Experti, kteří volají po zvýšení platů učitelů, by měli podporovat i proinkluzivní legislativu, která zamezí tomu, aby si učitelé museli „připlácet“ na svou práci ze svého.
Praha, 28. dubna 2016 – Požadavek školských odborů v rámci kampaně Konec levných učitelů je legitimní. Vedle toho je ale nutné upozornit na fakt, že ani desetiprocentní navýšení platů nevyřeší dlouhodobý problém úrovně učitelů a uchazečů o učitelskou profesi a nevytvoří z učitelské profese „cílovou stanici“ pro nadané uchazeče mezi současnými středoškoláky.
Dlouhodobě podceňovaná práce českých učitelů logicky reziduje ve zvýšený tlak školských odborů na zvýšení mezd. Prokazatelná srovnání v rámci zemí OECD, která staví české učitele do role „chudých příbuzných“ svých kolegů z rozvinutých zemí, usvědčují český stát z dlouhodobého zanedbávání rozvoje vzdělávání v ČR. Vzdělávání je přitom s ohledem na rozvoj této společnosti v horizontu desítek let zcela klíčový sektor.
Navrhované zvýšení platů a debata o něm s sebou ale nesou tři zásadní problémy, na které je třeba upozornit:
Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Když se sejde na jednom místě několik desítek prokazatelně nadaných středoškoláků, jako tomu bylo nedávno v případě sjezdu České středoškolské unie, a položíte otázku, kolik z nich uvažuje o profesi učitele, přihlásí se vám dva. Oba pak řeknou, že by se ale raději vyhnuli studiu na pedagogické fakultě a získali kvalifikaci v zahraničí.“