Vznik neveřejných škol je jen jedním ze symptomů problémů veřejného školství

Nabízíme zápis a obrazový záznam z kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Proč rodiče zakládají nové školy, místo aby své děti umístili do té nejbližší? Debata se konala 23. března, účastnili se jí Jindřich Kitzberger, Duhovka Group, Pavel Kraemer, Institut pro podporu inovativního vzdělávání, Lucie Macášková Hejbalová, Projekt ScioŠkol, Petra Sakáčová, Dobrá škol(k)a, Zlín Prštné, Jana Straková, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK, Daniela Vodová, Spolek Hůrka, Kutná Hora. Moderoval Tomáš Feřtek z EDUin. Kromě přehledu hlavních témat a videa nabízíme i zvukový záznam debaty, který je ke stažení ZDE.

Hlavní myšlenky z debaty:

• Cílem kulatého stolu nebylo diskutovat aktuální spor malých inovativních škol a MŠMT o zařazení nově vznikajících škol do sítě, ale diskutovat o tom, jakou úlohu mají malé školy ve vzdělávacím systému.
• Důvodem, proč se část rodičů rozhoduje pro založení neveřejné školy, je nespokojenost s těmi školami, které mají v dosahu. Stále častěji se to týká rodičovských skupin v regionech.
• Jde o mladší a vzdělanější rodiče, častěji vysokoškoláky, spíše středního a vyššího sociálního postavení. Průzkumy ale ukazují, že tendence vybírat si školu se začíná týkat celého rodičovského spektra.
• Nejčastějším rodičovským požadavkem na školu je bezpečné prostředí, respekt k individualitě, respekt k osobnímu tempu a schopnost vybudovat u dítěte dobrý vztah ke vzdělávání. Pokud rodiče takovou školu ve svém okolí nenajdou, cítí se nuceni si takovou školu založit sami. (Pavel Kraemer)
• Snahy o změny na státní škole, ať už v rodičovské nebo učitelské roli, nebývají obvykle příliš úspěšné. Proto tito lidé často volí cestu neveřejné školy. (Daniela Vodová)
• Do tohoto typu škol často chodí děti se specifickými potřebami, jde tedy v principu školy odpovídající současnému inkluzivnímu trendu.
• V současné době se počet neveřejných základních škol blíží dvěma stovkám. Jde zhruba o 3,5 % všech základních škol, ale jen 1,1 % žáků. Důvodem je, že jde většinou o malé školy. Trend jejich nárůstu je ale výrazný a je projevem rodičovské nespokojenosti. Důležité je uvědomit si, že i ve veřejném školství dochází k diferenciaci a výběru, ale o tomto nebezpečném trendu máme mnohem méně informací. (Jana Straková)
• V ČR prostředí je, na rozdíl od zahraničí, velmi malý rozdíl mezi veřejnými a neveřejnými školami a u základních škol až na výjimky nejde o projekty, jejichž cílem je vydělávat peníze. (Pavel Kraemer).
• V počtu neveřejných škol zdaleka nedosahujeme čísel obvyklých v zemích OECD. Je třeba si ale uvědomit, že diferenciace a jistá míra segregace u nás probíhá i ve veřejném školství, a to v mnohem nebezpečnější a neviditelnější podobě. (Jindřich Kitzberger)
• Přistup ministerstva, které se snaží omezit neveřejné školy, je velmi pokrytecký, protože na druhé straně nechává volný průběh diferenciaci veřejných škol, kde vznikají specializované třídy a školy pro „chytré, zdravé a bohaté“ v rámci veřejného školství, a to včetně služeb za úplatu, kde jde často o srovnatelné částky, jaké platí rodiče jako školné v neveřejných školách. Jde ale o mnohem větší počty dětí. (Jana Straková)
• Vznik neveřejných škol znamená pro veřejné školy signál, že rodiče opravdu žádají změnu a často je to přiměje ke změně nabídky. (Daniela Vodová)
• Neveřejné školy odčerpávají kvalitní a motivované učitele z veřejných škol. (Jana Straková) To je pravda, ale zákaz neveřejných škol to nevyřeší. Tito učitelé by se shromažďovali v kvalitnějších veřejných školách a vznikali by zbytkové školy s horšími žáky a horšími učiteli. Ostatně k tomu už dnes dochází. (Pavel Kraemer)
• Otázka je, nakolik by měli rodiče „řídit“, jaké by měly školy být. Rodiče by měli být strážci hodnot, kteří si vyberou odborníka, který jejich záměr realizuje, ale do jeho pedagogické práce nemluví.
• Škola by měla jasně sdělovat, jak chce postupovat, má mít srozumitelnou koncepci, aby rodič od začátku věděl, co ho ve které škole čeká a nedocházelo pak k nedorozuměním. (Lucie Macášková Hejbalová)
• Jednou z možností, jak předcházet diferenciaci škol, je chtít po všech školách bez rozdílu zřizovatele, aby plnily veřejnou zakázku výměnou za stoprocentní dotaci. (Jana Straková)
• Plošná změna ve vzdělávání, zvláště centrálně nařízená, není možná, proto je třeba využít všech iniciativ, které usilují o změnu a provádějí ji zespoda.
• Rodiče usilující o změnu se zákazem neveřejných škol nevypaří. Naopak, budou dál hledat cestu, jak odejít systému a ministerstvo nad nimi a jejich dětmi zcela ztratí kontrolu i informaci o tom, jak se vzdělávají. (Daniela Vodová)
• Ve skutečnosti je současný spor okolo neveřejných škol jen jedním ze symptomů problémů, které má veřejné školství, jenž je ale pro většinu veřejnosti méně viditelný. Vznik neveřejných škol je jen projevem rodičovské nespokojenosti s tím, jaké jsou veřejné školy.

Celou nahrávku Kulatého stolu v délce 1 hodina 55 minut si můžete stáhnout a poslechnout ZDE.

Další texty a videa k tématu naleznete ZDE a ZDE.