Tisková zpráva: Jednotné přijímačky přinášejí více rizik než zlepšení

Představa, že se zavedením jednotných přijímacích zkoušek na střední školy sníží neúspěšnost u státních maturit a zlepší se kvalita studujících, je mylná.

Praha, 12. dubna – Hlavním deklarovaným smyslem zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je zvýšit kvalitu uchazečů o maturitní studium a tím snížit míru neúspěšnosti u státní maturity. Shrnujeme očekávání, která veřejnost má, a upozorňujeme na rizika, o nichž se diskutuje mnohem méně.

Toto jsou pozitivní očekávání při zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Vyšší motivace k učení u žáků osmých a devátých tříd

K tomu již do jisté míry na některých školách došlo. Ti žáci, kteří chtějí jít na školu s maturitou, se více věnují těm předmětům, z nichž budou skládat zkoušky.  Problém je, že to dále zvyšuje nežádoucí vnější motivaci obavami z neúspěchu. Ve vzdělávacích dokumentech se velmi často mluví o důležitosti vnitřní motivace, opatření státu ale staví výhradně na vnější motivaci zkouškami a testováním.

Lepší znalosti v matematice a češtině u přijatých žáků

I to je do jisté míry možné, ale opět jen v těch oblastech, které jsou předmětem testu – většinou jde o typové úlohy, jejichž řešení žáci nacvičují. To ale nevede ke skutečné znalosti a žádoucím dovednostem. Podrobnější vysvětlení najdete ZDE.

Nižší míra neúspěšnosti u státní maturity

V tomto případě téměř jistě ke změně nedojde. Představa, že se výrazně změní podíl žáků, kteří usilují o maturitu, je nereálná. Navíc v patnácti letech se podle úrovně znalostí obtížně určuje, kdo uspěje a neuspěje u maturity. Aby se opravdu významně snížil počet neúspěšných u maturity, museli bychom příležitost k maturitnímu studiu upřít minimálně polovině populačního ročníku. Taková změna distribuce uchazečů není ani reálná, ani rozumná.

Jaká jsou rizika zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Redukce učiva základní školy na testované a testovatelné znalosti

Výrazné riziko, k němuž už teď dochází. Pro část učitelů je právě podoba přijímacích testů argument, proč se něčemu nevěnovat a něco naopak posílit (například větný rozbor, typové úlohy z matematiky). Velmi často používaný argument ve školách je, že to a to se musí žáci naučit, „protože to bude v přijímačkách“. Školní vzdělávací programy a učení ke kompetencím se tak dostávají na vedlejší kolej a pozbývají na důležitosti. Ke škodě úrovně vzdělanosti.

Další snížení zájmu o ty, kteří se neucházejí o maturitní studium

Toto riziko je dlouhodobé a zavedení jednotných přijímacích zkoušek ho dále posílilo. Na nematuritní obory odcházejí žáci s velmi nízkou úrovní znalostí. Také proto, že nejsou v centru zájmu základních škol. To pak klade na učitele odborných škol mimořádné nároky. Jednotné přijímačky marginalizaci této skupiny ještě zintenzivní.

Zhoršení pozice dětí z nízkopříjmových sociálních vrstev

Dochází k paradoxu, kdy vedení Ministerstva školství z řad sociální demokracie výrazně zhoršuje podmínky vzdělávání pro děti svých voličů. Rodiče na zavedení jednotných přijímaček reagují jednoznačně – velkým zájmem o placené přípravné kurzy. Ty si ale mohou dovolit ti bohatší. Dojde proto k další diferenciaci mezi „chudými a bohatými“, k rozevírání nůžek mezi jejich šancemi na studium a lepší život.

Tomáš Bouda, výzkumník PedF Ostravské univerzity, k přijímacím zkouškám pro Audit vzdělávání připravovaný EDUin, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele českého jazyka v základní škole, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila hlavně na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typům vzdělávání.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Projekt jednotných přijímaček startuje, v dohledné době tedy budeme vědět, které z kladů i rizik jsou reálné. Důležité ale je, aby byla co nejrychleji po uzavření přijímacích zkoušek zveřejněna anonymizovaná data z tohoto testování, aby mohlo jak ministerstvo, tak odborná veřejnost vyhodnotit, co ve skutečnosti žáci umějí a v čem a jak podobu jednotných přijímaček pro příští roky přizpůsobit.“