využívat i v jiných předmětech.

Co jim dělalo největší potíže? Kde jste musel jako editor vynaložit úsilí?

Mnoho věcí. Od vyhledávání relevantních zdrojů, přes jejich analýzu a zpracování. Samozřejmě jim dělala potíže také stylistika a pravopis. A jak jsem uvedl již výše, někteří měli problém i s tím, že museli do knihovny, protože to dnes již není v módě. Jako editor jsem bohužel musel zasahovat u některých studentů skoro všude, u některých jen někde. Velmi často jsem práci studentům vracel k přepracování, někdy i pětkrát.

Stálo to spoustu energie, ale ohlasy jsou nadšené

Knihu jste vydali na jaře roku 2014 ve spolupráci s nakladatelství Franze Kafky. Jaké jsou reakce?

Na hodnocení je velmi brzo. Ale ředitelka nakladatelství říkala, že po reportáži v České televizi volalo několik lidí z různých koutů země s dotazem, kde se dá kniha koupit. Doufáme, že se o publikaci se zmíní i další média. Lidé, kteří ji už měli v ruce ji velmi chválili. Zatím je možné si publikaci zakoupit buď přímo u nás ve škole či v Nakladatelství F. Kafky v Široké ulici v Praze. Od léta snad bude k dostání i ve velkých knihkupectvích.

Je zisk v rozvoji studentských dovedností u takového projektu úměrný vynaložené energii?

Obávám se, že v případě vydání knihy tomu asi tak není a být ani nemůže. Ale je mi jasné, že mě budou pedagogičtí optimisté kamenovat.

Doporučil byste práci na nějaké podobné knize i dalším školám? Kde vidíte riziková místa takového práce?

Těžko říci. Jistě je hezké, když studenti něco takového dokážou. Ale v podmínkách, ve kterých české školství je, to asi nebude častěji možné. Vydávání knih byl, je a bude jistý nadstandard. Rizik je spousta: udržitelnost projektu napříč ročníky, potenciál studentů, časové možnosti učitele, peníze… A to říkám i přesto, že toto byla již třetí kniha, kterou jsem spolu s mými studenty vydal.

A jaké byly ty dvě další?

Díky podpoře vedení naší školy jsem mohl se studenty ke 125. výročí založení našeho gymnázia vydat knihu o jeho dějinách. V letošním roce pak ke 130. výročí publikaci o zajímavých absolventech a učitelích našeho ústavu. Obě knihy se pak prodávaly během oslav výročí.