Výzva učitelům: Spojte se, jinak se nestane nic!

Publikujeme komentář Boba Kartouse, který v upravené podobě vyšel 29.8. v Hospodářských novinách pod názvem Přidat učitelům, stojí na nich společnost. Zároveň upozorňujeme na iniciativu Pavla Himla (Strana zelených), který svolal na 1. září na Betlémské náměstí v Praze Protest proti podfinancování (vysokého) školství.

Opět se po roce sešly školské odbory a apelovaly kvůli platům. Tentokrát přizvaly zástupce VŠ i některé učitelské profesní organizace, aby apelovali společně. Tklivá skladba, libreto o krizi, o akutním nedostatku, o hrozbách. To vše v d moll. Za 10 minut hotovo.

V podstatě totéž se hrálo loni (a před tím nesčetněkrát).  Následovalo s velkou pompou ohlašované “vítězství”, dohoda odborářů s tehdejší ministryní Valachovou na zvýšení platů a příslib téhož na další 3 roky. Výsledek? Oproti roku 2015 skutečně došlo na zvýšení průměru i mediánu učitelských platů, ale jak ukazuje analýza think tanku IDEA, v porovnání s růstem platů dalších VŠ vzdělaných napříč veřejným a soukromým sektorem učitelské platy stagnovaly či dokonce mírně poklesly. Zůstávají tak v rámci EU a rozvinutých zemí OECD na ostudném chvostu.

Odborář František Dobšík, jenž už rok chodí v tričku s nápisem “Konec levných učitelů”, jakoby si na to nepamatoval a v podstatě pouze sehrál loňskou etudu, doprovázen některými dalšími sólisty pedagogického pohřebního orchestru, které si dobře pamatuji, kterak na jednáních s ministryní školství kývali na její často neakceptovatelné návrhy, maje přece v kapse ty slíbené peníze pro učitele. Inu, ten dres rozhodně není propocen…

Levní učitelé totiž zdaleka nekončí. Apelovat s partou pedagogických a akademických funkcionářů na de facto již mrtvou vládu nedává žádný smysl. Ostatně ministr financí Pilný už projevil, že pro vzdělávání nemá příliš pochopení, když vystavil školství do zákeřného šach matu, buď inkluze, nebo platy. Všechny přísliby vzaly za své. Teď už vážně není na co čekat. V rámci předvolební kampaně Vzdělávání přede-vším jednáme s lídry pro vzdělávání  dominantních stran a upozorňujeme je, že bez vyšší míry investic do vzdělávání, a samozřejmě bez výrazně vyšších platů, nelze očekávat žádný pokrok. Tlačíme je, aby se k tomu otevřeně přihlásili a vtělili závazek do svých programů. Vyzýváme učitele,  aby totéž dělali na lokální úrovni. Mají právo nejen na důstojnou odměnu, mají dokonce povinnost vůči vzdělávání jako věci veřejné, která skutečně stojí přede – vším. Pokud se nedokážou učitelé sjednotit k akci na tomto, pak pravděpodobně na ničem. A pokud politické strany zůstanou netečné, nezbývá, než jim dát ve vhodný okamžik na srozuměnou, na kom stojí společnost a kdo drží stát za citlivá místa. Dokážete si představit stávku 135 tisíc učitelů mateřských, základních a středních škol společně s učiteli a studenty VŠ v den, kdy se poprvé sejde nová vláda? Chacha, to bylo vládní prohlášení se svými prioritami rychle hotovo…