Učitelské noviny: Pedagogické fakulty se k „nekvalifikovaným“ učitelům zachovaly macešsky

Uveřejňujeme druhou část článku Miroslava Šoukala, doplněný přehlednou tabulkou, která ukazuje, jaké studijní možnosti se nabízely pedagogům, kteří si v uplynulých deseti letech chtěli doplnit potřebné vzdělání. Zajímavé je zjištění, že vůbec nejvíc vycházela učitelům vstříc Matematicko-fyzikální fakulta UK. Původní článek otiskly Učitelské noviny 25. března, ve formátu pdf si jej můžete stáhnout ZDE. První část článku uveřejněnou na webu eduin.cz najdete ZDE.  

V druhé části mého přehledu o nabízeném kombinovaném studiu pro nekvalifikované učitele se vrátím k vyjádření děkana PedF UHK Pavla Vacka, o tom, že 10 let na doplnění studia byla dostatečně dlouhá doba. Tato fakulta totiž za deset let neotevřela v navazujícím magisterském studiu ani  jeden obor (pozn.: jen učitelství 1. stupně a v bakalářském praktické vyučování – viz první část článku ZDE).

Zde nechám zcela na čtenáři, aby posoudil, kdo se výše uvedeným výrokem o deseti letech jako dostatečně dlouhé době „shodil“. Pokud pan děkan vycházel z vlastních zkušeností PedF UHK, pak by jeho výrok měl znít spíš takto: „Deset let byla krátká doba na to, aby pedagogické fakulty měly čas zareagovat na daný zákon o pedagogických pracovnících a upravit svou koncepci v nabízených oborech v kombinovaném studiu pro nekvalifikované učitele“. A ještě jedna perlička k této fakultě: PedF UHK nabízela místo učitelského studia obor „cizí jazyk pro cestovní ruch“!

Stáhněte si pdf s podrobnou tabulkou otvíraných oborů: ZDE. Na konci souboru najdete další otázky k zamyšlení.

Namísto podpory klacky pod nohy
Na závěr si dovolím uvést ještě několik otázek k zamyšlení. Kde si měli doplnit vzdělání učitelé Vv, Hv, D, když tyto obory se téměř neotvíraly? Jak je možné, že např. PedF UK, PF UJEP, PedF UHK, FP TUL neotevřely pro druhostupňové učitele ZŠ po celou dobu v magisterském studiu vůbec nic?  Proč se více neotvíralo jednooborové studium cizích jazyků? (Na v poslední době rozšířenou španělštinu se stále zapomíná.)

Jak na tom bude učitel, který letos ukončí bakalářské studium, ale nedostane se přes přijímací zkoušky na navazující magisterské? Proč musí učitelé s dlouhodobou praxí podstupovat vůbec nějaké přijímací řízení? Nestačilo by doporučení ředitele školy, který nejlépe posoudí, zda daný učitel učí dobře? Že kapacita pedagogických fakult by nestačila? Co takhle snížit počty přijímaných studentů na denní studium, z kterého do škol nastupuje velice malý počet absolventů, zatímco učitelé hlásící se na kombinované studium učit chtějí?

Pružnější studijní nabídka by přišla levněji
Nemělo by být kombinované studium pro učitele s dlouhodobou praxí (cca 10 let) a dobrém hodnocení ředitelem školy kratší? Vždyť nepotřebují náslechy, praxi na jiných školách, většinou mají za sebou různé didaktické semináře a školení, pokud je ředitel školy doporučí, tak zřejmě učí dobře, tudíž umějí mnoho teorie uvést do praxe. Nestačilo by podstatně kratší studium s využitím e-learnigových metod, individuálních konzultací s vlastním harmonogramem plnění zkoušek bez povinné blokové výuky? Nebylo by to ekonomicky výhodnější?

A ještě jedna otázka k zamyšlení. Učitel ve věku zhruba 45 – 48 let neměl v době, kdy začala běžet desetiletá výjimka, v podstatě žádnou možnost si vzdělání doplnit. Po sedmi letech, kdy začaly některé pedagogické fakulty studium nabízet, mu je 52 – 55. Kdyby začal v tomto věku studovat, tak by měl promoci skoro v době odchodu do důchodu (např.: učitelka narozená v lednu 1960 s třemi vychovanými dětmi, když letos začne studovat, pokud udělá přijímačky a bude se její obor otevírat, tak dokončí studium v řádném termínu v červnu 2019 a v září 2020 má nárok na odchod do důchodu, do předčasného může již v roce 2017). Není to trochu humorné?  A co ekonomické?  Neměla by být uvažovaná výjimka „55 let“ změněna na například: „7 let do řádného termínu odchodu do důchodu s tím, že po jeho dovršení nelze dál v učení pokračovat“?

O kvalifikaci učitelů rozhodují „nekvalifikovaní“ politici
A úplně na závěr: Pokud naši vládu, která ovlivňuje svými rozhodnutími život deseti miliónů lidí, může řídit železničář, ministra financí může dělat právník či chemik (od výbuchu jsme však nebyli daleko), žurnalista a politolog je „odborník“ na životní prostředí, „rychlostudent plzeňských práv“ bez znalosti standardní velikosti písma a řádkování v diplomové práci může být předsedou ústavně právního výboru poslanecké sněmovny, do funkcí náměstků se dostávají místo odborníků politici atd., tak se domnívám, že za současných podmínek může učit i dobrý, dlouholetou praxí prověřený, bohužel dle současné legislativy nekvalifikovaný, učitel.

ilustrační foto. by brutapesquisa (flickr.com) (CC BY-NC-SA 2.0)