Události v českém vzdělávání 2014, 4. díl: Reakce státu na vznik „rodičovských“ škol a změna ve školním stravování

Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Strategie vzdělávání 2020 a rozporuplnost jejích záměrů ve srovnání s reálnými kroky MŠMT, novela školského zákona a dopady na posuzování handicapu ve vzdělávání, zákon o pedagogických pracovnících a jeho důsledky pro vzdělávání na českých školách, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, zákon o dětské skupině, rostoucí počet rodičovských a komunitních škol, diskuse o kariérním řádu, povinná maturita z matematiky v roce 2019 a tlak byznysu na formování vzdělávacího systému. Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání.  Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Vzhledem k rozsáhlosti materiálu vám jej budeme dávkovat, a to v pěti tematicky koncipovaných vydáních během následujících 14 dní. Obsah jednotlivých vydání bude následující:

I. díl: Strategie

Strategie 2020 má správné cíle, kam ale kráčí ministerstvo?
Digitalizace českého vzdělávání a otevřené vzdělávací zdroje

II. díl: Legislativa

Novela školského zákona v bludném kruhu skupinových zájmů
Zákon o dětské skupině ohrožující lesní školky a dětské kluby a vítězství „občanské nespokojenosti“
Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

III. díl: Změny v systému

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?
Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl
Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

IV. díl: Trendy

Zakládání komunitních a rodičovských škol versus reakce státu
Školní stravování směrem ke smysluplnější podobě

V. díl: Řízení vzdělávání

Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání aneb role ministra je klíčová

Zároveň připomínáme Audit vzdělávacího systému v ČR v podobě SWOT analýz, který EDUin zveřejnil v listopadu.

IV. DÍL

Zakládání komunitních a rodičovských škol versus reakce státu

Zdá se, že se v roce 2014 naplno projevil nový trend. Vznik soukromých škol je pevně spojen se změnou společenského zřízení a atmosféry, tedy se začátkem 90. let. Až donedávna se ale jednalo převážně o střední školy, případně víceletá gymnázia, jejichž status byl více méně komerční.

V poslední době ale přibývá základních škol, které zřizují aktivní rodiče, případně vznikají na komunitní platformě. Tento trend má společný motiv: stále více rodičů nechce, aby jejich děti navštěvovaly veřejné školy, protože vzdělávání, které v nich probíhá, nepovažují za vhodně pojaté, ať už způsobem, jakým je dětem předáváno, nebo obsahově.

V podstatě všechny takto zřizované školy si berou za cíl pokusit se vzdělávat na odlišném základě a pokusit se využívat prvků, které nejsou ve školách běžné, ať už se jedná o projektové učení, propracovanější týmovou spolupráci či roli učitele jako mentora, který děti na cestě poznáním provází, nikoliv jim pouze vštěpuje informace. Často také ruší zcela zaběhnuté standardy školního vyučování, jako jsou třídy rozdělené dle věku nebo hodiny trvající 45 minut. Většinou také kladou důraz na to, aby děti byly vtaženy do rozhodování o tom, jak bude jejich život ve škole probíhat.

Dosavadní přístup MŠMT je takový, že nebrání nově vznikajícím školám zařazení do registru škol. Zdá se, že do budoucna je nechce příliš podporovat. Indikuje to mimo jiné snaha omezit financování soukromých škol,  kterou ministerstvo školství avizuje.

Přitom právě tento trend nejvíce napovídá, že se zde formuje relativně silná část společnosti (vesměs té části populace, jež více o vzdělávání uvažuje), která je s veřejným, státem řízeným školstvím nespokojená. Podobnou indicií je i snaha současného ministerstva školství úplně eliminovat možnost domácího vzdělávání. Dá se tedy předpokládat, že tyto dvě tendence (postoj státu a zájmy části rodičovské veřejnosti) budou vyvolávat v blízké budoucnosti značnou tenzi.

K tématu:

Eva Dittrich Sanigová o nově založené škole: Učitele nesháníme. Přicházejí sami
Tisková zpráva: Snaha ušetřit na soukromých školách se státnímu rozpočtu nevyplatí
Dokument: Asociace pro domácí vzdělávání píše ministru Chládkovi

Školní stravování směrem ke smysluplnější podobě

V případě reforem v oblasti školního stravování lze mluvit o pozitivním posunu vpřed. Novelou školského zákona bude velmi pravděpodobně zakázána reklama na zdravotně rizikové nápoje a potraviny a zejména: ze škol zmizí automaty na slazené nápoje a cukrovinky. Neexistuje skutečně žádný smysluplný důvod, aby škola dětem zprostředkovávala přístup k takovým typům stravy, o nichž se všeobecně ví, že nesou zdravotní rizika.

Shodou na automatech ale konsensus, zdá se, končí. Podle ministerstva jsou jinak současné předpisy stran školních jídelen v pořádku a není třeba je zásadně upravovat. Podle rodičovských sdružení, v této oblasti aktivních, je ale problém v tom, že se liší ideální předpoklad dle předpisů a tzv. spotřebního koše, a praxe jídelen, kde převažuje „tradiční“ strava založená na masitých pokrmech a mléčných výrobcích, s absencí nebo minimem zeleniny a ovoce.

K tématu:

Tisková zpráva: Školní jídelny se nezmění, dokud rodiče nebudou opravdu chtít
Společnost pro výživu: Názory veřejnosti na školní stravování jsou ovlivněné módními trendy