Vyzkoušíme, uvidíme

Jak vypadá v praxi slučování škol podle ministra Dobeše

To, že se plánované rušení a slučování středních škol nevyhne ani jejich městu, bylo všem v severočeském Jablonci nad Nisou jasné už dávno. Stejně jako jinde i tady přišel čas slabších populačních ročníků a podle dostupných informací jsou v současnosti střední školy v Česku naplněné jen ze 65 procent. Redukce počtu míst je nutná, ale že tahle akce zasáhne i plně obsazená jablonecká elitní gymnázia, tušil jen málokdo. Ovšem stalo se: hejtmani se s ministrem školství Josefem Dobešem dohodli, že řezat se bude právě tady.

V českém školství je to malá revoluce. Koncept víceletých gymnázií už dlouho čelí kritice za to, že příliš brzy (od 5. třídy) dělí děti na „chytřejší“ a „hloupější“. Pokus o elitní vzdělávání navíc nepřináší požadovaný efekt; podle srovnávacích testů mají absolventi osmiletých gymnázií stejné výsledky jako absolventi gymnázií čtyřletých. A navíc odchody dětí na víceletá gymnázia neprospívají výuce na základních školách, protože učitelům zůstávají ve třídách děti s nižší motivací k učení. Přesto si žádný ministr školství celých deset let existenci elitních ústavů těšících se u veřejnosti velké úctě nedovolil zpochybnit. Až teď Josef Dobeš, který našel podporu u krajských vlád. Vydali jsme se podívat, jak jejich dohoda vypadá v terénu. Výsledkem je potvrzení obavy, že rozhodování o vzdělávání českých dětí je spíš než detailní analýzou dat řízeno intuicí a osobními preferencemi krajských úředníků.

Chybějí nám svářeči

Jablonecké Gymnázium U Balvanu nemá zrovna reprezentativní jméno, ale na jeho pověst nedá nikdo z místních dopustit. Prošla jím většina z elity padesátitisícového města, škola má i přes úbytek dětí stále plné třídy, absolventi se s přehledem dostávají na dobré vysoké školy. V listopadu minulého roku se ale ředitel školy Jiří Kozlovský na schůzce se zástupci kraje dozvěděl, že jeho škola má skončit. Zdůvodnění znělo jednoduše. Podle názoru kraje potřebuje Jablonec víc techniků a učňů než gymnazistů. „Měl jsem za to, že se školy posuzují podle zájmu uchazečů a výsledků. V obojím jsme nadprůměrní,“ diví se ředitel Kozlovský.

Škola si sice hned našla vlivné zastánce – od rodičů až po starostu Jablonce, kteří na kraj důrazně vzkázali, že rušit oblíbenou a úspěšnou školu je nesmysl. Jenomže krajská vláda to vidí jinak. Jablonecká gymnázia sice fungují výborně, ale při klesajícím počtu dětí opouštějících základní školy by podle krajského náměstka pro školství Radka Cikla (ČSSD) kvůli nim ve městě a blízkém okolí zůstaly prázdné odborné školy.

To potvrzuje i ředitelka zdejší Střední průmyslové školy technické, která má škálu oborů od strojařů s maturitou až po zedníky. „Pokud nenastane nějaká změna, škola do pěti let končí,“ říká ředitelka Vlasta Fischerová. Dnes má sice obsazeno pět set z osmi set volných míst, což vůbec není špatné skóre, ale s nastupujícími slabými ročníky (viz graf) by se velmi brzy dostala pod 400 žáků, kdy už by si škola nevydělala na provoz. Počty jsou neúprosné. Školy od gymnázií až po učiliště jsou v současnosti financované tak, že dostávají od ministerstva školství 40 tisíc korun za přijatého žáka. A pokud mají žáků málo, jednoduše nepřežijí. Nejmenší potíže přilákat studenty mají logicky gymnázia, protože slibují všeobecné vzdělání, které usnadňuje vstup na vysokou školu a přináší perspektivu zaměstnání s nadprůměrnými výdělky.

Teoreticky by bylo nejjednodušší nechat vše na samovolném vývoji, kdy by se různá učiliště a odborné školy pro nezájem studentů položily a děti by vzdělávala žádaná gymnázia. Jenomže tohle nechce kraj v Jablonci dovolit. „Je to průmyslový region,“ argumentuje náměstek Cikl. „A my tu chceme za každou cenu udržet střední odborné vzdělávání. Jinak tu technickou práci nebude mít kdo dělat,“ odpovídá na otázku, proč se kraj rozhodl počet ve školách zredukovat tak, že plánuje zrušit v kraji tři gymnázia, z nichž jedno se nachází právě v Jablonci (u ostatních 35 škol plánuje kraj jenom redukci míst, ale ne rušení).

Krajští úředníci vyšli z jednoduché úvahy, že když ubude míst na gymnáziích, získají tím žáky učiliště a průmyslové školy. Jenomže konkrétně v Jablonci to úplně nesedí. Už rodiče studentů ohroženého Gymnázia U Balvanu spočítali, že zrušením školy by přišlo ve srovnání s dneškem o možnost studovat na gymnáziu všeho všudy 30 dětí. Podle plánů kraje se má totiž zrušit jenom jedna třída osmiletého gymnázia a zbytek školy má zůstat zachovaný, jenom se převede pod druhé gymnázium v Jablonci, které nese název Dr. Randy. „Ta akce potom ztrácí smysl, protože 30 dětí by určitě našlo místo na obchodních akademiích u nás nebo třeba gymnáziích v nedalekém Liberci,“ říká ředitel Gymnázia U Balvanu Kozlovský. Podobně to vidí i ředitelka jablonecké Střední průmyslové školy technické Vlasta Fischerová, ale podle ní je důležité, že krajští úředníci udělali alespoň pokus, jak přebytek školních míst v kraji řešit. „Nejhorší by bylo nedělat vůbec nic,“ myslí si.

Náměstek Cikl se hájí tím, že redukce škol je jen nástřel, protože v Česku chybějí data, jimiž by bylo možné takovou akci podložit. Je to známá bolest, kterou naposledy zdůraznil vládní tým expertů NERV ve své aktuální analýze vzdělanosti: rozhodování úředníků není ničím podloženo, a přestože v Česku sbírá data o školství hned několik institucí, ministerstvo není schopné zorganizovat jejich smysluplné a použitelné propojení. Kraj se tedy rozhodoval podle aktuální dohody mezi ministrem školství a hejtmany (omezit víceletá gymnázia), podle toho, jaké typy škol v daném regionu jsou (v padesátitisícovém Jablonci zůstane alespoň jedno gymnázium), a podle poptávky místních firem (v Jablonci chybějí svářeči nebo zedníci). „Tenhle kraj už 200 let živí průmysl a bude to tak i do budoucna,“ opakuje náměstek Cikl. „Techniky budeme potřebovat víc než gymnazisty,“ dodává bez dalších podrobností.

Fanoušci gymnázií oceňují fakt, že na rozdíl od doby před čtyřmi roky (kdy krajská vláda také rušila školy – týkalo se to hlavně učilišť) teď vedení kraje své kroky alespoň vysvětluje. Náměstek Cikl se svůj plán snaží obhájit před řediteli a starosty a všichni ho mohli připomínkovat na webu, což zabránilo například zrušení gymnázia ve městě Mimoň. V Jablonci nad Nisou však chtějí krajští úředníci dotáhnout své záměry do konce. Čeká se jen na to, jestli je za měsíc podpoří krajské zastupitelstvo.

Foto: Milan Jaroš