Záznam ze semináře PISA 2012: Zlepšili jsme se, ale nevíme proč

Přinášíme shrnutí obsahu semináře PISA 2012, který uspořádala 29. ledna Česká školní inspekce. Řečníci představili výsledky PISA 2012 a koncepci budoucího šetření. Kromě grafů a statistik došlo i na diskusi o tom, co vlastně výsledky PISA říkají o českém školství. Pozvánku s tématy jednotlivých prezentací a seznamem řečníků najdete ZDE. Shrnutí jedoplněno o prezentace vystupujích.

Šetření PISA zkoumá funkční gramotnost (schopnosti a dovednosti, nikoli znalosti) patnáctiletých žáků. Hlavní oblastí, na kterou se PISA 2012 zaměřila, byla matematika.

Dalšími oblastmi byly přírodovědná a čtenářská gramotnost a schopnost patnáctiletých řešit praktické problémy. Zjištění týkající se matematiky, přírodních věd a čtenářské gramotnosti jsou již známá, výsledky z oblasti řešení problémů budou zveřejněné počátkem dubna.

Letos poprvé výzkum PISA zjišťoval také finanční gramotnost žáků, o výsledcích tohoto šetření se dozvíme v červnu.

• Pro zlepšení výsledků českých žáků zatím nemáme uspokojivé vysvětlení. Větší jasno mohou přinést plánované sekundární analýzy.
• K úvaze se nabízí otázka, čím to je, že za zlepšení výsledků v matematice a přírodních vědách vděčíme žákům na základních školách, odkud ti nejlepší odešli na víceletá gymnázia.
• Stálo by za to zajímat se o reformu, která proběhla u našich polských sousedů. Polsko zaznamenalo od roku 2009 výrazné zlepšení, za které s největší pravděpodobností vděčí uskutečněné kurikulární reformě.
• Za pozornost stojí také fakt, že Polsko zvažuje prodloužení povinné školní docházky na 10 let. Díky tomu děti zůstanou déle ve společném vzdělávacím proudu, jak doporučuje OECD.
• K zamyšlení vybízí i vynikající výsledky některých asijských zemí. V případě Šanghaje či Tchaj-peje se totiž jedná o oblasti, kde se koncentruje populace s velkými vzdělávacími ambicemi. Otázkou ale je, jak takový výsledek vypovídá o čínském vzdělávacím systému jako celku.

Shrnutí obsahu jednotlivých prezentací:

• Jana Palečková, národní koordinátorka šetření PISA, podrobně představila výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání. Zlepšení v matematice a přírodních vědách je potěšující. Co se týče vztahu českých patnáctiletých ke škole, tam stále patříme k zemím, kde děti školu nejvíce nesnášejí.  Zejména to platí u žáků, kteří směřují na učňovské školy.

Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

• Josef Basl z ČŠI představil metodiku šetření a způsob výběru vzorku škol a žáků. Část testovaných je v posledním ročníku základní školy, část na víceletých gymnáziích a část v prvním ročníku čtyřletého gymnázia nebo odborného učiliště. K tomu je dobré přihlédnout při hodnocení vztahu dětí ke škole (jinak se na instituci dívají ti, kteří v ní strávili bezmála deset let a jinak ti, kteří právě nastoupili).

Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

• Jana Palečková dále nastínila vývoj a pojetí šetření plánovaného na rok 2015. Nově přibude oblast týmového řešení problémů. Testování bude probíhat za pomoci virtuálního partnera, výsledek bude vyhodnocovat počítač. Poprvé bude testování probíhat výhradně elektronicky.

Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

• Radek Blažek a Zuzana Janotová, taktéž z ČŠI, hovořili o pojetí jednotlivých gramotností v PISA: matematické, přírodovědné a čtenářské. Jazykovou gramotnost PISA nezkoumá z důvodu metodologické náročnosti.

Příslušné prezentace si můžete stáhnout ZDE.

• Josef Basl a Radek Blažek mluvili o možnostech využití výsledků PISA 2012 ve školách. Výsledky školám sice umožňují porovnání s podobnými typy škol, ovšem při vědomí, že spíš než o tom, jak která škola na žáky působí, vypovídá PISA hlavně o tom, jaký typ žáků se kam hlásí.

Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

• Z  diskuse vyplynulo, že podstatnější než výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání budou sekundární analýzy, které zasadí zjištění PISA 2012 do kontextu. Jak podotknul Ondřej Hausenblas (minuta 15:00), „Ta čísla vypovídají o tom, jaké máme žáky, ale nic neříkají o tom, co jsme s těmi žáky udělali. Víme hrozně málo, jaký způsob výuky, jaké zacházení s dětmi dotáhlo tu populaci tam, kde je v mezinárodním srovnání. Nám jde o to, aby se zlepšovaly výsledky každého žáka, aby na nich ten systém zanechával dobré stopy. A to můžeme vidět až s údaji o výsledcích jednotlivých žáků a jednotlivých tříd.“

foto:  by jcmejia_acera (flickr.com) (CC BY-NC 2.0)