Téma kulatého stolu 10. 12. 2015 bylo: Co si myslí středoškoláci o školách, na nichž se vzdělávají? Když jsem odcházela, táhlo mi hlavou: „Na středních školách se nic nepohnulo ani o píď!“
Na poslední předvánoční kulatý stůl SKAV a EDUin pozvaly do panelu několik mladých lidí – studentů ze Středoškolské unie. Byli to vesměs studenti a studentky pražských víceletých gymnázií: David Bouz, Michaela Kašparová, Anahita Mesbahi, Jiří Palounek a Simona Zajíčková. Příjemní, komunikativní, kultivovaní, se zájmem o studium a o vzdělávání vůbec.
Předcházela diskuse na sněmu
Nedávno (20. 11.) se konal VI. republikový sněm České středoškolské unie. „Celým dnem je provázela otázka, jak by mělo vypadat školství ve 21. století a zdali tomu naše školy odpovídají. Panelová diskuse s Jaroslavem Fidrmucem, náměstkem MŠMT, Tomášem Feřtkem ze společnosti EDUin a učitelem společenských věd Janem Koliášem se točila zejména kolem tří otázek, které české středoškoláky ohledně školství pro 21. století zajímaly nejvíce – všudypřítomné biflování, způsob známkování a frontální výuka. Velký prostor byl věnován právě otázkám a poznámkám z řad publika.
Po debatě měli středoškoláci na workshopech možnost podrobně mezi sebou diskutovat o svých postřezích na daná témata a následně je i převést v konkrétní doporučení na změnu, která bude Česká středoškolská unie prosazovat na poli ministerstva. Ve skupinách se pobavili o svých myšlenkách i s experty na dané problematiky a mohli prezentovat své náhledy na to, jak by se měly české školy změnit s ohledem na nové trendy současného století, které přináší mnoho inovací v různých oborech, ale ve vzdělávání stále chybí.“
Zdroj: Bílková, Kateřina: Ohlasy z VI. republikového sněmu. Česká středoškolská unie
Co jsme se od nich dověděli na kulatém stole
Videozáznam z kulatého stolu budete moci shlédnout na webu EDUin a SKAV. Takže jen stručně.
Co mají:
– zapisují výklad nebo opisují prezentace – obojí najednou nestíhají
– interakce většinou neprobíhá
– nemají možnost ovlivňovat výuku
– neosobní vztah mezi učiteli a studenty
– neprobíhá zpětná vazba
– bojí se zeptat, když něčemu nerozuměli
– ovlivňuje je sociální tlak na známky
– jiný přístup mají pouze někteří jednotliví pedagogové
Co jim vadí:
– nuda, rezignace
– neefektivita hodin, pak ještě domácí úkoly
– většinu doby dělají něco, co si nemohou vybrat
– demotivace
Co by chtěli:
– mnoho věcí se dá dělat jinak
– větší možnost volby předmětů podle budoucího zaměření
– více pochopit, nebát se chyb
– možnost pracovat ve skupinách
– učit se pracovat s informacemi
– lepší zpětnou vazbu – známky nemotivují
– více zkušeností mimo školu
– možnost více diskutovat o politice – více občanské výchovy
– osobnější vztah mezi učiteli a studenty
– učitelé by měli umožňovat rozvoj a souvislost se životem
Kdyby čtenář nevěděl, že tyto diskuse se konaly před několika dny, mohl by si podle obsahu klidně myslet, že se odehrály před šestadvaceti lety: frontální učení, biflování, známkování, neosobní vztah… To je hodně smutné vysvědčení (i když jen od několika studentů), nemyslíte?
