Výuka přes internet bude čím dál kvalitnější – co se stane s tradičními univerzitami?

Online kurzy vnášejí do světa vyššího vzdělávání nové prvky: širokou dostupnost a možnost srovnání kvality. K tématu přinášíme článek z časopisu The Economist, který v překladu uveřejnil portál scio.cz (ZDE) a který nastiňuje možný vývoj: Řada vysokých škol bude mít silného soupeře a na trhu online kurzů bude nejspíš platit, že „vítěz bere vše“. Článek vysvětluje ekonomické důvody tohoto vývoje a možné společenské dopady. Je pravděpodobné, že k podobnému vývoji dojde i v oblasti středního školství. Původní článek v angličtině najdete ZDE. Na adresu MOOC zaznívá ale i řada negativních ohlasů, studentům v nich schází sociální kontakt a dokončí je necelých 10 % z těch, kteří se do nich přihlásí. Další informace o MOOC se můžete dočíst v některém z minulých Fokusů.

MOOC (hromadné online kurzy) se vyvíjejí a začíná se rýsovat, co přinesou: „Sloupek volné výměny“ časopisu The Economist se nedávno zaměřil na ekonomickou stránku vysokoškolského vzdělávání online. Následuje úvaha nad tím, jak se rozvoj MOOC promítne do podoby vzdělávání, jak ho známe dnes.

“Výdaje na školné ovlivňují dva zásadní faktory. Prvním je potřeba fyzické přítomnosti. Rozšiřování počtu studentů je drahé – je třeba více budov a učitelů – což znamená, že mezní náklady jsou vysoké. Proto i na konkurenčním trhu, kde se cena přibližuje mezním nákladům, je moderní vzdělávání drahé.

Za druhé je obtížné zvyšovat produktivitu. Vyučující na univerzitách mohou učit maximálně několik stovek studentů za semestr – to je maximum, které se dá vměstnat do přednáškových místností a které lze zvládnout oznámkovat. Vysoké nároky na práci jsou důvodem, proč moderní vzdělávání spoléhá na velké množství vyučujících, kterým jsou vypláceny relativně nízké mzdy.

Na jakém principu fungují hromadné online kurzy

Hromadné online kurzy (MOOCs – massive online open courses) fungují zcela odlišně. Alex Tabarrok, ekonom z University George Mason a zakladatel stránky Okrajová Revoluční Univerzita (Marginal Revolution University), která nabízí vzdělávání přes internet, vyzdvihuje podstatný rys těchto kurzů, a to mizivé mezní náklady – výuka každého dalšího studenta je prakticky zdarma. Vstupní náklady na vytvoření online kurzu jsou ovšem relativně vysoké. Do začátku je potřeba vytvořit kurikulum kurzu, sestavit nahrané i psané materiály osvětlující látku, a vytvořit interaktivní stránku umožňující diskusi a zpětnou vazbu.

Když už poskytovatel jednou investuje do vytvoření kurzu, jde mu o to, aby ho prodal co největšímu počtu studentů. Po pokrytí vstupních nákladů představuje prodej každému dalšímu uživateli čistý zisk. Nízká cena pak zvyšuje počet registrací a výdělek. Pokud se cena blíží mezním nákladům, je menší prostor pro konkurenční boj. Proto budou hromadné online kurzy pravděpodobně soupeřit spíš kvalitou, předvídá Alex Tabarrok. Zvýšení vstupních nákladů je malá cena za přilákání mnohem většího počtu studentů. Tento typ trhů se často vyvine v model „vítěz bere vše“ – soutěž „superstar“ hráčů na trhu. Nejlepší kurzy přitahují nejvíc zákazníků a v důsledku produkují významný profit. V tomto ohledu připomíná online vzdělávání spíše informační průmysl, jako je produkce filmů, než trh se službami, jako třeba holičství.“

Online kurz je lepší než druhořadá univerzita

Otázkou je, jak tyto trhy mohou ovlivnit byznys model různých typů institucí vyššího vzdělávání: například méně selektivních škol versus vysoce selektivních. V návaznosti na tuto diskusi představil ekonom John Cochrane z Chicagské univerzity velmi zajímavý pohled na „mooconomiku“ (ekonomiku hromadných online kurzů), založený na jeho vlastní zkušenosti se sestavováním online kurzů. Jeho vyjádření nelze dost dobře shrnout a doporučuji vám si jej přečíst. Zde nabízíme jen jedno, dost jasné sdělení:

„V tomto ohledu se online vzdělávání ocitá někde na půl cesty. Fóra, google chaty a rostoucí online komunita studentů se nevyrovnají přínosu vysoce kvalitní třídy. Ovšem rozhodně předčí průměrnou třídu na univerzitě někde v Zapadákově.“

Mnozí z těch, kdo jsou placeni za to, že o těchto problémech přemýšlejí, mají tituly z nejlepších univerzit. Studovali s vysoce motivovanými spolužáky, kteří se zajímali o výuku, intenzivně mezi sebou a fakultami komunikovali a pohybovali se v prostředí, kde vzdělávací proces zahrnuje výzkum i studium pro vzdělání jako takové. Pro lidi, kteří získali vzdělání touto cestou, je model hromadných online kurzů pochopitelně naprosto neadekvátní náhražkou.

Popsaný model špičkového vzdělávání je však na hony vzdálený zkušenosti, kterou si studenti odnášejí z průměrných vysokých škol. Mnohem více studentů (přinejmenším v Americe, ale velmi pravděpodobně i jinde) vnímá přínosy vyššího vzdělávání z praktického hlediska. Platí nemalé peníze za to, že vysedávají v průměrných třídách, učí se ze standardizovaných materiálů, do školy chodí nepravidelně, se spolužáky nekomunikují nijak intenzivně a také ze škol v poměrně hojném počtu odpadávají. Pro tyto studenty byly první online kurzy „podvratné“ v tom smyslu, že nabízely nepříliš dobrou alternativu za daleko nižší částku. Ovšem nabídka online kurzů se velmi rychle vyvíjí, je na dobré cestě a bude se jen zlepšovat.

Výhody vzdělávání vidí řada studentů, jejich počet dál poroste

Studentům brzy dojde, že za velmi malé peníze mohou mít na výběr z daleko širší palety kurzů, z nichž většina nabízí výbornou výuku a mnohem větší flexibilitu: na přednášky se můžete dívat kdykoli, kdekoli a kolikrát budete chtít. Studenti pravděpodobně přijdou na to, že možnosti interakce s učiteli a dalšími studenty se ve skutečnosti zvyšují proto, že se pohybují v online prostředí, a díky přínosům ekonomicky výhodného měřítka a výhodám časové a prostorové flexibility. Nebude dlouho trvat a úspěšné absolvování některého hromadného online kurzu umožní studentům získat kredity na „opravdových“ univerzitách a tím i „skutečný“ titul. Stigma, které dnes na online vzdělávání ulpívá, se tak dost možná promění v odznak jisté prestiže, neboť ten, kdo dokáže vystudovat celý titul online, je pravděpodobně velmi disciplinovaný a motivovaný.

Není těžké odhadnout, jak změnu přežijí elitní univerzity, neboť ty nabízejí studentům zásadně odlišnou zkušenost. Stejně snadno přijdeme na to, že obrovské segmenty vyššího vzdělávání budou zanedlouho nadbytečné: za deset či dvacet let zbudou po stovkách a tisících méně selektivních škol jen budovy – a pár schopných učitelů, kteří vybudovali kurzy prosperující na online trhu.

Biti budou průměrní, přínos zaznamená celá společnosti

Takový zlom bude bolestnou ranou pro mnoho lidí, zejména pro ty, kdo se těší vysokým platům a dobrému postavení spojenému s pozicí průměrného učitele na lokální univerzitě. Na druhou stranu to bude obrovská výhoda pro ty, kdo touží po vzdělání. Efekt těchto převratných změn bude mít mnohem širší dopad, než jen na běžné vysoké školství. Kvalitní a levné online vzdělávání umožní lidem z celého světa objevovat v kterékoli fázi života obrovské množství oborů. Nebude důvod, aby zájemci z řad středoškoláků neabsolvovali třeba kurz ekonomie. Lidé středního věku zběhlí ve své profesi se budou moci věnovat čemukoli, od počítačových věd po pobaltskou poesii 18. století. Jednou z největších výhod online vzdělávání je schopnost fungovat v masovém měřítku, v důsledku čehož se vyplatí i produkce těch nejokrajovějších předmětů.

Je také pravděpodobné, že vyšší vzdělávání se pro Spojené státy stane ještě významnějším vývozním artiklem než doposud. Amerika bude schopná nabídnout své velmi žádané vzdělávací služby v dalších koutech světa. Také nadaní tvůrci kurzů z Británie či Singapuru budou mít před sebou jen minimum překážek. Vysoké vstupní náklady ukazují, že zde bude mít výhodu první hráč na trhu. Bude pozoruhodné sledovat, jak bude trh  hromadných online kurzů vyvíjet z geografického hlediska. Americké vyšší vzdělávání je v současné době územně roztříštěné, nicméně největší koncentrace vysokých škol se nachází v místech s rozvinutým průmyslem. Která města se asi stanou Hollywoodem vzdělávání přes internet?

Velmi zajímavé bude také pozorovat, kde se budou tyto dva světy potkávat a co se bude dít na jejich pomezí. Kolik univerzit na špici žebříčků si uchová své „elitní postavení“? Horních 20? Společenský šok z nástupu online vzdělávání bude výrazně vyšší, pokud zasáhne i peloton nejlepších veřejných univerzit.

Úvahy o vysokoškolském vzdělávání provází mnoho neznámých. Ovšem tempo, jakým hromadné online kurzy kvalitativně předhánějí standardní výuku na neselektivních univerzitách, ohlašuje nevyhnutelné a zásadní změny.

Přeložila: Aneta Bernardová

Jazyková úprava a mezititulky: EDUin

ilustrační foto. by University of Salford (flickr.com)(CC BY 2.0)